Přejít na hlavní obsah

Hladový kámen na dně Labe u Děčína

Hladové kameny a jiné podobné objekty byly po staletí indikací nízkých vodních stavů a sucha. Při poklesu hladiny toku či jezera se nad hladinou objevila podvodní skaliska, písčiny, velké kameny anebo dokonce zbytky starých budov, starých jezů, či mostních pilířů. 

This is editable text!

3D model hladového kamene v Děčíně

Prohlédněte si do detailu nápisy vytesané v kameni.

Add a valid 3D object source

This is editable text!

Fotogalerie

This is editable text!

Více informací

Nízký stav vody byl spojen se zemědělskými, dopravními a ekonomickými dopady. Mimořádná situace byla zaznamenaná buď kronikářem anebo přímo na danou skálu značkou či nápisem. Takové tradice většinou nacházíme podél Rýna a Mosely, ale také podél Labe. U prvních dvou toků jsou podobné objekty z 90 % zničené regulacemi, případně jsou běžně nedostupné po výstavbě jezů. Místní tradice většinou dávno zmizely. Na našem území je ale situace zatím jiná. V Labi se mezi Těchlovicemi a Hřenskem stále nachází kolem 40 hladových kamenů. Hladový kámen v Děčíně je z nich nejvýznamnější a je pravděpodobně nejvýznamnější evropskou památkou svého druhu vůbec. Protějškem mu je jen podobný kámen v Pirně se záznamy obdobného stáří. Proto musíme tyto tradice chápat v širších souvislostech labské plavby a života kolem řeky a také v souvislosti s dostupným vhodným materiálem - pískovcem.
Letopočty a linky pod nimi jsou záznamy výšek ročních minim vodních stavů Labe ve velmi suchých letech. To bylo možné prokázat srovnáním se záznamy blízkého děčínského vodočtu, který je od r. 1851 v provozu. Shoda je v tomto období téměř absolutní. Nejstarší záznam je z roku 1616, ale vedle něj je rozpoznatelné i minimum z roku 1536. Celkem je zde ca 30 různých úrovní. Kámen se nachází na levém břehu pod Tyršovým mostem. Na jeho povrchu jsou vyryty i některé známé pamětní nápisy, jako německý nápis „Wenn du mich siehst, dann weine“ („Spatříš-li mne, plač“). Je tu i ironická česká reakce, která je zároveň reklamou na výrobnu stříkaček: „Neplač holka, nenaříkej, když je sucho, pole stříkej“.
V Děčíně byly v době konání mezinárodních plavebních komisí 1842, 1850 a 1858 zaměřeny celkem tři hladové kameny a další objekty sloužící jako orientace pro plavce a jako záznamy výšek povodní. Děčín pro plavbu znamenal obtížné mělčiny a kritické místo na soutoku Labe, Ploučnice a Jílovského potoka. Všechny objekty včetně známé skály se značkami povodní a vodočtem představovaly zjevně zaužívaný systém podávající informace o aktuálním vodním stavu a tedy možném riziku. Po úpravě plavební hloubky prohrábkou po roce 1894 se podmínky plavby zlepšily. Hladový kámen se ale objevuje mnohem dříve, takže značky moderních minim z roku 1904, 1921, 1934 anebo 1947 jsou hlouběji než značky do roku 1892. Situace se změnila i po roce 1954, kdy Vltavská kaskáda dotuje nízké průtoky. Přesto v době katastrofálních such v období 2014 až 2020 hladový kámen vystupoval opět téměř celý. Byla to příležitost provést spolu s VÚV T. G. M. v roce 2015 zaměření všech značek a následně v roce 2018 i skenování kamene. Český hydrometeorologický ústav spolu s firmou VR3D realizoval 3D sken děčínského hladového kamene a také povodňových značek dne 30. července 2018. Použitá technologie zahrnovala kombinaci laserového skenování a fotogrammetrie, což umožnilo vytvoření velmi přesného digitálního 3D modelu kamene, včetně detailních značek a nápisů, které nejsou snadno viditelné pouhým okem. Uvědomujeme si, že hladový kámen a značky minim a zámecká skála se značkami maxim vodních stavů a vodočtem vytvářejí unikátní situaci, která nemá jinde v Evropě, pokud je známo, žádnou obdobu. Jde tu i ochrana této památky v souvislosti s možnými vodohospodářskými zásahy v oblasti, které nelze do budoucna zcela vyloučit. Podobné objekty v řečišti Rýna a Mosely, jak bylo uvedeno výše, zanikly téměř bez dokumentace. V roce 2023 navštívil Děčín hudební skladatel Glenn McGlure. V květnu roku 2024 byla premiéra jeho nové skladby: „Cry of the Hunger Stones“ při provedení Northern Lights Choir v kostele svatého Bernarda v Saranac Lake v USA.