V souladu s platnou legislativou jsou zdroje znečišťování ovzduší rozděleny do čtyř kategorií. Podle tohoto rozdělení jsou v rámci Informačního systému kvality ovzduší (ISKO) provozovaného ČHMÚ zavedeny jednotlivé databáze Registru emisí a zdrojů znečišťování ovzduší (REZZO), které slouží k archivaci a prezentaci údajů o stacionárních a mobilních zdrojích znečišťování ovzduší. Velké a střední zdroje emisí jsou sledovány jako bodové zdroje jednotlivě, malé zdroje plošně na úrovni obcí, mobilní zdroje liniově na úrovni celé ČR.

I. Velké zdroje znečišťování - REZZO 1
II. Střední zdroje znečišťování - REZZO 2
III. Malé zdroje znečišťování - REZZO 3
IV. Mobilní zdroje znečišťování - REZZO 4

Kategorie velkých zdrojů zahrnovala cca 2200 zdrojů. Výchozím podkladem pro emisní bilanci látek znečišťujících ovzduší za rok 2000 pro velké zdroje byly údaje Provozní evidence velkých zdrojů znečišťování ovzduší za rok 2000 předané provozovateli zdrojů České inspekci životního prostředí (ČIŽP), která zajišťuje jejich sběr a verifikaci dat. Aktualizace databáze REZZO 1, tj. dalších technických údajů o zdrojích a jejich provozu (údaje o kotlích, spotřebě paliv a jejich jakostních znacích, technologiích ap.), byla provedena z formulářů předložených provozovateli zdrojů jako Souhrnné vyhodnocení údajů provozní evidence podle vyhlášky MŽP č. 117/97 Sb., ve spolupráci s ČIŽP.

V kategorii středních zdrojů jsou evidovány údaje o cca 30 000 zdrojích. Výchozím podkladem pro emisní bilanci za rok 2000 byly údaje Provozní evidence středních zdrojů znečišťování ovzduší, ověřované referáty životního prostředí okresních úřadů a magistrátů. Aktualizace databáze REZZO 2, tj. dalších technických údajů o zdrojích a jejich provozu (údaje o kotlích, palivu, technologiích a emisích) byla provedena z doplňkových údajů Souhrnného vyhodnocení údajů provozní evidence podle vyhlášky MŽP č. 117/97 Sb., ve spolupráci oddělení emisí a zdrojů (OEZ) pracoviště Milevsko a referátů ŽP okresních úřadů a magistrátů.

V kategorii malých zdrojů jsou vypočítávány emise z lokálních topenišť. Primárními podklady pro výpočet jsou údaje ze Sčítání lidu, domů a bytů (SLDB) z r. 1991. Emisní bilance byla provedena z aktualizovaných údajů o spotřebě jednotlivých druhů paliv, vypočtených z údajů o způsobu vytápění domácností, o měrných spotřebách tepla a klimatických podmínkách v roce 2000.

Bilance emisí mobilních zdrojů, začleněných do resortu Ministerstva dopravy a spojů (silniční, železniční, vodní a letecká doprava), byla zpracována Centrem dopravního výzkumu (CDV) Brno. Bilance emisí z ostatních mobilních zdrojů (zemědělské a lesnické stroje, stavební stroje, vnitropodniková doprava a mobilní prostředky armády) byla zpracována z dopočtených údajů o spotřebách pohonných hmot a příslušných emisních faktorů.

Celková množství emisí hlavních znečišťujících látek v roce 2000, tj. tuhých látek (prachu), oxidu siřičitého (SO₂), oxidů dusíku (NO_x) a oxidu uhelnatého (CO) a podíly jednotlivých kategorií zdrojů na celkových emisích jsou uvedeny v tab. 1-1.

V mezinárodních inventurách (EMEP/CLRTAP, CORINAIR, EUROSTAT/OECD) je požadováno vykazování tzv. těkavých organických sloučenin (VOC). Škodliviny zahrnuté jako emise uhlovodíků (C_xH_y), uváděné v této tabulce v předešlých letech, se neshodují se škodlivinami, vykazovanými jako VOC. Emisní bilance VOC je prováděna odlišným způsobem a zahrnuje také bilanci emisí z používání rozpouštědel a nátěrových hmot u zdrojů, které nejsou evidovány v databázi REZZO – venkovní použití NH a rozpouštědel, spotřeba v domácnostech. Z tohoto důvodu bude dočasně uváděn pouze údaj o celkových emisích VOC (viz obr. 1-1). Tato změna rovněž odpovídá úpravě provedené v seznamu znečišťujících látek v Příloze č. 1 k vyhlášce č. 117/1997 Sb. vyhláškou MŽP č. 97/2000 Sb. ze dne 10. 4. 2000.

Vývoj celkových emisí hlavních znečišťujících látek v letech 1990–2000 uvedený na obr. 1-1 ukazuje, že v roce 2000 došlo ve srovnání s rokem 1999 k dalšímu snížení emisí hlavních znečišťujících látek, kromě oxidů dusíku. Tento pokles byl očekáván zejména v souvislostí s tím, že převážná většina zdrojů znečišťování splňovala po celé období roku 2000 požadované emisní limity. Nárůst emisí SO₂ a NO_x u velkých zdrojů, jehož důvodem byla vyšší výroba elektrické energie a tím vyšší spotřeba paliv, byl do určité míry kompenzován dalším poklesem emisí středních a malých zdrojů, na němž se podílely příznivé klimatické podmínky a plynofikace zdrojů.

Tab. 1-2 uvádí údaje o emisích oxidu uhličitého (CO₂) a dalších skleníkových plynů sledovaných Rámcovou úmluvou OSN o změně klimatu.

Systém REZZO tyto emise nezahrnuje; uvedené hodnoty emisí jsou stanovovány podle standardní metodiky IPCC (Intergovernmental Panel on Climate Change). Hodnoty emisí oxidu dusného (N₂O) v letech 1990–1995 budou přepočteny v souladu s nedávnou revizí této metodiky.

V tab. 1-3 jsou uvedeny v rámci mezinárodní spolupráce vykazované emise těžkých kovů a persistentních organických látek (POPs) v letech 1990–2000. Tato emisní bilance byla zpracována s použitím kapacitních údajů (spotřeba paliv, teplo dodané v palivu, statistické údaje o produkci vybraných technologií) a příslušných emisních faktorů.

Vývoj spotřeby hlavních druhů paliv v letech 1990–2000 je uveden v tab. 1-4. Výrazné snížení spotřeby hnědého uhlí a těžkého topného oleje u velkých zdrojů se podílí na dlouhodobém poklesu emisí oxidu siřičitého a tuhých látek, zejména v období let 1990–1996. Vývoj spotřeby základních druhů paliv zdrojů REZZO 3 mezi lety 1990 (údaje z bilance provedené TECO Milevsko) a 2000 ukazuje obr. 1-2. Změnu skladby vytápění bytů mezi lety 1991 (údaje SLDB) a 2000 (aktualizovaný stav) ukazuje obr. 1-3.

Zpracování emisních údajů do map emisních hustot pomocí GIS je uvedeno na obr. 1-4, 1-5, 1-6 a 1-7, kde jsou v síti čtverců 5 x 5 km zobrazeny emisní hustoty tuhých látek, oxidu siřičitého, oxidů dusíku a VOC. Podkladem pro mapy byly údaje o emisích ze stacionárních zdrojů (REZZO 1–3) a liniových zdrojů (REZZO 4) za rok 1999, s územní desagregací emisí liniových zdrojů podle sčítání vozidel z roku 1995.

Mezi nejzatíženější oblasti z hlediska emisí znečišťujících látek patří stále území hlavního města Prahy, severočeská a severomoravská oblast. Jak ukazuje srovnání měrných emisí ze stacionárních zdrojů v letech 1995 a 2000 (tab. 1-5 a tab. 1-6), dochází i v tomto ukazateli k výraznému zlepšení, zejména u emisí oxidu siřičitého a tuhých látek. Vývoj emisí z velkých zdrojů v uvedených oblastech v letech 1990–2000 ukazují obr. 1-8, 1-9 a 1-10.

Tab. 1-1 Celkové emise hlavních znečišťujících látek ze zdrojů REZZO 1–4 v roce 2000

^a) zahrnuje celkové emise z dopravy a provozu ostatních mobilních prostředků

Tab. 1-2 Celkové emise skleníkových plynů za období 1990–1999

Pozn.: Inventura emisí provedena dle metodiky IPCC (tj. zahrnuje i propady CO₂ z lesního hospodářství). Emise jsou přepočítány na ekvivalentní množství CO₂, při výpočtu použity koeficienty GWP 21 pro metan a 310 pro oxid dusný.

Tab. 1-3 Celkové emise těžkých kovů a POPs v letech 1990–2000

^a) předběžné údaje

Tab. 1-4 Spotřeba paliv zdrojů REZZO 1, 1990–2000

Tab. 1-5 Měrné emise ze stacionárních zdrojů (REZZO 1–3), 1995

Tab. 1-6 Měrné emise ze stacionárních zdrojů (REZZO 1–3), 2000