• Z vypracovaných plošných map imisních charakteristik pro rok 2007 vyplývá: imisní limit pro roční průměrnou koncentraci PM₁₀ byl v roce 2007 překročen na 0,7 % území České republiky, pro 24hodinovou koncentraci PM₁₀ na 6,3 % území, pro roční průměrnou koncentraci NO₂ na 0,08 % území a pro roční průměrnou koncentraci benzenu na 0,02 % území. Imisní limit pro alespoň jednu znečišťující látku byl překročen na 6,34 % území České republiky. Cílový imisní limit byl pro roční průměrné koncentrace arsenu překročen na 0,15 % území České republiky, kadmia na 0,02 % území a benzo(a)pyrenu na 4,9 % území. Alespoň pro jednu znečišťující látku byl cílový imisní limit překročen na 4,92 % území České republiky (mimo troposférického ozonu).
• Znečištění ovzduší částicemi (frakcí PM₁₀) překračuje i nadále imisní limity, přestože naměřené koncentrace této látky proti minulým letům poklesly zejména vlivem příznivějších meteorologických a rozptylových podmínek. Imisní limit pro 24hodinovou koncentraci PM₁₀ byl v roce 2007 překročen nejčastěji v Moravskoslezském kraji (Ostravsko a Karvinsko) a v menší míře v Olomouckém, Středočeském, Ústeckém a Jihomoravském kraji. Imisní limit pro 24hodinovou průměrnou koncentraci byl překročen na 6,3 % území (v roce 2006 na 28,5 % území), limit pro roční průměrnou koncentraci byl překročen na 0,7 % území ČR (v roce 2006 na 2,3 % území). Plocha vymezující překročení 24hodinového limitu PM₁₀ byla v roce 2007 zmenšená ve všech zónách a aglomeracích České republiky. V oblastech, kde koncentrace PM₁₀ v roce 2007 překročily imisní limity, žije zhruba 32 % populace, (v roce 2006 to bylo více než 62 % populace). Nejzávažnější situace ve znečištění suspendovanými částicemi je v Moravskoslezském kraji (Ostravsko-Karvinsko). Je to důsledek toho, že v této oblasti k dopravě a lokálním zdrojům, které jsou hlavními emisními zdroji suspendovaných částic i v ostatních regionech, přistupují i další významné zdroje emisí částic, kterými jsou hutní průmysl a průmysl zpracování paliv. K imisnímu zatížení této oblasti přispívá rovněž regionální přenos ze zdrojů v Polsku (silně industrializovaná oblast Katovic).
• V r. 2005 se v souladu s doporučeními EU, vyplývajícími ze směrnice 1999/30/EC, začala i v Česká republika sledovat koncentrace jemných částic PM_2,5. Převládajícím zdrojem emisí frakce PM_2,5 jsou spalovací procesy, produkující sekundární částice vznikající v důsledku chemických reakcí mezi plynnými složkami a kondenzací horkých plynů a par. Výsledky měření za rok 2007 dokládají značné znečištění na území Moravskoslezského kraje (Ostravsko-Karvinsko). Z 32 lokalit, kde se v r. 2007 měřila koncentrace jemných částic PM_2,5, byl překročen cílový imisní limit pro roční koncentraci (podle směrnice Evropského parlamentu 2008/50/EC, která bude implementována do české legislativy) na 5 lokalitách Moravskoslezského kraje. Nejvyšší roční průměrné koncentrace PM_2,5 vykazují, obdobně jako v případě frakce PM₁₀, lokality na Ostravsko-Karvinsku.
• Koncentrace troposférického ozonu – „letní“ škodliviny fotochemického původu – ovlivňuje charakter počasí v teplé polovině roku. Koncentrace v roce 2007 překračovaly, stejně jako v minulých letech, na většině území České republiky cílový imisní limit. Asi 85 % populace (97 % území ČR) bylo v průměru v hodnoceném období 2005–2007 vystaveno koncentracím troposférického ozonu překračujícím cílové imisní limity pro ochranu zdraví lidí.
• Řada měst a obcí byla vyhodnocena, stejně jako v loňském roce, jako území s překročeným cílovým imisním limitem pro benzo(a)pyren, jedná se o 4,9 % plochy České republiky, kde žije asi 51 % obyvatel.
• Za alarmující lze pokládat současné překračování limitů suspendovaných částic PM₁₀ a benzo(a)pyrenu a cílového imisního limitu pro jemné částice PM_2,5 podle směrnice 2008/50/EC, zejména v souvislosti s jejich závažnými zdravotními dopady.
• Zvyšující se dopravní zatížení se projevuje překročením imisních limitů včetně mezí tolerance pro NO₂ na dopravně exponovaných lokalitách, konkrétně na 5 stanicích v hlavním městě Praze a jedné v Brně. Překročení limitu lze předpokládat i na dalších podobně dopravně zatížených místech, kde není prováděno měření.
• Měření za rok 2007 indikují, že opětovně dochází k překračování imisního limitu pro benzen v Ostravě především jako důsledek emisí při výrobě koksu.
• Cílový imisní limit pro roční průměrné koncentrace arsenu byl překročen v Ostravě, v Kladně (Švermov, Stehelčeves) a letos poprvé také v Praze 5-Řeporyje. Ačkoliv se oproti roku 2006 zvýšil absolutní počet lokalit s překročením cílového limitu, na většině ostatních lokalit byl zaznamenán pokles roční průměrné koncentrace. Nadlimitním koncentracím byly v roce 2007 vystaveny asi 2 % populace ČR.
• Cílový imisní limit pro kadmium byl překročen v Libereckém kraji, a to na lokalitě Tanvald. Pokud je v této lokalitě naměřen dostatečný počet dat pro roční hodnocení (měření bez dlouhodobých výpadků), potom již několik let je hodnota roční průměrné koncentrace nad cílovým imisním limitem. Vyšší (ale podlimitní) koncentrace byly naměřeny v Ostravě. Nadlimitním koncentracím byly v roce 2007 vystaveny asi 0,06 % populace ČR.
• Cílový imisní limit pro roční průměrné koncentrace niklu, imisní limit pro roční průměrnou koncentraci olova a maximální 8hodinovou koncentraci oxidu uhelnatého nebyly v roce 2007 překročeny.
• Cílový imisní limit pro ozon AOT40 na ochranu vegetace byl v roce 2007 překračován na téměř celém území České republiky s výjimkou rozsáhlejších území Královéhradeckého a Pardubického kraje.
• Imisní limity oxidu siřičitého a oxidů dusíku pro ochranu vegetace a ekosystémů nebyly v r. 2007 překročeny na žádné venkovské monitorovací stanici.
• V aglomeracích je problém zvýšených koncentrací znečišťujících látek v ovzduší vzhledem k vysoké hustotě obyvatelstva obzvláště závažný a dotýká se velkého počtu lidí. Překračování limitů v hl. m. Praze souvisí především se značným dopravním zatížením a zejména s tím, že nejzatíženější komunikace vedou přímo středem města. Výsledky naměřených koncentrací PM₁₀, NO₂ a benzo(a)pyrenu jsou podnětem k řešení zcela nevyhovující dopravní situace v aglomeraci, kde je nadlimitními koncentracemi zatížena značná část populace. Obdobná je situace na dopravně zatížených lokalitách v Brně. V Moravskoslezském kraji se na znečištění kromě dopravy podílí významným způsobem hutní průmysl a průmysl zpracování paliv, zejména v Ostravě, která je nejvíce znečištěnou lokalitou v České republice.
• V přehledu nejznečištěnějších lokalit ČR suspendovanými částicemi frakce PM₁₀ s ročním limitem 40 μg.m^-3 dominují stanice Ostravy a Karvinska. K překročení cílového limitu pro roční průměrné koncentrace jemných částic frakce PM_2,5 podle směrnice 2008/50/EC (25 μg.m^-3) došlo v rámci celé ČR v roce 2007 pouze na lokalitách v Moravskoslezském kraji. Koncentrace benzo(a)pyrenu překračují cílový imisní roční limit 1 ng.m^-3 ve větších sídlech celé České republiky, na Ostravsku a Karvinsku byly však v roce 2007 limitní hodnoty překročeny několikanásobně. Jedinými lokalitami s překročením limitní roční průměrné koncentrace benzenu včetně meze tolerance za rok 2007 (8 μg.m^-3) byly, stejně jako v předchozích letech, stanice v Ostravě-Přívoze.

Zaznamenané zlepšení imisní situace pro některé znečišťující látky v roce 2007 oproti roku 2006 souvisí především s lepšími rozptylovými a meteorologickými podmínkami.

Překračování imisních limitů pro suspendované částice je závažným problémem ve většině evropských měst. Suspendované částice v atmosféře jsou komplikovaný fenomén a jejich aktuální hmotnostně vyjádřená koncentrace je jen zčásti dána příspěvkem lokálních emisí primárních částic, zejména dopravou. Další příspěvek k aktuální koncentraci je dán reemisemi a zbývající část jsou sekundární anorganické i organické částice vzniklé chemickou transformací plynných složek jak antropogenního původu (SO₂, NO_x a nemetanické těkavé organické látky), tak i emisemi přírodními. Řešení vysokých koncentrací

suspendovaných částic v evropských městech je nutné řešit jak kooperací v rámci Evropy, tak na místní či regionální úrovni, zejména opatřeními na lokálním vytápění a snižováním emisí spojených s dopravou včetně zlepšování úklidu komunikací.

Relativně vysoký podíl sekundárních částic ukazuje, že poměrně významného snížení koncentrací PM₁₀ bude možné dosáhnout dalším snižováním emisí složek vedoucích k tvorbě frakce sekundárních částic v atmosférickém aerosolu. Znamená to zejména snižování emisí oxidů dusíku a těkavých organických látek v souladu s požadavkem dosažení národních emisních stropů. Další snižování emisí, zejména oxidů dusíku, ale i emisí těkavých organických látek ve velkoplošném měřítku, je také jedinou cestou možného snižování zátěže nadměrnými koncentracemi přízemního ozonu.

Hodnocení kvality venkovního ovzduší se opírá především o výsledky měření imisí, které je s ohledem na požadavky legislativy směrováno především do velkých aglomerací. Podle odborného odhadu a na základě výsledků v poslední době publikovaných prací však lze s vysokou pravděpodobností očekávat, že zvýšené i nadlimitní koncentrace řady látek se vyskytují i v řadě malých obcích, kde se znečištění ovzduší nemonitoruje a ve kterých u nás žije poměrně značná část populace. Jedná se zejména o koncentrace suspendovaných částic, polyaromatických uhlovodíků a těžkých kovů. Zásadní roli na znečištění ovzduší hraje geomorfologie území, dopravní zátěž a způsob vytápění. Při použití dřeva a uhlí pro vytápění dochází ke zvýšení emisí částic, polyaromatických uhlovodíků a těžkých kovů. Pokud je v lokálních topeništích spalován odpad, dochází navíc k emitování nebezpečných dioxinů.