Hladový kámen na dně Labe u Děčína
Hladové kameny a jiné podobné objekty byly po staletí indikací nízkých vodních stavů a sucha. Při poklesu hladiny toku či jezera se nad hladinou objevila podvodní skaliska, písčiny, velké kameny anebo dokonce zbytky starých budov, starých jezů, či mostních pilířů.
3D model hladového kamene v Děčíně
Prohlédněte si do detailu nápisy vytesané v kameni.
Add a valid 3D object source
Fotogalerie
Více informací
Nízký stav vody byl spojen se zemědělskými, dopravními a ekonomickými dopady. Mimořádná situace byla zaznamenaná buď kronikářem anebo přímo na danou skálu značkou či nápisem. Takové tradice většinou nacházíme podél Rýna a Mosely, ale také podél Labe. U prvních dvou toků jsou podobné objekty z 90 % zničené regulacemi, případně jsou běžně nedostupné po výstavbě jezů. Místní tradice většinou dávno zmizely. Na našem území je ale situace zatím jiná. V Labi se mezi Těchlovicemi a Hřenskem stále nachází kolem 40 hladových kamenů. Hladový kámen v Děčíně je z nich nejvýznamnější a je pravděpodobně nejvýznamnější evropskou památkou svého druhu vůbec. Protějškem mu je jen podobný kámen v Pirně se záznamy obdobného stáří. Proto musíme tyto tradice chápat v širších souvislostech labské plavby a života kolem řeky a také v souvislosti s dostupným vhodným materiálem - pískovcem.
Letopočty a linky pod nimi jsou záznamy výšek ročních minim vodních stavů Labe ve velmi suchých letech. To bylo možné prokázat srovnáním se záznamy blízkého děčínského vodočtu, který je od r. 1851 v provozu. Shoda je v tomto období téměř absolutní. Nejstarší záznam je z roku 1616, ale vedle něj je rozpoznatelné i minimum z roku 1536. Celkem je zde ca 30 různých úrovní. Kámen se nachází na levém břehu pod Tyršovým mostem. Na jeho povrchu jsou vyryty i některé známé pamětní nápisy, jako německý nápis „Wenn du mich siehst, dann weine“ („Spatříš-li mne, plač“). Je tu i ironická česká reakce, která je zároveň reklamou na výrobnu stříkaček: „Neplač holka, nenaříkej, když je sucho, pole stříkej“.
V Děčíně byly v době konání mezinárodních plavebních komisí 1842, 1850 a 1858 zaměřeny celkem tři hladové kameny a další objekty sloužící jako orientace pro plavce a jako záznamy výšek povodní. Děčín pro plavbu znamenal obtížné mělčiny a kritické místo na soutoku Labe, Ploučnice a Jílovského potoka. Všechny objekty včetně známé skály se značkami povodní a vodočtem představovaly zjevně zaužívaný systém podávající informace o aktuálním vodním stavu a tedy možném riziku. Po úpravě plavební hloubky prohrábkou po roce 1894 se podmínky plavby zlepšily. Hladový kámen se ale objevuje mnohem dříve, takže značky moderních minim z roku 1904, 1921, 1934 anebo 1947 jsou hlouběji než značky do roku 1892. Situace se změnila i po roce 1954, kdy Vltavská kaskáda dotuje nízké průtoky. Přesto v době katastrofálních such v období 2014 až 2020 hladový kámen vystupoval opět téměř celý. Byla to příležitost provést spolu s VÚV T. G. M. v roce 2015 zaměření všech značek a následně v roce 2018 i skenování kamene. Český hydrometeorologický ústav spolu s firmou VR3D realizoval 3D sken děčínského hladového kamene a také povodňových značek dne 30. července 2018. Použitá technologie zahrnovala kombinaci laserového skenování a fotogrammetrie, což umožnilo vytvoření velmi přesného digitálního 3D modelu kamene, včetně detailních značek a nápisů, které nejsou snadno viditelné pouhým okem. Uvědomujeme si, že hladový kámen a značky minim a zámecká skála se značkami maxim vodních stavů a vodočtem vytvářejí unikátní situaci, která nemá jinde v Evropě, pokud je známo, žádnou obdobu. Jde tu i ochrana této památky v souvislosti s možnými vodohospodářskými zásahy v oblasti, které nelze do budoucna zcela vyloučit. Podobné objekty v řečišti Rýna a Mosely, jak bylo uvedeno výše, zanikly téměř bez dokumentace. V roce 2023 navštívil Děčín hudební skladatel Glenn McGlure. V květnu roku 2024 byla premiéra jeho nové skladby: „Cry of the Hunger Stones“ při provedení Northern Lights Choir v kostele svatého Bernarda v Saranac Lake v USA.