Přejít na hlavní obsah
This is editable text!

Rozptylové podmínky

This is editable text!

Rozptylové podmínky popisují schopnost atmosféry rozptylovat látky znečišťující atmosféru (ČMeS 2024) a jsou dány souborem faktorů ovlivňujících rozptyl škodlivin v atmosféře. Mezi tyto faktory patří z meteorologického hlediska zejména vertikální promíchávání atmosféry, tedy stabilita teplotního zvrstvení a horizontální proudění v atmosféře, tedy rychlost a směr větru.

This is editable text!

Stabilita atmosféry je určena průběhem teploty s výškou. Ve vrstvě atmosféry přiléhající k zemskému povrchu (troposféra) teplota s výškou obvykle klesá cca o 0,65 °C/100 m. Pokud teplota s výškou klesá rychleji, jedná se o instabilní zvrstvení, které umožňuje vertikální promíchávání vzduchu. V opačném případě, kdy teplota s výškou stoupá, vzniká tzv. teplotní inverze, při níž dochází ke stabilizaci atmosféry. Teplotní inverze omezuje vertikální promíchávání a dochází tak k hromadění znečišťujících látek v atmosféře a tedy i k navýšení jejich koncentrací.

This is editable text!

Jednou z možností, jak číselně vyjádřit rozptylové podmínky, je tzv. ventilační index, který je definován jako součin výšky směšovací vrstvy a průměrné rychlosti větru v ní (Ferguson 2001) a reprezentuje tak vertikální promíchávání, stabilitu atmosféry a horizontální transport znečišťujících látek.
Od 1. dubna 2025 je pro stanovení rozptylových podmínek k dispozici nová metodika, která je založena na výpočtu ventilačního indexu pomocí modelu ALADIN (Škáchová, Keder 2025). Nová metodika určuje čtyři třídy rozptylových podmínek:

This is editable text!
Rozptylové podmínky Ventilační index [m2⋅s−1]
nepříznivé ≤ 1 700
mírně nepříznivé (1 700; 2 800>
dobré (2 800; 8 600>
velmi dobré > 8 600
This is editable text!

Situace s nepříznivými rozptylovými podmínkami nemusí nutně znamenat výskyt vysokých koncentrací znečišťujících látek. Důležitá je délka trvání situace, výchozí úroveň znečištění, rozložení zdrojů a jejich emisí do vrstvy pod zádržnou vrstvou. Naopak k výraznému a plošně rozsáhlému překračování imisních limitů dochází téměř výhradně za mírně nepříznivých a nepříznivých rozptylových podmínek. Četnost výskytu různých typů rozptylových podmínek je významně závislá na denní době a části roku (Škáchová 2020).

This is editable text!

Literatura:

Česká meteorologická společnost [online]: Elektronický meteorologický slovník (eMS) [cit 11.04.2025]. Dostupné z: http://slovnik.cmes.cz
FERGUSON, S.A., 2001. Smoke dispersion prediction systems. In: C. HARDY, R. OTTMAR, J. PETERSON, J. CORE, P. SEAMON. Smoke Management Guide for Prescribed and Wildland Fire, 2001Edition, National Wildfire Coordination Group, s.163–178. [cit. 2024-03-20]. Dostupné z WWW: https://www.fs.usda.gov/pnw/pubs/journals/pnw_2001_ottmar001.pdf
ŠKÁCHOVÁ, H., 2020. Hodnocení metod stanovení podmínek pro rozptyl znečišťujících látek v období 2007–2018 v Ústeckém kraji. Meteorologické zprávy, roč. 73, č. 4, s. 103–109. ISSN 0026-1173. Dostupné z WWW: https://www.chmi.cz/files/portal/docs/reditel/SIS/casmz/assets/2020/CHMU_MZ_4-20.pdf.
ŠKÁCHOVÁ, H., KEDER, J., 2025. Nová metodika pro stanovení tříd rozptylových podmínek pomocí ventilačního indexu. Meteorologické zprávy, roč. 78, č. 1, s. 21–29. ISSN 0026-1173.