II.4.4 Závěry

Vyhodnocení kvality ovzduší pro rok 2012 respektující požadavky zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, z hlediska plnění imisních limitů stanovených legislativou České republiky v oblasti ochrany ovzduší:

• Z map plošného znázornění imisních charakteristik pro rok 2012 vyplývá: imisní limit pro roční průměrnou koncentraci PM₁₀ byl v roce 2012 překročen na 0,9 % území České republiky, pro 24hodinovou koncentraci PM₁₀ na 9,6 % území, pro roční průměrnou koncentraci PM_2,5 na 2,4 %, pro roční průměrnou koncentraci NO₂ na 0,02 % území, pro roční průměrnou koncentraci benzenu na 0,005 % území, pro maximální 8hodinový klouzavý průměr přízemního O₃ na 16,6 % a pro roční průměrnou koncentraci benzo(a)pyrenu na 26,5 % území.
   

• Úrovně znečištění ovzduší částicemi PM₁₀ překračují i nadále stanovené imisní limity. V roce 2012 byl opět naměřen meziroční pokles 36. nejvyšší koncentrace PM₁₀ a pokles průměrné roční koncentrace na většině měřicích stanic. V meziročním srovnání lze konstatovat i pokles maximálních průměrných denních koncentrací PM₁₀ a zmenšení území, kde došlo k překročení denního imisního limitu. Nicméně překročení denního imisního limitu pro PM₁₀ bylo v roce 2012 alespoň na jedné lokalitě zaznamenáno ve všech zónách a aglomeracích. Imisní limit pro 24hodinovou průměrnou koncentraci byl v roce 2012 překročen na 9,6 % území (v roce 2011 na 21,8 % území, v roce 2010 na 21,21 % území), limit pro roční průměrnou koncentraci byl v roce 2012 překročen na 0,9 % území ČR (v roce 2011 na 0,7 % území, v roce 2010 na 1,85 % území). Na území, kde denní koncentrace PM₁₀ v roce 2012 překročily imisní limity, žije přibližně 30,93 % populace, (v roce 2011 se jednalo o 50,8 % populace, v roce 2010 o 48 % populace). Nejzávažnější situace ve znečištění suspendovanými částicemi zůstává v aglomeraci Ostrava/Karviná/Frýdek-Místek. Je to důsledek toho, že v této oblasti k dopravě a lokálním zdrojům (vytápění domácností), které jsou hlavními emisními zdroji suspendovaných částic i v ostatních regionech, přistupují ještě další významné zdroje emisí částic, kterými jsou hutní průmysl a průmysl zpracování paliv. K imisnímu zatížení této oblasti přispívá rovněž regionální přenos ze zdrojů v Polsku (silně industrializovaná oblast Katovic).
   

• V roce 2004 v České republice začalo měření koncentrace jemných částic PM_2,5. Převládajícím zdrojem emisí frakce PM_2,5 jsou spalovací procesy produkující sekundární částice vznikající v důsledku chemických reakcí mezi plynnými složkami a kondenzací horkých plynů a par. Imisní limit pro roční průměrnou koncentraci PM_2,5 byl v roce 2012 překročen na 10 lokalitách z celkového počtu 43. Odhadovaná část území ČR, kde byl v roce 2012 překročen imisní limit, je 2,4 %. Oproti roku 2011, kdy byl imisní limit pro PM_2,5 překročen na 2,6 % území, se nejedná o výrazné zlepšení. Jedná se o 7 lokalit v aglomeraci Ostrava/Karviná/Frýdek-Místek, o 1 lokalitu v zóně Moravskoslezsko, o 1 lokalitu v aglomeraci Brno a o 1 lokalitu v zóně Střední Morava. Podíl obyvatel ČR, který byl vystaven působení nadlimitních koncentrací PM_2,5, je odhadnut na 10,16 %.
   

• Koncentrace přízemního ozonu – „letní“ znečišťující látky fotochemického původu – je ovlivňována charakterem počasí v teplé polovině roku. Situace se oproti předchozímu tříletému období 2009–2011 výrazně nezměnila. Z porovnání vyplývá, že v letech 2010–2012 došlo celkově k nepatrnému zvýšení počtu lokalit s překročením hodnoty imisního limitu 120 μg.m^-3. Dlouhodobý imisní cíl byl v roce 2012 překročen na všech lokalitách (vyjma jedné dopravní lokality). Přibližně 2,75 % populace bylo v průměru v hodnoceném období 2010–2012 vystaveno koncentracím přízemního ozonu překračujícím imisní limity pro ochranu lidského zdraví.
   

• Řada měst a obcí byla vyhodnocena, stejně jako v roce 2011, jako území s překročeným imisním limitem pro benzo(a)pyren. Jedná se o 26,5 % plochy České republiky, kde žije asi 66,26 % obyvatel. Pro srovnání v roce 2011 se jednalo o 16,8 % plochy ČR a 60,2 % populace. V roce 2012 překročily roční průměrné koncentrace benzo(a)pyrenu imisní limit na 20 z celkového počtu 29 stanic.
   

• Za alarmující lze pokládat současné překračování zejména 24hodinových imisních limitů suspendovaných částic PM₁₀ a imisních limitů benzo(a)pyrenu a PM_2,5, zejména v souvislosti s jejich závažnými zdravotními dopady. Je předpoklad, že i v obcích, kde se imise neměří, mohou být koncentrace těchto látek zvýšené a i nadlimitní, zejména vlivem emisí z lokálních zdrojů (vytápění domácností) a dopravy.
   

• Zvyšující se dopravní zatížení se projevuje překročením imisních limitů NO₂ na dopravně exponovaných lokalitách, konkrétně na 5 stanicích v Praze, Brně a Ostravě. Překročení limitu lze předpokládat i na dalších podobně dopravně zatížených místech, kde není prováděno měření. V roce 2012 došlo podobně jako v roce 2011 k poklesu průměrných ročních koncentrací NO₂ na většině lokalit. Nadlimitním koncentracím bylo v roce 2012 vystaveno cca 0,4 % populace.
   

• Měření za rok 2012 indikují, že opakovaně dochází k překračování imisního limitu pro benzen v Ostravě především jako důsledek emisí při výrobě koksu.
   

• Na základě rozptylového modelu, který je jedním z podkladů pro tvorbu plošných map imisních charakteristik, došlo k překročení imisních limitů SO₂ pro ekosystémy a vegetaci na území zóny Severozápad.
   

• Imisní limit pro ochranu zdraví pro 24hodinové a hodinové koncentrace SO₂ nebyl v roce 2012 překročen na žádné monitorovací stanici v České republice. Dále nebyly v roce 2012 překročeny na žádné monitorovací stanici imisní limity pro roční průměrné koncentrace olova, arsenu, niklu, kadmia a imisní limity pro maximální 8hodinovou koncentraci oxidu uhelnatého.
   

• Imisní limit pro ozon AOT40 pro ochranu vegetace byl v hodnoceném pětiletém období 2008–2012 překročen na nižším počtu lokalit (5 z 36) v porovnání s předchozím hodnoceným obdobím 2007–2011 (8 z 37). Pokles se mírně projevil na velikosti plochy území ČR, kde došlo k překročení. Dlouhodobý imisní cíl byl v roce 2012 překročen až na jednu lokalitu na všech ostatních venkovských lokalitách.
   

• Imisní limity pro roční průměrnou koncentraci NO_x a SO₂ a imisní limit pro zimní průměr SO₂ pro ochranu vegetace a ekosystémů nebyly v roce 2012 překročeny na žádné venkovské lokalitě, kde probíhá měření.
   

• V aglomeracích je problém zvýšených koncentrací znečišťujících látek v ovzduší vzhledem k vysoké hustotě obyvatelstva obzvláště závažný a dotýká se velkého počtu lidí. Překračování limitů v aglomeraci Praha souvisí především se značným dopravním zatížením a zejména s tím, že dopravně nejzatíženější komunikace vedou přímo středem města. Výsledky naměřených koncentrací PM₁₀, NO₂ a benzo(a)pyrenu zůstávají podnětem k řešení zcela nevyhovující dopravní situace v Praze, kde je nadlimitními koncentracemi zatížena značná část populace. Obdobná situace je na dopravně zatížených lokalitách v aglomeraci Brno. V aglomeraci Ostrava/Karviná/Frýdek-Místek se na znečištění ovzduší podílí významným způsobem kromě dopravy i hutní průmysl a průmysl zpracování paliv. Významným zdrojem znečištění je i lokální vytápění, zejména v oblastech se zástavbou rodinných domů.

Překračování imisních limitů pro suspendované částice je závažným problémem ve většině evropských měst. Suspendované částice v atmosféře jsou komplikovaný fenomén a jejich aktuální hmotnostně vyjádřená koncentrace je jen zčásti dána příspěvkem lokálních emisí primárních částic, zejména dopravou. Další příspěvek k aktuální koncentraci je dán reemisemi a zbývající část jsou sekundární anorganické i organické částice vzniklé chemickou transformací plynných složek jak antropogenního původu (SO₂, NO_x a NH₃ a VOC), tak i emisemi přírodními. Řešení vysokých koncentrací suspendovaných částic v evropských městech je nutné řešit jak kooperací v rámci Evropy, tak na místní či regionální úrovni, zejména opatřeními na lokálním vytápění a snižováním emisí spojených s dopravou včetně zlepšování úklidu komunikací.

Relativně vysoký podíl sekundárních částic ukazuje, že poměrně významného snížení koncentrací PM₁₀ bude možné dosáhnout dalším snižováním emisí složek vedoucích k tvorbě sekundárních částic (NO_x, SO₂, NH₃ a VOC). Další snižování emisí, zejména oxidů dusíku, ale i emisí těkavých organických látek ve velkoplošném měřítku, je také jedinou cestou možného snižování zátěže nadměrnými koncentracemi přízemního ozonu.

Hodnocení kvality venkovního ovzduší se opírá především o výsledky měření imisí, které je s ohledem na požadavky legislativy směrováno především do velkých měst. Podle odborného odhadu a na základě výsledků v poslední době publikovaných prací však lze s vysokou pravděpodobností očekávat, že zvýšené i nadlimitní koncentrace řady látek se vyskytují i v řadě malých obcí, kde se znečištění ovzduší nemonitoruje a ve kterých u nás žije poměrně značná část populace. Jedná se zejména o koncentrace suspendovaných částic a polycyklických aromatických uhlovodíků. Zásadní roli na znečištění ovzduší hraje geomorfologie území, meteorologické podmínky, dopravní zátěž a způsob vytápění. Při použití dřeva a uhlí pro vytápění, zejména v zařízeních, která nejsou pro daný druh paliva určena, dochází ke zvýšení emisí částic, polycyklických aromatických uhlovodíků a těžkých kovů. Pokud je v lokálních topeništích spalován odpad, dochází navíc k emitování nebezpečných dioxinů.