Vodočet Labe na skále v Děčíně

Více informací

Soubor povodňových značek za období posledních šesti století (1432-2013) a starý vodočet v pražských loktech (loket = 59 cm) na skále pod děčínským zámkem patří k nejvýznamnějším souborům autentických značek povodní v Evropě, např. vedle záznamů v Eibelestadtu, Wertheimu anebo Římě a ještě několika dalších. Děčínský profil reprezentuje navíc odtok vody z většiny české části povodí Labe. Protože  je tento profil velmi stabilní, ukazuje nám nejvyšší povodňové stavy za posledních 600 let. Vodočet začíná ve výšce ca 540 cm nad hladinou Labe v místě výchozu pískovcové skály. Proto jsou  vyznačeny jen významné povodně,  a to od úrovně  asi Q10. Nula vodočtu je navázána na starou indikaci plavební hloubky 110 cm v tomto místě.  Nejvýše je značka březnové povodně 1845, níže jsou např. značky 2002, 2013, 1890, 1799, 1784, 1655, 1862 a další. K tomuto místo se váže i výška povodně 1118, ale o její věrohodnosti máme pochybnosti. Ta měla podle nápisu na tabuli, která před skálou stála po zmíněné březnové  povodni 1845, dosáhnout ještě  asi o 50 cm výše. 
Navíc byl tento vodočet provázán s dnes již zaniklým doplňkovým vodočtem pro nízké stavy na skále v řece. Ten sloužil jako orientace plavcům stejně jako původně celkem tři děčínské  hladové kameny.  Ve snaze využít objekt a uchovat ho pro budoucnost byl 30. července 2018 proveden 3D sken skály i posledního zde zachovaného hladového kamene společně. Ten realizoval Český hydrometeorologický ústav ve spolupráci s firmou VR3D pomocí laserového skenování a fotogrammetrie. Výsledkem je přesný digitální model, který slouží nejen pro vědecké a historické účely.