ZNEČIŠTĚNÍ OVZDUŠÍ NA ÚZEMÍ ČESKÉ REPUBLIKY V ROCE 2009
Český hydrometeorologický ústav - Úsek ochrany čistoty ovzduší



II.4.1 Aglomerace

Na základě Sdělení odboru ochrany ovzduší MŽP o členění území ČR do zón a aglomerací je od roku 2005 zvýšená pozornost zaměřena na hodnocení kvality ovzduší v navržených aglomeracích: hlavním městě Praze, Brně a Moravskoslezském kraji. Kromě aglomerací je v této Ročence věnována zvláštní pozornost i zóně Ústecký kraj z důvodu koncentrace průmyslu, větší hustotě osídlení a také z důvodu měření nadlimitních koncentrací některých znečišťujících látek.

II.4.1.1 Hlavní město Praha

Hlavní město Praha je oblastí, ve které je znečištění ovzduší vystaveno velké množství lidí. Většina překročení imisních limitů souvisí se značným dopravním zatížením podmíněným zejména tím, že hlavní dopravní tahy vedou přímo středem města.
Koncentrace částic PM10 byly v Praze v roce 2009 sledovány celkem na 15 lokalitách ČHMÚ a 7 lokalitách ZÚ. Hodnota 24hodinového imisního limitu PM10 (50 μg.m-3) byla překročena na lokalitách Praha 5-Smíchov (48x), Praha 2-Legerova (45x) a Praha 5-Řeporyje (41x). Povolený počet překročení je 35. V prvních dvou případech jde o lokality velmi zatížení automobilovou dopravou. Z celkového počtu 21 lokalit s platným ročním průměrem (s dostatečným počtem měření z hlediska požadavku minimálního sběru údajů), 3 stanice zaznamenaly překročení 24hodinového imisního limitu PM10. Roční imisní limit pro PM10 (40 μg.m-3) nebyl překročen na žádné lokalitě, na hodnotě limitu ležela stanice Praha 5-Svornosti.
Koncentrace částic PM2,5 byly v roce 2009 měřeny celkem na 5 lokalitách ČHMÚ a 1 lokalitě ZÚ. I když dosud není v české legislativě stanoven platný imisní limit pro PM2,5, je zajímavé srovnat měřené koncentrace s imisním limitem pro roční průměrnou koncentraci stanoveným směrnicí Evropského parlamentu 2008/50/ES, jehož hodnota je 25 μg.m-3. Nejvyšší roční průměrná koncentrace dosahovala na lokalitách hodnot: Praha 5-Smíchov 22 μg.m-3, Praha 5-Mlynářka 21 μg.m-3 a Praha 4-Libuš 19 μg.m-3. Je tedy zřejmé, že imisní limit pro frakci PM2,5 podle směrnice 2008/50/ES nebyl v Praze překročen na žádné stanici.

Grafická znázornění na obr. II.4.1.1, II.4.1.2 a II.4.1.3 ukazují roční chod měsíčních koncentrací PM10 a PM2,5, počet překročení 24hodinového imisního limitu PM10 a měsíční poměry PM2,5/PM10 v roce 2009.

Nejvyšší počet překročení 24hodinového imisního limitu PM10 (50 μg.m-3) byl dosažen v měsíci lednu na lokalitě Praha 5-Smíchov. Nejvyšší průměrná měsíční koncentrace PM10 byla zaznamenána v lednu na lokalitě Praha 5-Smíchov (64 μg.m-3) a nejvyšší průměrná měsíční koncentrace PM2,5 rovněž v lednu, tentokrát na lokalitě Praha 5-Mlynářka (46 μg.m-3).

Poměr PM2,5/PM10 se pohyboval na 5 stanicích v Praze (kde se současně měří PM2,5 a PM10) v rozmezí od 0,3 (listopad: Praha 8-Karlín) do 0,9 (únor: Praha 5-Smíchov).

Koncentrace NO2 byly měřeny na území Prahy v roce 2009 na všech 22 lokalitách. Na stanici Praha 2-Legerova (hot spot), která je umístěna v bezprostřední blízkosti velmi frekventované komunikace, byl překročen hodinový imisní limit NO2 zvýšený o mez tolerance (200+10 μg.m-3). Hodnota 200 μg.m-3 zde byla překročena 98x, hodnota 210 μg.m-3 67x. Přípustný počet povolení je přitom 18. Nejvyšší 19. hodinová koncentrace dosahovala na této AMS 242 μg.m-3. Pokud se týká jiných lokalit, hodinová koncentrace NO2 200 μg.m-3 byla v roce 2009 také překročena třikrát na stanici Praha 10-Průmyslová, která je rovněž významně ovlivněna dopravou.

Roční imisní limit zvýšený o mez tolerance pro NO2 (40+2 μg.m-3) byl překročen na lokalitách: Praha 2-Legerova (68 μg.m-3), Praha 5-Svornosti (55 μg.m-3) a Praha 8-Sokolovská (43 μg.m-3).
Lze předpokládat, že k překročení imisních limitů může docházet i na dalších dopravně exponovaných lokalitách, kde není prováděno měření.

Na obr. II.4.1.6 jsou graficky znázorněny roční chody měsíčních koncentrací NO2 na vybraných lokalitách v Praze v roce 2009. Samostatně vystupuje AMS Praha 2-Legerova (hot spot), koncentrace NO2 jsou na této lokalitě nadlimitní v celém ročním chodu. Následuje stanice ZÚ Praha 5-Svornosti, která je rovněž umístěna v bezprostřední blízkosti komunikace. Třetí v pořadí je shluk lokalit, také výrazně ovlivněných dopravou, s podobnými chody kolem hodnoty imisního limitu (Praha 8-Sokolovská, Praha 5-Smíchov, Praha 9-Vysočany a Praha 8-Karlín) a nakonec dvě lokality (Praha 2-Riegrovy sady a Praha 4-Libuš), které reprezentují městské pozadí, kde již vliv dopravy není tak velký a naměřené koncentrace jsou podlimitní.

Problémem jsou dále nadlimitní koncentrace benzo(a)pyrenu, které překročily cílový imisní limit na jedné ze tří lokalit, které ho v Praze měřily (Praha 10-Šrobárova). Na všech třech lokalitách nicméně došlo oproti předchozímu roku 2008 k mírnému poklesu roční průměrné koncentrace.

Výsledky naměřených koncentrací PM10, NO2 a benzo(a)pyrenu jsou významným podnětem k řešení dopravní situace uvnitř aglomerace.

Na stanici Praha 5-Řeporyje, kde během posledních dvou let došlo k překročení cílového imisního limitu pro arsen, klesla v roce 2009 roční průměrná koncentrace arsenu (3,5 μg.m-3) pod cílový imisní limit.
V roce 2009 byl poměrně těsně překročen cílový imisní limit pro troposférický ozon na lokalitě Praha 6-Suchdol. 26. nejvyšší maximální denní 8hodinový klouzavý průměr se rovnal 122,3 μg.m-3. Další nejvyšší, avšak již těsně podlimitní hodnoty, byly naměřeny na lokalitách Praha 4-Libuš (119,2 μg.m-3) a Praha 5-Stodůlky (119,0 μg.m-3).

Obr. II.4.1.1 Roční chod měsíčních koncentrací PM10 a počet překročení 24hod. limitu PM10, aglomerace Praha, 2008


Obr. II.4.1.2 Roční chod měsíčních koncentrací PM2,5, aglomerace Praha, 2009


Obr. II.4.1.3 Měsíční poměry PM2,5/PM10, aglomerace Praha, 2009


Obr. II.4.1.4 Roční chod měsíčních koncentrací benzo(a)pyrenu, aglomerace Praha, 2009


Obr. II.4.1.5 Roční chod měsíčních koncentrací O3, aglomerace Praha, 2009


Obr. II.4.1.6 Roční chod měsíčních koncentrací NO2 na vybraných stanicích, aglomerace, Praha 2009


Obr. II.4.1.7 Pole roční koncentrace NO2, aglomerace Praha, 2009


Obr. II.4.1.8 Pole roční koncentrace benzo(a)pyrenu, aglomerace Praha, 2009

 

II.4.1.2 Brno

Síť imisního monitoringu
V aglomeraci Brno se v roce 2009 podílelo na měření kvality ovzduší 13 stanic imisního monitoringu spravovaných 3 institucemi: Český hydrometeorologický ústav (imisní monitoring včetně vzorkování akreditován dle ČSN EN ISO/IEC 17025:2005), Magistrát města Brna (MMB) a Zdravotní ústav se sídlem v Brně. Oproti roku 2008 přibyla v aglomeraci 1 stanice – ČHMÚ převedl část měření (zejména kvůli PAH) z lokality Brno-Kroftova do nové lokality Brno-Líšeň, která je charakterizována jako městská pozaďová lokalita. Měřeny jsou zde polyaromatické uhlovodíky spolu s těžkými kovy, PM10 a oxidem dusičitým. Měření PM10 bylo rovněž rozšířeno do lokality Brno-Soběšice, kde se do té doby měřila pouze celková prašnost (SPM).

Odhad rozlohy znečištěných oblastí
Na území aglomerace Brno je nepřetržitě překračován 24hodinový imisní limit pro PM10. Nejvyšší plocha aglomerace byla zvýšenými koncentracemi zasažena v roce 2005, nejnižší pak v roce 2004. Výrazné navýšení území s překročeným 24hodinovým imisním limitem PM10 v letech 2005 a 2006 bylo způsobeno zejména meteorologickými podmínkami (dlouhá chladná zima 2005/2006, častý výskyt teplotních inverzí atp.) a s nimi související antropogenní činností (delší topná sezóna, nutnost posypu na komunikacích, studené starty automobilů atp.). Obdobná situace nastala i v roce 2002. V těchto letech byl kromě 24hodinového imisního limitu překročen i imisní limit pro průměrnou roční koncentraci PM10. V roce 2009 byl imisní limit pro průměrnou roční koncentraci překročen pouze na dopravní stanici Brno-Svatoplukova. Imisní limit pro 24hodinovou koncentraci byl opět překročen v dopravních lokalitách Brno-Svatoplukova, Brno-Zvonařka, Brno-Výstaviště, Brno-střed a Brno-Masná.

Naopak již dva roky po sobě nedošlo k překročení 24hodinového imisního limitu na pozaďové stanici Brno-Tuřany. Nejvyšší koncentrace částic PM2,5, pro které již v evropské legislativě platí imisní limit 25 μg.m-3, jsou rovněž měřeny zejména v dopravních lokalitách. Pokud by imisní limit platil již v roce 2009, došlo by k překročení na dopravních lokalitách Brno-Svatoplukova a Brno-Zvonařka. Zbývající lokality Brno-Lány a Brno-Tuřany by s průměrnou roční koncentrací PM2,5 22,4 resp. 21 μg.m-3 uvedený imisní limit nepřekročily. Z uvedeného lze usuzovat, že k překračování imisních limitů pro PM10 v aglomeraci Brno nejvýznamněji přispívá doprava.

V posledních letech přibylo rovněž překračování imisního limitu pro průměrnou roční koncentraci NO2. Překročení imisního limitu nastalo na dopravních stanicích, jejichž počet se díky stanicím MMB a stanici Brno-Úvoz (hot spot) rozrostl. Dá se tedy předpokládat, že imisní limit mohl být na těchto lokalitách překračován i v předchozích letech. Ke zvýšeným koncentracím pak přispívá zvýšená intenzita dopravy a rovněž se na hodnotě koncentrací podepisují meteorologické podmínky. V roce 2009 pak lokality Brno-střed, Brno-Svatoplukova a Brno-Úvoz (hot spot) překračují LV+MT. V případě hodinového imisního limitu se většina lokalit v aglomeraci Brno pohybuje v roce 2009 mezi dolní a horní mezí pro posuzování.

Ostatní imisní limity pro SO2, CO, Pb a benzen nejsou na území aglomerace Brno překračovány, naopak koncentrace jednotlivých škodlivin mimo benzen se pohybují pod dolní mezí pro posuzování. Z tohoto důvodu byl již v minulých letech v aglomeraci Brno omezen počet vybraných měření – jedná se zejména o SO2.

Na území aglomerace Brno jsou rovněž překračovány cílové imisní limity pro troposférický ozon a benzo(a)pyren. Troposférický ozon překračuje cílový imisní limit na celém území aglomerace, avšak v této statistice se prakticky neliší od zbytku ČR.

Benzo(a)pyren se řadí do skupiny polyaromatických uhlovodíků (PAH), vznikajících zejména spalováním pevných a kapalných paliv. Zvýšené koncentrace benzo(a)pyrenu v aglomeraci Brno lze tedy očekávat zejména v blízkosti významných liniových zdrojů. V aglomeraci Brno v současnosti měří benzo(a)pyren 2 lokality. Stanice Brno-Masná, označena jako pozaďová, ležící však v lokalitě silně ovlivněné dopravou, dosáhla koncentrace 1,2 μg.m-3, čímž překročila cílový imisní limit. Naopak lokalita Brno-Líšeň naměřila průměrnou roční koncentraci BaP v roce 2009 pouze 0,5 μg.m-3 a prokázala, že městské pozadí, které je pouze minimálně ovlivněno dopravou a částečně malými zdroji, nemusí překročit cílový imisní limit ani v aglomeraci Brno. Z rozptylové studie zpracované pro MMB pak vyplývá, že nejzatíženější oblast z hlediska benzo(a)pyrenu je v okolí velkého městského okruhu v lokalitě Zvonařka a poblíž brněnského hlavního vlakového nádraží.

Zbývající škodliviny, pro které platí cílový imisní limit (těžké kovy arsen, kadmium a nikl), se v aglomeraci Brno již několik let pohybují výhradně pod dolní mezí pro posuzování.

Trend koncentrací významných škodlivin v roce 2009
Pro detailnější náhled vývoje koncentrací byly vybrány škodliviny, které překračují imisní nebo cílový imisní limit, tedy částice PM10 (a PM2,5), NO2, benzo(a)pyren a troposférický ozon.

V případě průměrných ročních koncentrací částic PM10 byly zprůměrovány jednotlivé typy stanic v aglomeraci Brno a srovnány s regionální pozaďovou stanicí Mikulov-Sedlec. Z obr. II.4.1.9 je patrné, že trendy koncentrací pozaďových stanic poměrně dobře korelují s pozaďovou regionální stanicí, obzvláště v několika posledních letech jsou koncentrace velmi obdobné. Trend dopravních stanic se v některých letech liší od pozaďových, v posledních letech se zprůměrňované koncentrace dopravních stanic pohybují zhruba o 10 μg.m-3 výš, něž koncentrace na pozaďových lokalitách.

Průměrné měsíční koncentrace PM10 na jednotlivých stanicích v aglomeraci Brno v roce 2009 jsou zobrazeny na obr. II.4.1.10. Kromě koncentrací jsou v grafu zobrazeny ještě sumy měsíčních srážek, které zdůvodňují vysoké koncentrace v dubnu 2009.

Začátkem dubna naměřila síť imisního monitoringu v celé ČR zvýšené koncentrace částic v ovzduší, které byly na území ČR transportovány z aljašské sopky Mt. Redoubt. Částice sopečného původu byly rovněž nalezeny ve vzorcích spadu měřených Geologickým ústavem Akademie věd ČR. Kromě vysokých koncentrací PM10 (a SO2) způsobených sopečnou činností byl měsíc duben velmi chudý na srážky – profesionální stanice Brno-Tuřany zaznamenala za celý duben pouze 3,4 mm srážek. Kombinací těchto faktorů došlo na území aglomerace Brno (ale i na regionální pozaďové stanici Mikulov-Sedlec) k nárůstu průměrných měsíční koncentrací PM10 a SO2 na úroveň koncentrací v lednu či únoru (obr. II.4.1.10 a obr. II.4.1.11), přestože již teploty vzduchu byly téměř totožné s těmi květnovými a v průměru se pohybovaly okolo 15 °C. Nedostatek srážek, které vymývají prašnost z ovzduší, zabraňují resuspenzi a rovněž reagují s SO2 na kyselinu siřičitou, byl zřejmě hlavním důvodem nezvykle vysokých koncentrací jmenovaných škodlivin v dubnu 2009.

Jemnější frakce PM2,5 byla v roce 2009 v aglomeraci Brno měřena na 4 stanicích – 2 dopravních a 2 pozaďových. Obě dopravní stanice by překročily imisní limit pro průměrnou roční koncentraci PM2,5 = 25 μg.m-3. Naopak pozaďové lokality Brno-Tuřany a Brno-Lány by tento limit nepřekročily. Průměrná měsíční zastoupení PM2,5 v PM10 v lokalitě Brno-Tuřany v roce 2009 jsou pak zobrazeny na obr. II.4.1.12. Z tohoto obrázku je patrné, že zastoupení PM2,5 v PM10 má mírně konvexní charakter. V lokalitě Brno-Tuřany se interval zastoupení PM2,5 v PM10 pohybuje od 66 % (červenec) do 83 % (leden), v průměru činila PM2,5 v roce 2009 73 % PM10. Tato lokalita jako jediná měří radiometrickou metodou (akreditovanou dle ČSN EN ISO/IEC 17025:2005), navíc dvěma samostatnými přístroji.

Průměrné roční koncentrace NO2 (obr. II.4.1.13) jsou do značné míry závislé na umístění lokality – dopravní lokality jsou vystaveny nejvyšší imisní zátěži NO2 díky emisím z dopravy, které v případě emisí NOx tvoří v aglomeraci Brno zhruba 80 %. Zprůměrováním dopravních a pozaďových lokalit, včetně srovnání s regionální pozaďovou lokalitou v Mikulově-Sedlci, pak potvrzují nejvyšší zátěž v dopravních lokalitách (obr. II.4.1.13). Z grafu je patrné, že pozaďové koncentrace v Brně jsou cca o 10 μg.m-3 vyšší než regionální pozadí, imisní zátěž v dopravou exponovaných lokalitách je pak o dalších zhruba 15–20 μg.m-3 vyšší než pozadí aglomerace Brno.

Benzo(a)pyren je měřen pouze na dvou lokalitách v aglomeraci Brno. Zatímco lokalita Brno-Masná je vystavena zejména dopravní zátěži, lokalita Brno-Líšeň reprezentuje pozadí města Brna s nízkým vlivem dopravy a částečným vlivem malých zdrojů, který se projevuje nárůstem koncentrací všech PAH v topné sezóně. Průměrné měsíční koncentrace v lokalitě Brno-Líšeň jsou zobrazeny na obr. II.4.1.14. Z obrázku je patrné, že v letním období (mimo topnou sezónu, květen–září) jsou koncentrace téměř všech PAH nulové nebo nízké, a to přestože je tato lokalita dle rozptylové studie v lokálním maximu pro tyto látky produkované spalovnou SAKO a.s. Brno. Naopak během topné sezóny koncentrace rostou, nejvyšší jsou pak během ledna a prosince, kdy jsou nejnižší teploty, je nutné nejvíce topit a rovněž rozptylové podmínky bývají nejméně příznivé.

Troposférický ozon překračuje cílový imisní limit dle nařízení vlády č. 597/2006 Sb. na podstatné části území ČR. V případě aglomerace Brno se jedná vesměs o 100 % území, k překračování pak dochází zejména v létě, kdy jsou nejpříhodnější podmínky pro fotochemickou tvorbu troposférického ozonu z NO2 a těkavých organických látek (VOC). Tyto fotochemické reakce jsou ovlivněny slunečním zářením (nutným pro průběh reakcí). Graf na obr. II.4.1.15 znázorňuje 26. nejvyšší 8hodinový klouzavý průměr koncentrací troposférického ozonu na jednotlivých lokalitách aglomerace Brno, srovnání s regionální pozaďovou stanicí v Mikulově-Sedlci. Na rozdíl od předchozích škodlivin jsou nejvyšší koncentrace měřeny v lokalitě Mikulov-Sedlec, velmi podobné koncentrace jsou měřeny i na pozaďové lokalitě aglomerace Brno (Brno-Tuřany) a nejnižší koncentrace jsou měřeny na dopravních lokalitách (Brno-střed a Brno-Zvonařka). Tyto rozdíly souvisí s reaktivitou ozonu, resp. s množstvím možných reaktantů v ovzduší. Ozon coby silné oxidační činidlo ochotně reaguje se spoustou sloučenin v ovzduší včetně škodlivin (jako např. NO emitovaný dopravou), a proto v lokalitách, kde jsou nejvyšší koncentrace škodlivin, může podstatně více reagovat (a snižovat tak svou koncentraci v ovzduší). Z tohoto důvodu jsou nejnižší koncentrace troposférického ozonu měřeny v dopravních lokalitách a nejvyšší naopak v lokalitách škodlivinami příliš nezatížených. V souvislosti s optimalizací sítě bylo na dopravní lokalitě spravované ČHMÚ (Brno-střed) v roce 2009 ukončeno měření O3.

Z výše uvedeného vyplývá, že aglomerace Brno má na svém území vymezeny oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší zejména z důvodu vysoké intenzity dopravy. V dopravních lokalitách jsou překračovány imisní limity pro PM10, NO2 a cílový imisní limit pro benzo(a)pyren. Návrh a realizace opatření zaměřených na dopravu a liniové zdroje by tedy měly být hlavní prioritou řešení problematiky kvality ovzduší v aglomeraci Brno. Pozaďové lokality ležící mimo dopravou zatížené centrum města (Brno-Tuřany, Brno-Soběšice) jsou pak ovlivňovány významnou měrou i malými zdroji (vytápění domácností) z okolních obcí, proto může např. i v dopravou nezatížených pozaďových lokalitách jako jsou Brno-Tuřany při delších zimách s nízkými teplotami a špatnými rozptylovými podmínkami (inverzní charakter počasí) docházet k překročení imisního limitu pro 24hodinovou koncentraci PM10.

Obr. II.4.1.9 Průměrné roční koncentrace PM10 na pozaďových a dopravních stanicích, aglomerace Brno, 2002–2009


Obr. II.4.1.10 Vliv množství srážek na průměrné měsíční koncentrace PM10, aglomerace Brno, 2009


Obr. II.4.1.11 Vliv množství srážek na průměrné měsíční koncentrace SO2, aglomerace Brno, 2009


Obr. II.4.1.12 Průměrné měsíční koncentrace PM2,5 a PM10, Brno-Tuřany 2009


Obr. II.4.1.13 Průměrné roční koncentrace NO2 na pozaďových a dopravních stanicích, aglomerace Brno, 2002–2009


Obr. II.4.1.14 Průměrné měsíční koncentrace PAH, Brno-Líšeň 2009


Obr. II.4.1.15 26. nejvyšší 8hodinový klouzavý průměr O3, aglomerace Brno, 2002–2009


Obr. II.4.1.16 Pole roční koncentrace NO2, aglomerace Brno, 2009


Obr. II.4.1.17 Pole roční koncentrace benzo(a)pyrenu, aglomerace Brno, 2009


II.4.1.3 Moravskoslezský kraj

Suspendované částice
Koncentrace suspendovaných částic frakce PM10 v Ostravě a na Karvinsku jsou nejvyšší v rámci celé České Republiky. Stejně jako v předchozích letech, došlo v roce 2009 na většině stanic v oblasti Ostravsko-Karvinska k překročení ročního imisního limitu koncentrací PM10. Po poklesu hodnot v letech 2007–2008 se v roce 2009 projevil mírný nárůst ročních koncentrací. Zásadním způsobem ovlivňuje roční koncentraci úroveň znečištění v chladných částech kalendářního roku; určující je převládající charakter rozptylových podmínek. Z hlediska meteorologických podmínek rozptylu znečišťujících látek jsou na obrázku II.4.1.18 hodnoceny zimy (prosinec až únor) 2004/2005 až 2009/2010. Znázorněny jsou teplota (TV), teplotní pseudogradient mezi meteorologickými stanicemi v rozdílné nadmořské výšce (TGr) a průměrná rychlost větru (RV). K nárůstu koncentrací škodlivin dochází zvláště při nízkých teplotách a rychlostech větru a při stabilním nebo inverzním charakteru zvrstvení mezní vrstvy atmosféry. V roce 2009 se projevily výrazněji zhoršené rozptylové podmínky v lednu a v prosinci, kdy došlo k několika vícedenním epizodám s několikanásobným překročením denního imisního limitu (50 μg.m-3) – měřené 24hodinové průměrné koncentrace dosahovaly na některých stanicích až 300 μg.m-3. Denní imisní limit byl překročen na všech stanicích častěji než povolených 35 dnů v roce, na nejznečištěnějších lokalitách v Ostravě a v okrese Karviná byl překročen po více než 100 dní v roce. Na obrázku II.4.1.19, který zobrazuje vývoj průměrných a maximálních koncentrací PM10 a podílu hodnot dvoj- a trojnásobně překračujících denní imisní limit ve třech zimních měsících v letech 2004–2010, je vidět, jak se charakter rozptylových podmínek promítl do výsledných koncentrací. Nadprůměrně teplé zimy 2006/2007 a 2007/2008 přispěly k nižším koncentracím v letech 2007 a 2008, tento trend se však změnil počínaje zimou 2008/2009. V koncentracích PM10 za zimní období 2009/2010 se projevily extrémní hodnoty z ledna 2010. Jejich dopad bude hodnocen v příštím roce.

Cílová hodnota limitní roční průměrné koncentrace 25 μg.m-3 suspendovaných částic frakce PM2,5, kterou zavádí Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/50/ES ze dne 21. května 2008 o kvalitě vnějšího ovzduší a čistším ovzduší pro Evropu, která by měla být dosažena do 1. 1. 2010 a která bude implementována do české legislativy, byla v roce 2009 překročena na všech lokalitách monitorujících tuto škodlivinu v Moravskoslezském kraji.

Ostatní znečišťující látky
Koncentrace oxidu dusičitého v roce 2009 překročila roční imisní limit 40 μg.m-3 (se započítáním meze tolerance pro rok 2009 42 μg.m-3) na dopravní stanici Ostrava-Českobratrská (hot spot). Lze odhadnout, že obdobné hodnoty postihují i další dopravně zatížené lokality v regionu.

Limitní koncentrace benzo(a)pyrenu (1 ng.m-3) jsou na převážné části území Moravskoslezského kraje překračovány trvale a na většině lokalit několikanásobně. K nejvyššímu, devítinásobnému překročení ročního imisního limitu, došlo opět na lokalitě Ostrava-Bartovice.

Roční průměrná koncentrace benzenu zůstala, stejně jako v předchozích letech, nadlimitní na průmyslové lokalitě Ostrava-Přívoz, i přes uzavření jednoho z průmyslových zdrojů emisí této škodliviny v průběhu roku 2009. Po započítání meze tolerance pro rok 2009 byl však limit pro ochranu zdraví (6 μg.m-3) dodržen.

Nadlimitní roční hodnota arzenu byla naměřena na lokalitě Ostrava-Mariánské Hory.

K překročení limitní hodnoty maximální 8hodinové průměrné koncentrace 120 μg.m-3 dochází každoročně na všech monitorovacích stanicích v Moravskoslezském kraji, dlouhodobý imisní cíl pro ochranu zdraví nebyl splněn. Na lokalitách s větší nadmořskou výškou byl překročen povolený počet 25 dnů s nadlimitní maximální denní 8hodinovou průměrnou koncentrací.

Vzhledem k stávajícím imisním limitům je v aglomeraci Moravskoslezský kraj u oxidu siřičitého situace příznivá. Podlimitní jsou rovněž koncentrace oxidu uhelnatého.

Obr. II.4.1.18 Porovnání základních charakteristik meteorologických podmínek rozptylu v zimních obdobích (prosinec-únor)


Obr. II.4.1.19 Porovnání úrovně znečištění ovzduší suspendovanými částicemi frakce PM10 v zimních obdobích (prosinec-únor) na Ostravsko-Karvinsku


Obr. II.4.1.20 Pole roční koncentrace NO2, Moravskoslezská aglomerace, 2009


Obr. II.4.1.21 Pole roční koncentrace benzo(a)pyrenu, Moravskoslezská aglomerace, 2009

 

II.4.1.4 Další imisně zatížené oblasti s vyšší hustotou osídlení

Zóna Ústecký kraj

Ústecký kraj je definován jako zóna. Jedná se o území s velkou hustotou obyvatelstva a vysokou koncentrací průmyslu, kde jsou koncentrace řady imisních polutantů nadlimitní.

Koncentrace znečišťujících látek byly do imisní databáze ISKO předány z měření v Ústeckém kraji v roce 2009 celkem ze 40 lokalit (20 lokalit ČHMÚ, 9 ČEZ, 10 ZÚ, 1 SŠZE Žatec), ne na všech lokalitách byly měřeny všechny znečišťující látky.

Koncentrace částic PM10 byly měřeny na 27 lokalitách. Překročení 24hodinového imisního limitu pro PM10 bylo naměřeno na 7 lokalitách: Lom (63x překročená hodnota LV 50 μg.m-3), Děčín (54x), Lovosice-MÚ (47x), Ústí n.L.-město (47x), Most (46x), Ústí n.L.-Všebořická hot spot (44x) a Litoměřice (36x). Oproti roku 2008, kdy k překročení imisního limitu došlo na 6 lokalitách, se situace mírně zhoršila. Překročení ročního imisního limitu PM10 nenastalo v roce 2009 na žádné stanici v Ústeckém kraji, nejvyšší roční průměrná koncentrace PM10 byla naměřena na stanici Lom (35,6 μg.m-3), Děčín (33,4 μg.m-3), Lovosice-MÚ (32,6 μg.m-3), Ústí n.L.-Všebořická (31,8 μg.m-3) a Ústí n.L.-město (31,7 μg.m-3).

Částice PM2,5 byly měřeny v Ústeckém kraji na šesti lokalitách, nejvyšší roční průměrná koncentrace PM2,5 byla na lokalitě Doksany, kde dosáhla hodnoty 19 μg.m-3. Tato hodnota je pod imisním limitem pro roční průměrnou koncentraci podle směrnice 2008/50/EC.

Koncentrace NO2 byla měřena v Ústeckém kraji v roce 2009 celkem na 35 lokalitách (z toho 19 lokalit ČHMÚ). Na stanici Ústí n.L.-Všebořická, která je výrazně ovlivněna dopravou, byl překročen roční imisní limit a mez tolerance pro NO2 (58,8 μg.m-3, v roce2008 – 43,9 μg.m-3).

24hodinový imisní limit SO2 byl v České republice v roce 2009 překročen pouze v Ústeckém kraji, a to na lokalitě Teplice-ZÚ. Hodnota imisního limitu (125 μg.m-3) zde byla překročena 12x (povolený počet je 3x).
Hodinový imisní limit této látky překročen nebyl, na stanici Měděnec byla naměřena nejvyšší hodinová koncentrace 994 μg.m-3.

Koncentrace benzo(a)pyrenu byly měřeny na 5 lokalitách, na jedné byl překročen cílový imisní limit pro roční průměrnou koncentraci (Ústí n.L.-ZÚ Pasteurova 1,7 ng.m-3, 2008 – 1,45 ng.m-3, 2007 – 1,34 ng.m-3). Cílový imisní limit pro troposférický ozon byl překročen za tříleté období 2007–2009 pouze na 2 lokalitách z celkového počtu 11, kde byly v roce 2009 měřeny jeho koncentrace. Podobně jako na celém území ČR došlo i zde k poklesu počtu překročení maximálního denního 8hodinového klouzavého průměru pod 120 μg.m-3. V Ústeckém kraji byl pokles zaznamenán na všech lokalitách.

Imisní situaci v jednotlivých měsících i za celý rok 2009 na vybraných stanicích Ústeckého kraje znázorňují grafy na obr. II.4.1.22–II.4.1.29. Graf II.4.1.25 znázorňuje poměr PM2,5/PM10 a roční průměrné koncentrace PM10 a PM2,5 na stanicích Ústeckého kraje, kde jsou obě frakce částic měřeny. Z grafu je vidět, že nejvyšší poměr PM2,5/PM10 (cca 80 %) je na venkovské pozaďové stanici Doksany.

Celkově byly imisní koncentrace v roce 2009 na území Ústeckého kraje srovnatelné s předchozím rokem, pouze u ozonu byl, podobně jako v celé ČR, zaznamenán pokles 26. nejvyšších maximálních denních 8hodinových klouzavých průměrů i počtu překročení hodnoty 120 μg.m-3 v průměru za 3 roky. Obr. II.4.1.28 Roční chod měsíčních koncentrací PM10 a počet překročení 24hod. limitu PM10, Ústecký kraj, 2008

Obr. II.4.1.22 Roční chod měsíčních koncentrací PM10 a počet překročení 24hod limitu PM10, Ústecký kraj, 2009


Obr. II.4.1.23 36. nejvyšší 24hod. koncentrace PM10, Ústecký kraj, 2009


Obr. II.4.1.24 Roční chod měsíčních koncentrací PM2,5, Ústecký kraj, 2009


Obr. II.4.1.25 Poměry PM2,5/PM10, roční průměrné koncentrace PM10 a PM2,5 Ústecký kraj, 2009


Obr. II.4.1.26 Roční chod měsíčních koncentrací benzo(a)pyrenu, Ústecký kraj, 2009


Obr. II.4.1.27 Roční chod měsíčních koncentrací PM10 a benzo(a)pyrenu, Ústecký kraj, 2009


Obr. II.4.1.28 Roční chod měsíčních koncentrací O3, Ústecký kraj, 2009


Obr. II.4.1.29 Roční chod měsíčních koncentrací NO2, Ústecký kraj, 2009

 

4.1.5. Trendy ročních imisních charakteristik SO2, PM10, PM2,5, NO2 a CO za období 1996–2008

Obr. II.4.1.30 ukazuje trendy ročních imisních charakteristik SO2, PM10, NO2 a CO za období 1996–2009 a PM2,5 za období 2004–2009 pro aglomerace: Praha, Brno a Moravskoslezský kraj a pro zónu Ústecký kraj.

Do roku 1999 je v aglomeracích patrný výrazný klesající trend ve znečištění ovzduší SO2 a PM10, v případě NO2 se jedná pouze o mírný pokles. V roce 2001 byl dosavadní klesající trend zastaven a došlo naopak k mírnému vzestupu koncentrací SO2 a NO2 a k výraznému zvýšení znečištění PM10, zejména v ostravské aglomeraci. V roce 2004 došlo naopak ke snížení znečištění ve všech sledovaných znečišťujících látkách v aglomeracích a k mírnému vzestupu koncentrací SO2 v Ústeckém kraji. Od roku 2005 byl ve všech aglomeracích obnoven vzestupný trend ve znečištění ovzduší NO2, který byl v roce 2006 potvrzen. Pro PM10 a PM2,5 je charakteristický podobný stoupající trend od roku 2005, nejstrmější v Moravskoslezském kraji. V roce 2006 však v PM10 tento trend pokračoval pouze v aglomeraci Praha a Brno, v PM2,5 v Ústeckém kraji a v Brně. Vzestup koncentrací znečišťujících látek, zejména PM10 (PM2,5) v letech 2005 a 2006 je dán zejména zhoršenými rozptylovými podmínkami. V roce 2006 tyto nepříznivé meteorologické podmínky byly na území celé České republiky. V Ústeckém a Moravskoslezském kraji byl zaznamenán naopak velmi mírný pokles 24hodinových a stagnace ročních koncentrací PM10. Koncentrace CO zůstávají od roku 1999 na podobné úrovni. V roce 2007 došlo ve všech aglomeracích k výraznému snížení znečištění ovzduší SO2, PM10, PM2,5 NO2 i CO. Nejstrmější pokles je patrný, po předchozím vzestupu, u hodinových koncentrací NO2 v Brně. Pokles koncentrací znečišťujících látek v ovzduší byl dán příznivějšími meteorologickými a rozptylovými podmínkami v roce 2007. V roce 2008 pokračoval pokles koncentrací SO2, PM10, NO2, který již nebyl tak strmý jako v předchozím roce. V koncentracích PM2,5 (měří se na méně lokalitách než PM10) převažovala stagnace.
V roce 2009 došlo v aglomeracích k vzestupu koncentrací PM10 a PM2,5. Nejmarkantnější vzestup byl zaznamenán v Moravskoslezském kraji. K vzestupu koncentrací NO2 došlo v Brně, v ostatních aglomeracích převažovala spíše stagnace. Koncentrace CO byly srovnatelné s předchozími lety, mírný nárůst byl zaznamenán v Brně a v Ústeckém kraji. Vzestup koncentrací znečišťujících látek byl ovlivněn méně příznivými meteorologickými a rozptylovými podmínkami zejména v lednu, únoru a prosinci 2009 oproti předchozímu roku.

Obr. II.4.1.30 Trendy ročních charakteristik SO2, PM10, PM2,5, NO2 a CO v aglomeracích, 1996–2009