Družice série JPSS
NOAA-21. Zdroj: NOAA
This is editable text!
Série družic JPSS (Joint Polar Satellite System) je výsledkem spolupráce organizací NOAA (National Oceanic and Atmospheric Administration) a NASA (National Aeronautics and Space Administration). Družice této série jsou nástupcem amerických polárních družic série NOAA POES (Polar-orbiting Operational Environmental Satellites), které byly vybaveny přístrojem AVHRR (Advanced Very High Resolution Radiometer). Prototypem družic série JPSS byla družice Suomi NPP (Suomi National Polar-orbiting Partnership, S-NPP), vypuštěná 28. 10. 2011. Dalšími družicemi této série jsou NOAA-20 (vypuštěná 18. 11. 2017, původně označovaná jako jako JPSS-1), NOAA-21 (vypuštěná 10. 11. 2022, původně označovaná jako JPSS-2) a plánované JPSS-4 (start plánován na rok 2027) a JPSS-3 (start plánován na rok 2032). Plánovaná minimální životnost družic JPSS je 7 let, lze však předpokládat delší dobu funkčnosti jednotlivých družic.
Družice JPSS jsou družicemi na polární dráze. Výška dráhy je kolem 830 km nad zemským povrchem, její sklon vůči rovině zemského rovníku je přibližně 99 stupňů, čemuž odpovídá oběžná doba přibližně 100 minut. Dráha je heliosynchronní, tj. družice přelétá určitou zeměpisnou šířku vždy ve stejném místním čase.
V ČHMÚ operativně zpracováváme data z přístroje VIIRS (Visible Infrared Imaging Radiometer Suite) neseného družicemi série JPSS, který je nástupcem výše zmíněného přístroje AVHRR. Jedná se o přístroj pro pořizování snímků ve viditelném až tepelném záření. Snímá nepřetržitě pás území široký přibližně 3000 km (1500 km na obě strany od nadiru). Má celkem 22 spektrálních kanálů, přičemž 5 z nich poskytuje data v rozlišení (velikosti pixelu) 375 m v nadiru, zbývajících 17 kanálů v rozlišení 750 m v nadiru. Jednotlivé kanály jsou uvedeny v následující tabulce.
Družice JPSS jsou družicemi na polární dráze. Výška dráhy je kolem 830 km nad zemským povrchem, její sklon vůči rovině zemského rovníku je přibližně 99 stupňů, čemuž odpovídá oběžná doba přibližně 100 minut. Dráha je heliosynchronní, tj. družice přelétá určitou zeměpisnou šířku vždy ve stejném místním čase.
V ČHMÚ operativně zpracováváme data z přístroje VIIRS (Visible Infrared Imaging Radiometer Suite) neseného družicemi série JPSS, který je nástupcem výše zmíněného přístroje AVHRR. Jedná se o přístroj pro pořizování snímků ve viditelném až tepelném záření. Snímá nepřetržitě pás území široký přibližně 3000 km (1500 km na obě strany od nadiru). Má celkem 22 spektrálních kanálů, přičemž 5 z nich poskytuje data v rozlišení (velikosti pixelu) 375 m v nadiru, zbývajících 17 kanálů v rozlišení 750 m v nadiru. Jednotlivé kanály jsou uvedeny v následující tabulce.
This is editable text!
Spektrální kanály přístroje VIIRS:
| Označení kanálu | Střední vlnová délka [μm] | Rozlišení [m] | Označení kanálu | Střední vlnová délka [μm] | Rozlišení [m] |
| M1 | 0,412 | 750 | M9 | 1,38 | 750 |
| M2 | 0,445 | 750 | M10 | 1,61 | 750 |
| M3 | 0,488 | 750 | I3 | 1,61 | 375 |
| M4 | 0,555 | 750 | M11 | 2,25 | 750 |
| I1 | 0,640 | 375 | M12 | 3,70 | 750 |
| M5 | 0,672 | 750 | I4 | 3,74 | 375 |
| M6 | 0,745 | 750 | M13 | 4,05 | 750 |
| I2 | 0,865 | 375 | M14 | 8,55 | 750 |
| M7 | 0,865 | 750 | M15 | 10,76 | 750 |
| DNB | 0,70 | 750 | I5 | 11,45 | 375 |
| M8 | 1,24 | 750 | M16 | 12,01 | 750 |
This is editable text!
Kanály v rozsahu 0,4 až 0,9 μm jsou umístěny ve viditelném až blízkém infračerveném pásmu. Jsou využívány především pro monitorování vlastností zemského povrchu a hladiny vodních ploch (např. vegetace a planktonu, rozsahu sněhové pokrývky a ledovců, …) a k detekci aerosolů. Kanály v pásmu 1 až 4 μm jsou hlavním zdrojem informací o mikrofyzice oblačnosti a pro detekci požárů. Kanály přístroje VIIRS v pásmu od 8 do 12 μm se nachází v tzv. atmosférických oknech, což jsou intervaly vlnových délek elektromagnetického záření, v nichž má bezoblačná atmosféra velkou propustnost. Speciálním kanálem je DNB (Day/Night Band). Jedná se o kanál s velmi vysokou citlivostí, navržený pro různé noční aplikace. Kromě nočního monitorování oblačnosti (za nocí s měsíčním svitem) je široce využíván pro detekci umělých světel (světla měst i izolovaných zdrojů, světelný smog), monitorování polárních září či přirozeného svitu noční oblohy (airglow, resp. nightglow).
Dalšími přístroji družic série JPSS jsou CrIS (Cross Track Infrared Sounder, na všech družicích), ATMS (Advanced Technology Microwave Sounder, na všech družicích), OMPS (Ozone Mapping and Profiler Suite, na všech družicích), CERES (Clouds and the Earth’s Radiant Energy System, na družicích S-NPP a JPSS-1) a jeho nástupce Libera (pouze na družici JPSS-3). CrIS a ATMS jsou přístroje pro družicovou vertikální sondáž atmosféry. OMPS je zaměřen na monitorování stratosférického ozónu a troposférických aerosolů. CERES a Libera jsou přístroje na měření celkové radiační bilance Země a její atmosféry.
Dalšími přístroji družic série JPSS jsou CrIS (Cross Track Infrared Sounder, na všech družicích), ATMS (Advanced Technology Microwave Sounder, na všech družicích), OMPS (Ozone Mapping and Profiler Suite, na všech družicích), CERES (Clouds and the Earth’s Radiant Energy System, na družicích S-NPP a JPSS-1) a jeho nástupce Libera (pouze na družici JPSS-3). CrIS a ATMS jsou přístroje pro družicovou vertikální sondáž atmosféry. OMPS je zaměřen na monitorování stratosférického ozónu a troposférických aerosolů. CERES a Libera jsou přístroje na měření celkové radiační bilance Země a její atmosféry.