ZNEČIŠTĚNÍ OVZDUŠÍ NA ÚZEMÍ ČESKÉ REPUBLIKY V ROCE 2010

Český hydrometeorologický ústav - Úsek ochrany čistoty ovzduší



II.4.2.2 Kvalita ovzduší vzhledem k imisním limitům pro ochranu ekosystémů a vegetace

Vedle imisních limitů pro ochranu zdraví zavedla národní legislativa, v souladu se směrnicemi EU, i imisní limity pro ochranu ekosystémů a vegetace. Tyto limity jsou přehledně uvedeny v kap. II.3.

II.4.2.2.1 Oxid siřičitý

Na venkovských lokalitách nedošlo v roce 2010 k překročení imisního limitu pro roční průměrnou koncentraci, nicméně poprvé od roku 2006 došlo k překročení imisního limitu pro zimní průměr 2010/2011, a to na lokalitě Komáří Vížka (21,7 μg.m-3). Výsledky monitorování znečištění ovzduší SO2 ve vztahu k imisním limitům na ochranu ekosystémů a vegetace pro roční a zimní období jsou prezentovány v tab. II.4.2.21 a tab. II.4.2.22 a na obr. II.4.2.51 a II.4.2.52.

Po roce 1998 došlo v souvislosti s nabytím účinnosti zákona č. 309/1991 Sb., a splněním předepsaných emisních limitů k výraznému snížení imisních koncentrací SO2. Od té doby roční průměrné koncentrace oxidu siřičitého nepřekročily na venkovských lokalitách stanovený imisní limit 20 μg.m-3 (obr. II.4.2.49). V roce 2008 došlo na celém území České republiky k dalšímu snížení znečištění touto látkou, nicméně od roku 2009 dochází naopak k mírnému zvýšení ročního průměru na většině stanic. V roce 2010 došlo k dalšímu nárůstu ročního průměru na většině hodnocených lokalit (88 %).

Pro konstrukci mapy byly použity všechny pozaďové stanice měřící SO2 s přihlédnutím k jejich klasifikaci; bodovými značkami jsou vyznačeny pouze stanice venkovské.

Na konec této kapitoly je zařazeno grafické znázornění chodů 24hodinových koncentrací SO2 na vybraných stanicích, vztažené k imisnímu limitu pro zimní a roční průměr (obr. II.4.2.53 a II.4.2.54).

Tab. II.4.2.21 Stanice s nejvyššími hodnotami ročních průměrných koncentrací oxidu siřičitého na venkovských stanicích

Tab. II.4.2.22 Stanice s nejvyššími hodnotami zimních průměrů koncentrací oxidu siřičitého na venkovských stanicích, 2010/2011

 

Obr. II.4.2.49 Roční průměrné koncentrace oxidu siřičitého v letech 2000–2010 na vybraných venkovských stanicích

Obr. II.4.2.50 Zimní průměrné koncentrace oxidu siřičitého v letech 2000/2001–2010/2011 na vybraných venkovských stanicích

Obr. II.4.2.51 Pole roční průměrné koncentrace oxidu siřičitého v roce 2010

Obr. II.4.2.52 Pole průměrné koncentrace oxidu siřičitého v zimním období 2010/2011

Obr. II.4.2.53 24hod. koncentrace na stanicích s nejvyššími ročními koncentracemi oxidu siřičitého v roce 2010

Obr. II.4.2.54 24hod. koncentrace na stanicích s nejvyššími zimními koncentracemi oxidu siřičitého v zimním období 2010/2011


II.4.2.2.2 Oxidy dusíku

Imisní limit pro roční průměrné koncentrace NOx (30 μg.m-3) nebyl v roce 2010 překročen na žádné ze 47 lokalit klasifikovaných jako venkovské (tab. II.4.2.23 a obr II.4.2.55). V tabulce i mapě pro NOx jsou zahrnuty i venkovské stanice měřící pouze NO2, protože pro venkovské stanice platí, že koncentrace NOx přibližně odpovídají koncentracím NO2, resp. rozdíl v koncentracích je zanedbatelný.

V roce 2010 došlo na mírně vyšším počtu venkovských stanic (26) k nárůstu roční průměrné koncentrace NOx než k jejímu poklesu (21 lokalit) (obr. II.4.2.55).

Konstrukce mapy plošného rozložení ročních průměrných koncentrací NOx zahrnuje kombinaci měření a modelování. Pro konstrukci mapy pole NOx byly použity všechny stanice měřící NOx včetně venkovských stanic měřících NO2, přihlíželo se i k aktuálním datům emisí z mobilních zdrojů v České republice. Vyšší koncentrace této látky mohou být i v blízkosti místních komunikací v obcích s intenzivní dopravou a hustou místní dopravní sítí, kde nejsou koncentrace měřeny. Na mapě jsou formou bodových značek vyznačeny pouze stanice venkovské (obr. II.4.2.56), protože na těchto lokalitách se hodnotí úroveň ročních koncentrací NOx vzhledem k imisnímu limitu.

Na konec kapitoly je pro vybrané lokality s vyššími ročními průměry koncentrací NOx zařazeno grafické znázornění chodů 24hodinových koncentrací NOx v roce 2010 (obr. II.4.2.57).

Tab. II.4.2.23 Stanice s nejvyššími hodnotami ročních průměrných koncentrací NOx a NO2 na venkovských stanicích

 

Obr. II.4.2.55 Roční průměrné koncentrace NOx a NO2 v letech 2000–2010 na vybraných venkovských stanicích

Obr. II.4.2.56 Pole roční průměrné koncentrace oxidů dusíku v roce 2010

Obr. II.4.2.57 24hod. koncentrace na stanicích s nejvyššími ročními koncentracemi oxidů dusíku v roce 2010


II.4.2.2.3 Přízemní ozon

Pro hodnocení ochrany vegetace před nadměrnými koncentracemi ozonu využívá národní legislativa ve shodě s příslušnou směrnicí EU expoziční index AOT401.

Z celkového počtu 37 venkovských a předměstských stanic, pro které je podle legislativy relevantní výpočet expozičního indexu AOT40, došlo podle hodnocení pro rok 2010 (jedná se o průměr za roky 2006–2010) k překročení cílového imisního limitu pro ochranu vegetace pro ozon na 20 lokalitách. Přehled stanic s nejvyššími hodnotami expozičního indexu AOT40 uvádí tab. II.4.2.24.

Oproti předchozímu hodnocenému období 2005–2009 došlo k poklesu hodnoty expozičního indexu na 83 % venkovských a předměstských lokalit. Průměrné měsíční teploty byly během dubna–září roku 2005 (již se nedostal do pětiletého hodnocení) a 2010 srovnatelné. Nicméně maximální teploty a hodnoty sumy denních průměrů hodnot globálního slunečního záření poklesly v roce 2010 (v porovnání s rokem 2005) asi na dvou třetinách lokalit sledujících dané meteorologické parametry. Imisní koncentrace prekurzorů vykázaly opačné trendy, zatímco koncentrace NO2 poklesly v roce 2010 v porovnání s rokem 2005 asi na 63 % lokalitách, stejné procento z 30 látek řazených do skupiny VOC, sledovaných v Košeticích a na Libuši, mírně v roce 2010 vzrostlo v porovnání s rokem 2005. Vzhledem k poměrně komplikované atmosférické chemii vzniku a zániku ozonu, jeho závislosti na absolutním množství i relativním zastoupení jeho prekurzorů v ovzduší související i s dálkovým přenosem a i na meteorologických podmínkách, je obtížné meziroční změny blíže komentovat.

Územní rozložení expozičního indexu AOT40 pro hodnocení v roce 2010 ukazuje obr. II.4.2.60. Obr. II.4.2.58 prezentuje vývoj AOT40 v průměru za 5 let v období 2006–2010 na vybraných lokalitách. Na obr. II.4.2.59 je znázorněn vývoj hodnot AOT40 vypočítaných pro každý rok v období 2006–2010.

Tab. II.4.2.24 Stanice s nejvyššími hodnotami AOT40 ozonu na venkovských a předměstských stanicích
 

Obr. II.4.2.58 Roční hodnoty expozičního indexu AOT40 ozonu v letech 2000–2010 na vybraných stanicích, průměr za 5 let

Obr. II.4.2.59 Roční hodnoty expozičního indexu AOT40 v letech 2006–2010 na vybraných stanicích

Obr. II.4.2.60 Pole hodnot expozičního indexu AOT40, průměr za 5 let, 2006–2010

Obr. II.4.2.61 Stanice s nejvyššími hodnotami expozičního indexu AOT40 za posledních 5 let, 2006–2010


1AOT40: kumulativní expozice ozonem AOT40 se spočte jako suma diferencí mezi hodinovou koncentrací ozonu a prahovou úrovní 80 μg.m-3 (= 40 ppb) pro každou hodinu, kdy byla překročena tato prahová hodnota. Podle požadavků nařízení vlády č. 597/2006 Sb., se AOT40 počítá pro období tří měsíců od května do července, změřených každý den mezi 8:00 a 20:00 SEČ (= 7:00 až 19:00 světového času UTC).