Více o radarech
Radarová měření v ČHMÚ
This is editable text!
Meteorologický radiolokátor slouží k detekci srážkové oblačnosti (bouřky do cca 250 km). Mohou být použity pro odhad okamžitých intenzit srážek do cca 150 -200 km od radaru.
Princip funkce radaru je založen na zpětném rozptylu mikrovln (cm-vln) na vodních kapkách a ledových krystalcích ve srážkové oblačnosti. Vysílač generuje krátké vysokoenergetické pulsy mikrovlnného elektromagnetického vlnění, které anténa vyzařuje v podobě úzkého svazku do atmosféry. Část energie se "odrazí" (přesněji: zpětně rozptýlí) od cílů meteorologických (srážky) či jiných (terén, letadla apod.). Část zpětně rozptýlené energie je zachycena anténou a zpracována přijímačem radaru. Podle polohy antény (azimut, elevace) a času mezi vysláním a následným příjmem pulsu se určuje poloha cíle. Množství odražené energie je úměrné intenzitě (radiolokační odrazivosti) cíle.
Meteorologická radarová měření radarů Brdy - Praha a Skalky se skládají z otoček antény v azimutu o 360° pro dvanáct různých výškových úhlů (elevací). To umožňuje získat 3D strukturu srážkové oblačnosti v měřeném objemu atmosféry. Tato tzv. objemová měření jsou opakována každých 5 minut.
Parametry meteorologických radarů ČHMÚ:
| Stanoviště | Skalky u Protivanova | Brdy - Praha |
| Oblast | střední Morava | střední Čechy |
| WMO indikativ | 11718 | 11480 |
| Zeměpisná šířka | 49,501 N | 49,658 N |
| Zeměpisná délka | 16,790 E | 13,818 E |
| Nadmořská výška | 730 m | 860 m |
| Výška antény n.m. | 767 m | 916 m |
| Interval měření | 5 min. | 5 min. |
| V provozu | od 1995 (2015 současný radar) | od 1999 (2015 současný radar) |
|
|
|
|
| Výrobce | Vaisala | Vaisala |
| Typ radaru | Vaisala WRM200 | Vaisala WRM200 |
| Frekvenční pásmo | C | C |
| Dopplerovský mód | ano | ano |
| Polarimetrický mód | ano | ano |
| ANTÉNA | ||
| Průměr | 4,5 m | 4,5 m |
| Šířka svazku | 0,95 st. | 0,95 st. |
| Zisk | 46 dB | 46 dB |
| Polarizace | horiz. / horiz.+vert. | horiz. / horiz.+vert. |
| VYSÍLAČ | ||
| Vlnová délka | 5,3 cm | 5,3 cm |
| Frekvence | 5645 MHz | 5630 MHz |
| Impulzní výkon | 250 kW | 250 kW |
| Délka pulzu | 0,5, 0,8, 1, 2 mikrosekundy | 0,5, 0,8, 1, 2 mikrosekundy |
| Opakovací frekvence | 200 - 2400 Hz | 200 - 2400 Hz |
| PŘIJÍMAČ | ||
| Min.det.signál | -117 dBm | -117 dBm |
| Dynamický rozsah | 101 dB | 101 dB |
| Min.det.odrazivost | 5 dBZ | 5 dBZ |
| v max. vzdálenosti | 260 km | 260 km |
Pokrytí území ČR radary ČHMÚ:
Radarový produkt MAX Z (mask)
Radarový produkt MAX Z (mask) zobrazovaný na tomto portále umožňuje uživateli na první pohled odhadnout, zda v daném místě prší nebo ne (tzn. jestli částice ze srážkové oblačnosti dopadají až na zem). MAX Z (mask) je tvořený kombinací dvou jiných radarových produktů: MAX Z a CAPPI 2 KM. MAX Z je v současnosti nejčastěji využívaným radarovým produktem a je to maximální radarová odrazivost ve vertikálním sloupci změřená nad danou polohou. Jeho výhodou je například rychlá identifikace nebezpečných bouřkových jader. Nicméně, ze své podstaty není tento produkt optimální pro určení, zda na daném místě na zemi skutečně prší, tzn. jestli částice ze srážkové oblačnosti dopadají až na zem. Daleko lépe si v tomto ohledu se srážkami na zemi poradí produkt CAPPI 2 KM, který zobrazuje odrazivost v konstantní výškové hladině 2 km nad hl. moře.
Produkt MAX Z (mask) kombinuje produkty MAX Z a CAPPI 2 KM tak, že u veškeré srážkové oblačnosti detekované produktem MAX Z znázorňuje plně sytou barvou jen ty oblasti, ve kterých podle produktu CAPPI 2 KM dopadají srážky na zemský povrch. Srážkové částice, které pravděpodobně na povrch nedopadají, jsou zobrazeny světlejší a méně sytou barvou. Typicky jsou to kovadliny konvektivních bouří nebo tzv. virga.
Co je dobré vědět při sledování radarových dat
Rušení: občas jsou na radarových snímcích úzké barevné výseče (paprsky) falešných "odrazů". Nejedná se o detekci srážkové oblačnosti, ale o rušení radarových měření zařízeními pro bezdrátové poskytování internetu. Intenzita těchto "odrazů" často měření od měření kolísá (cca mezi 4 - 30 dBZ), někdy i mizí. Někdy může být příčinou úzkých barevných výsečí i Slunce, které při vhodných podmínkách může osvítit přijímač antény radaru.
