Antropogenní emise z vytápění jsou nepřímo úměrně závislé na teplotě vzduchu, tedy v chladné polovině roku jsou emise z vytápění vyšší než v teplé polovině. Zatímco domácnosti s vlastním vytápěním mají svůj individuální režim, dálkové zásobování teplem je upraveno vyhláškou č. 194/2007 Sb., kterou se stanoví pravidla pro vytápění a dodávku teplé vody. Podle této vyhlášky začíná otopné období 1. září a končí 31. května následujícího roku, přičemž je dodávka tepelné energie zahájena v otopném období, pokud průměrná denní teplota venkovního vzduchu v příslušném místě nebo lokalitě klesne pod +13 °C ve 2 dnech po sobě následujících a podle vývoje počasí nelze očekávat zvýšení této teploty nad +13 °C pro následující den.

Emise z vytápění jsou stanovovány na základě počtu otopných dnů, tedy součinem počtu dnů otopného období a rozdílu průměrné teploty vnitřního vzduchu ve vytápěných prostorách a průměrné teploty venkovního vzduchu v těchto dnech:

D° = n∙(t_is−t_es)

kde D° je počet denostupňů, n je počet dnů otopného období, t_is je průměrná teplota vnitřního vzduchu ve vytápěných prostorách (21 °C) a t_es je průměrná teplota venkovního vzduchu ve dnech otopného období (obvykle se používá průměrná teplota stanovená z denních měření hydrometeorologických nebo jiných stanic v dané lokalitě).