ZNEČIŠTĚNÍ OVZDUŠÍ NA ÚZEMÍ ČESKÉ REPUBLIKY V ROCE 2009
Český hydrometeorologický ústav - Úsek ochrany čistoty ovzduší



II.4.2.2 Kvalita ovzduší vzhledem k imisním limitům pro ochranu ekosystémů a vegetace

Vedle imisních limitů pro ochranu zdraví zavedla národní legislativa, v souladu se směrnicemi EU, i imisní limity pro ochranu ekosystémů a vegetace. Tyto limity jsou přehledně uvedeny v kap. II.3.

II.4.2.2.1 Oxid siřičitý

Výsledky monitorování znečištění ovzduší oxidem siřičitým ve vztahu k imisnímu limitu pro ochranu ekosystémů a vegetace jsou prezentovány v tab. II.4.2.21 a tab. II.4.2.22 a na obr. II.4.2.47 a II.4.2.48. Z celkového počtu 45 stanic, klasifikovaných jako venkovské, nedošlo na žádné stanici k překročení limitu pro roční průměrnou koncentraci. Rovněž nebylo zaznamenáno na těchto stanicích ani překročení imisního limitu pro zimní průměrnou koncentraci v zimním období 2009/2010 (tab. II.4.2.22).

Z obr. II.4.2.45 je patrné výrazné zlepšení kvality ovzduší vzhledem k znečištění oxidem siřičitým po roce 1998 v souvislosti s nabytím účinnosti zákona č. 309/1991 Sb. a splněním předepsaných emisních limitů ke konci roku 1998. Od té doby roční průměrné koncentrace oxidu siřičitého nepřekročily na venkovských lokalitách stanovený imisní limit 20 μg.m-3. V roce 2008 došlo na celém území České republiky k dalšímu snížení znečištění touto látkou, v roce 2009 naopak k velmi mírnému zvýšení na většině stanic. V zimním období 2009/2010 došlo rovněž k určitému zvýšení znečištění oxidem siřičitým, proti předchozímu období 2008/2009, které se nejvíce projevilo na stanicích Moravskoslezského a Olomouckého kraje (obr. II.4.2.46).

Také z map na obr. II.4.2.47 a II.4.2.48 je patrné, že na venkovských lokalitách nedošlo k překračování imisního limitu jak pro roční průměr koncentrací v roce 2009, tak ani pro zimní průměr koncentrací v zimním období 2009/2010. Pro konstrukci mapy byly použity všechny stanice měřící SO2 s přihlédnutím k jejich klasifikaci; bodovými značkami jsou vyznačeny pouze stanice venkovské.

Na konec této kapitoly je zařazeno grafické znázornění chodů 24hodinových koncentrací SO2 na vybraných stanicích, vztažené k imisnímu limitu pro zimní a roční průměr (obr. II.4.2.49 a II.4.2.50).

Tab. II.4.2.21 Stanice s nejvyššími hodnotami ročních průměrných koncentrací oxidu siřičitého na venkovských stanicích

Tab. II.4.2.22 Stanice s nejvyššími hodnotami zimních průměrů koncentrací oxidu siřičitého na venkovských stanicích, 2009/2010

Obr. II.4.2.45 Roční průměrné koncentrace oxidu siřičitého v letech 1999–2009 na vybraných venkovských stanicích


Obr. II.4.2.46 Zimní průměrné koncentrace oxidu siřičitého v letech 1999/2000–2009/2010 na vybraných venkovských stanicích


Obr. II.4.2.47 Pole roční průměrné koncentrace oxidu siřičitého v roce 2009


Obr. II.4.2.48 Pole průměrné koncentrace oxidu siřičitého v zimním období 2009/2010


Obr. II.4.2.49 24hod. koncentrace na stanicích s nejvyššími ročními koncentracemi oxidu siřičitého v roce 2009

 

Obr. II.4.2.50 24hod. koncentrace na stanicích s nejvyššími zimními koncentracemi oxidu siřičitého v zimním období 2009/2010

 


II.4.2.2.2 Oxidy dusíku

Tab. II.4.2.23 a obr. II.4.2.51II.4.2.52 prezentují situaci znečištění NOx ve vztahu k ochraně ekosystémů a vegetace. Imisní limit pro roční průměrné koncentrace NOx (30 μg.m-3) nebyl v roce 2009 překročen na žádné z 49 lokalit klasifikovaných jako venkovské. V tabulce i mapě pro NOx jsou zahrnuty také venkovské stanice měřící NO2, protože pro venkovské stanice přibližně platí, že koncentrace NOx odpovídají koncentracím NO2, resp. rozdíl v koncentracích je zanedbatelný.

V roce 2009 došlo na většině venkovských stanic k velmi mírnému zvýšení roční průměrné koncentrace NOx (obr. II.4.2.51). Jak je patrné z mapy na obr. II.4.2.52, na venkovských lokalitách nedošlo v roce 2009 k překročení imisního limitu koncentrace NOx pro ochranu ekosystémů a vegetace.

Konstrukce mapy plošného rozložení ročních průměrných koncentrací NOx zahrnuje kombinaci měření a modelování. Při konstrukci mapy se přihlíželo i k datům z celostátního sčítání dopravy v r. 2005; oproti předchozímu sčítání v roce 2000 objem dopravy velmi vzrostl. Vyšší koncentrace této látky mohou být i v blízkosti místních komunikací v obcích s intenzivní dopravou a hustou místní dopravní sítí, kde nejsou koncentrace měřeny. Pro konstrukci mapy pole NOx byly použity všechny stanice měřící NOx včetně venkovských stanic měřících NO2. Na mapě jsou formou bodových značek vyznačeny pouze stanice venkovské.

Na konec této kapitoly je zařazeno grafické znázornění chodů 24hodinových koncentrací NOx na vybraných stanicích vztažené k imisnímu limitu pro roční průměr (obr. II.4.2.53).

Tab. II.4.2.23 Stanice s nejvyššími hodnotami ročních průměrných koncentrací NOx a NO2 na venkovských stanicích

Obr. II.4.2.51 Roční průměrné koncentrace NOx a NO2 v letech 1999–2009 na vybraných venkovských stanicích


Obr. II.4.2.52 Pole roční průměrné koncentrace oxidů dusíku v roce 2009


Obr. II.4.2.53 24hod. koncentrace na stanicích s nejvyššími ročními koncentracemi oxidů dusíku v roce 2009


II.4.2.2.3 Přízemní ozon

Pro hodnocení ochrany vegetace před nadměrnými koncentracemi ozonu využívá národní legislativa ve shodě s příslušnou směrnicí EU expoziční index AOT401. Přehled stanic s nejvyššími hodnotami expozičního indexu AOT40 uvádí tab. II.4.2.24.

Z celkového počtu 36 venkovských a předměstských stanic, pro které je podle legislativy relevantní výpočet expozičního indexu AOT40, došlo podle hodnocení pro rok 2009 (jedná se o průměr za roky 2005–2009) k překročení cílového imisního limitu pro ochranu vegetace pro ozon na 22 lokalitách.

Oproti předchozímu hodnocenému období 2004–2008 došlo k mírnému poklesu hodnoty expozičního indexu na 75 % venkovských a předměstských lokalit. Meteorologické charakteristiky pro rok 2004 (již se nedostal do hodnoceného pětiletého období) v porovnání s rokem 2009 tento mírný pokles jednoznačně nevysvětlují. Je možné, že zmíněný pokles AOT40 může souviset s určitým poklesem předběžných emisí prekurzorů ozonu v roce 2009 v důsledku ekonomické krize. Tomu nasvědčuje i fakt, že imisní koncentrace NO2 poklesly v roce 2009 v porovnání s rokem 2004 v období květen až červenec, za které se hodnota expozičního indexu počítá, na 72 % lokalit. Vzhledem k poměrně komplikované atmosférické chemii vzniku a zániku ozonu, jeho závislosti na absolutním množství i relativním zastoupení jeho prekurzorů v ovzduší a i na meteorologických podmínkách, je však obtížné tento mírný pokles blíže komentovat.

Územní rozložení expozičního indexu AOT40 pro hodnocení v roce 2009 ukazuje mapa na obr. II.4.2.55. Obr. II.4.2.56 prezentuje vývoj AOT40 v období 2005–2009 na vybraných lokalitách.

Tab. II.4.2.24 Stanice s nejvyššími hodnotami AOT40 ozonu na venkovských a předměstských stanicích
 

Obr. II.4.2.54 Hodnoty expozičního indexu AOT40 ozonu v letech 1999–2009 na vybraných stanicích, průměr za 5 let


Obr. II.4.2.55 Pole hodnot expozičního indexu AOT40, průměr za 5 let, 2004–2009


Obr. II.4.2.56 Stanice s nejvyššími hodnotami expozičního indexu AOT40 za posledních 5 let, 2003–2009

 


1AOT40: kumulativní expozice ozonem AOT40 se spočte jako suma diferencí mezi hodinovou koncentrací ozonu a prahovou úrovní 80 μg.m-3 (= 40 ppb) pro každou hodinu, kdy byla překročena tato prahová hodnota. Podle požadavků nařízení vlády č. 597/2006 Sb., se AOT40 počítá pro období tří měsíců od května do července, změřených každý den mezi 8:00 a 20:00 SEČ (= 7:00 až 19:00 světového času UTC).