Jak zjistit existenci tepelného ostrova

Praha-Klementinum je nejdéle měřicí stanice v ČR. Tato stanice je umístěna v centru Prahy v nadmořské výšce necelých 200 metrů. Vzhledem k délce měření mohou údaje z této stanice poskytnout cenné informace například o vzácněji se vyskytujících jevech, které stanice s kratší dobou měření ne vždy dokážou zachytit. V případě zveřejnění údajů z této stanice se však někdy objevují připomínky veřejnosti, že teploty v Klementinu jsou ovlivněny tepelným ostrovem města, nebo že tato měření jsou v důsledku tepelného ostrova bezcenná, nebo dokonce dotazy, zda jsou zveřejněné údaje z této stanice očištěné o vliv tepelného ostrova města.

Jak to tedy je? Existuje tepelný ostrov města a má vliv na teploty naměřené v Klementinu?

O existenci tepelného ostrova se v učebnicích meteorologie a klimatologie psalo již nejméně před 50 lety. Teoreticky by tato teplotní anomálie měla být způsobena například akumulací tepla ve zdech budov, produkcí tepla a vodní páry vlivem průmyslu a vytápění nebo zvýšenou absorpcí slunečného záření městskou zástavbou. Vliv může mít i suchý povrch, který se neochlazuje odpařováním vody jako například vegetace.

To je teorie, avšak otázka je, zda se tyto jevy skutečně projevují a v jaké intenzitě. Tedy zda ten teoreticky možný tepelný ostrov města skutečně v praxi existuje. A toto se dá ověřit pouze měřením. Tedy porovnáním naměřených hodnot teploty ve městě a ve srovnatelné poloze mimo město. A mimo jiné právě toto je důležitým úkolem meteorologických stanic ve městech.

Právě porovnání teplot naměřených ve městě a mimo město je důležitým ověřením existence tepelného ostrova města i jeho intenzity a plošného rozsahu. Proto je nutná existence stanic ve městě a skutečné teploty naměřené na těchto stanicích. Kdyby se ze stanic ve městech používaly nějaké hodnoty „očištěné“ o vliv tepelného ostrova města, pak by nebylo možno podle nich zjistit, zda ten tepelný ostrov města existuje, resp. vyšlo by, že neexistuje. Tím by se však popřela existence tepelného ostrova města a smysl nějakého „očištění“ a především by se nevědělo, o jakou hodnotu je třeba naměřené údaje „očistit“.

Dále je zapotřebí upozornit, že tepelný ostrov města působí nejen na meteorologické stanice ve městě, ale i na obyvatele, techniku a infrastrukturu. Ve velkém městě jsou kromě meteorologických stanic i desetitisíce lidí, budovy, komunikace, tramvajové a železniční koleje a spousta dalších věcí. A na všechny tyto objekty působí skutečná teplota ve městě, nikoli fiktivní teplota „očištěná“ o teplotní ostrov města. Lidem ve městě je zima nebo horko podle skutečné teploty ve městě, nikoli podle nějaké „očištěné“ teploty. Kolejnice se deformují nebo praskají podle skutečné teploty, ne podle teploty s odečteným vlivem teplotního ostrova. A vytápění a zejména klimatizaci v budovách je zapotřebí dimenzovat podle skutečných teplot, která se tam vyskytují.

Ano, mimo město je chladněji. Jenže pro určení, jak teplo nebo zima je lidem mimo město, jak se tam má dimenzovat vytápění a/nebo klimatizace a podobně, k tomu jsou určeny meteorologické stanice, umístěné reálně mimo město. Fiktivní teplota ve městě „očištěná“ o vliv tepelného ostrova může mít význam jedině pro teoretické úvahy typu, jak by se v údolí Vltavy žilo mamutům, kdyby se tam vyskytovali místo současného milionového města.


Tabulku, grafy s naměřenými hodnotami a závěr si můžete stáhnout zde.