Průvodce informacemi Hlásné a předpovědní povodňové služby ČHMÚ pro veřejnost
Povodňová ochrana v ČR
V České republice je protipovodňová ochrana realizována kombinací technických a
organizačních opatření. Mezi organizační opatření patří síť povodňových orgánů,
které disponují pravomocemi k řízení protipovodňové ochrany, Hlasná a předpovědní
povodňová služba a soubor mnoha opatření a zákonů, které upravují lidské aktivity tak,
aby vedly ke snížení povodňových škod.
Technická protipovodňová opatření
Technická řešení zahrnují například úpravy koryt řek, ochranné hráze,
přehradní nádrže, poldry, ale také zásahy do krajiny, které zvyšují její retenční schopnosti (schopnost zadržovat vodu).
Přehrady
Přehrady jsou na mnoha povodích klíčovým prostředkem ochrany před povodněmi.
Většinou mají v nádrži vymezený prostor, který slouží k zachycení vody při povodni.
Tím působí příznivě na průběh povodně na úseku toku pod hrází nádrže.
Protipovodňová ochrana je ale pouze jedním a zdaleka ne vždy nejdůležitější účelem provozu nádrže.
Přehrady slouží k výrobě elektřiny, zásobování pitnou vodou nebo k rekreaci.
Různé využití nádrže má bohužel také různé požadavky na stav vody v nádrži.
Pro protipovodňovou ochranu je nejvýhodnější mít hladinu co nejníže,
výroba elektřiny a zásobování vodou vyžaduje hladinu co nejvýše a pro účely rekreace
je zase nejlépe vyhovující, když se s hladinou moc nehýbe.
Přitom například manipulování s odtokem z přehrady může protipovodňových efekt zvýšit tím, že se přehrada před povodní upustí.
Volné objemy nádrží pro zachycení povodně k 27.12.2011
Podmínkou je dostatečně spolehlivá hydrologická předpověď, které je v současné době omezená
časovým předstihem v řádu hodin, maximálně několika desítek hodin. Ve větší míře se předvypouštění využívá na jaře,
kdy sněhové zásoby zajišťují, že do přehrady přiteče voda, která prázdný prostor vyplní.
Manipulační řády, které upravují vypuštění vody z každého vodního díla, dávají jeho správcům určitý
prostor, jak reagovat na aktuální situaci. Při povodních je zpravidla protipovodňová ochrana nadřazena ostatním účelům nádrže.
Většina přehrad má manipulační řády nastaveny tak, že akumulací v nádrži je možné zdržet a snížit vrchol menších povodní,
které se vyskytují s pravděpodobností větší než jednou za 20let (1leté, 2leté 5leté a 10leté povodně).
Přehrady také příznivě ovlivňují zámrz řeky pod hrází a tím snižují riziko vzniku ledových povodní.
Z hlediska povodňové ochrany mají přehrady i své negativní vlivy. Absence menších a středních povodní pod přehradou
v lidech vyvolává falešný dojem o úplné ochraně před povodněmi. Vliv přehradních nádrží na průběh povodně se
však zmenšuje s narůstající extremitou povodně a vliv na průběh 100 leté povodně je často velmi malý.
Záplavy vyvolané povodněmi podobného rozsahu jako byly epizody z let 1997 a 2002 zastihují lidi
nepřipravené a škody jsou o to větší.
Ochranné protipovodňové hráze
Mobilní stěny při povodni 2002 v Praze Narušená ochranná hráz Mississippi v Luisianě
Funkcí ochranných hrází je ochránit města a obce. Budují se co nejblíže chráněným
objektům, aby neomezovaly kapacitu říčního koryta a údolí. Hráze mohou být trvalé,
například ve formě zemního valu, nebo dočasné ve formě zdí z různého materiálu
(hliníkové stěny v Praze, hráze z pytlů s pískem aj.)
Omezováním rozlivu výstavbou protipovodňových hrází se zmenšuje transformace povodňové vlny,
což znamená, že do míst pod ohrázovanou řekou přichází povodeň dříve a s vyšší kulminací.
Například výstavba ochranných hrází na středním úseku Mississippi v USA způsobila,
že i menší povodně na dolním toku přelévaly hráze, které byly původně dimenzované na mnohem větší extrém.
Další nevýhodou ochranných protipovodňových hrází je,
že v případě jejich protržení, které nebývá při povodních nijak ojedinělé, jsou škody
často vyšší, než kdyby hráz úplně chyběla.
Poldry a suché nádrže
Výstavba poldru Žichlínek na Moravské Sázavě
Polder je hrází oddělené území v blízkosti vodního toku, které je za běžné situace suché, nebo jen s minimem
vody. Při povodni je část vody z vodního toku převáděna do poldru, kde se akumuluje. Zpět do toku
je voda vypouštěna až po kulminaci povodně. Poldry jsou tak schopny částečně snížit vrchol povodně,
nebo zpomalit její nástup níže po toku. Nevýhodou poldrů je zábor území a omezení jeho dalšího využití.
Určité komplikace pak může způsobovat vypouštění poldru, které je často velmi zdlouhavé.
V ČR je registrováno více než 200 poldrů, největší o ploše 8000 ha je na soutoku Moravy a Dyje.
Příkladem nově vybudovaného poldru je
Žíchlínek na Moravské Sázavě,
který s plochou 166ha a objemem 6 mil m3 má významnou transformační schopnost.
Úpravy v krajině
Malá vodní nádrž Šelše u Ostopovic Revitalizace toku v Orlickém Záhoří
Úpravy v krajině mají za cíl zpomalit odtok vody z krajiny a zvýšit její
retenční schopnosti.
Jedná se například o:
- změnu hospodaření (zalesňování, zatravňování, změnu pěstovaných plodin aj.),
- revitalizaci mokřadů a odstranění starých melioračních zásahů,
- budování malých vodních nádrží,
- protierozní opatření (například znovuvytvoření remízků a příkopů),
- hrazení bystřin a revitalizace vodních toků (obnova meandrů),
- změna hospodaření v říční nivě (poskytnutí prostoru k rozlivům).
Úpravy v krajině jsou významnou součástí protipovodňové ochrany
v celé ploše povodí, v místech osídlení však musí být doplněny
dalšími technickými ochrannými opatřeními (ochranné hráze).
Organizační protipovodňová ochrana
Organizační protipovodňová ochrana zahrnuje instituce, orgány a předpisy, jejichž cílem je
chránit obyvatelstvo a minimalizovat škody v případě výskytu povodně.
Hlásná a předpovědní povodňová služba ČHMÚ má za úkol varovat před povodní a informovat o jejím průběhu.
Povodňové komise a krizové štáby na různých úrovních (státní - krajské - obecní) řídí prováděná protipovodňová opatření.
Podniky povodí manipulují na vodních dílech a poskytují technickou podporu u havárií v bezprostřední blízkosti toků.
Hasiči se podílejí na evakuaci osob a dalších technických zásazích.
Jednotlivé akce protipovodňové ochrany upravují předpisy, z nichž nejdůležitější jsou povodňové plány.
Ty jsou zpracované pro různé úrovně povodňových orgánů (povodňový plán ČR, kraje, obce).
Povodňové plány obsahují mimo jiné soubor opatření, které se mají provést
při určité naměřené nebo předpovězené hladině řeky.
Pro tyto účely byly zavedeny tak zvané stupně povodňové aktivity (SPA).
SPA stupně povodňové aktivity - Co znamenají?
Při 1. SPA - BDĚLOSTvoda ještě zůstává v korytě, průtok však
dosahuje nadprůměrných hodnot. Dosažení 1. SPA signalizuje
nebezpečí příchodu povodně a měl by sloužit jako sibnál k
předběžné přípravě na povodeň, například kontrolu okolí
vodního toku, propustků atd.). Činnost také zahajuje hlídková a
hlásná služba.
Při 2. SPA - POHOTOVOSTvoda již vystupuje z koryta a začíná zaplavovat
přilehlá území. Úroveň 2. SPA je však navržena tak, že voda ještě
nepůsobí téměř žádné škody, zaplavuje totiž jen louky, pastviny,
lužní lesy či ostatní příbřežní vegetaci.
Při 2. SPA se aktivizují povodňové orgány a
provádějí se aktivity pro zmírnění průběhu povodně podle
povodňového plánu.
Při 3. SPA - OHROŽENÍ voda začíná zaplavovat i území, kde již vznikají
škody. Může se jednat o obytné domy, průmyslové areály,
významné dopravní spojnice apod.
Při 3. SPA se provádějí zabezpečovací práce a v případě
potřeby záchranné práce a evakuace podle podkladů
povodňového plánu.
Úrovně SPA jsou stanoveny vždy k jednotlivým hlásným profilům na vodním
toku, jejich platnost je však vždy vztažena k delšímu úseku vodního toku.
Veškeré protipovodňové aktivity v daném úseku se pak řídí SPA a aktuálním
průběhem stavu hladiny v řídícím hlásném profilu. Úrovně SPA jsou stanoveny
většinou v cm vodního stavu, výjimečně v hodnotě průtoku (m3.s-1).
Úroveň pro 2. a 3. SPA je pouze orientační hodnotou. Tyto stupně povodňové
aktivity jsou vyhlašovány a odvolávány příslušnými povodňovými orgány
(povodňovými komisemi), které mohou vzít v úvahu i další faktory povodně než
jen vodní stav v hlásném profilu.
Hodnoty úrovní jednotlivých SPA navrhují správci toku (státní podniky Povodí
nebo ČHMÚ). Jejich platnost pak schvaluje a vyhlašuje Krajský úřad a pro profily
kategorie A Ministerstvo životního prostředí ČR.
Jaké jsou úrovně SPA na toku v blízkosti vašeho domova můžete zjistit na
stránkách ČHMÚ v
evidenci hlásných profilů .
Při katastrofálních povodních, kdy již nelze povodeň zvládat běžnými
prostředky bývá vyhlášen krizový stav. V takovém případě řízení přebírají
krizové štáby s většími pravomocemi (např. nařízení použití soukromých
prostředků, či využití armády).
Pro veřejnost
Přehrady
Přehrady
