IV.4 PŘÍZEMNÍ OZON (O3)
 

IV.4.1 Znečištění ovzduší O3 v roce 2013
 
Znečištění ovzduší O3 v roce 2013 vzhledem k imisním limitům pro ochranu zdraví

V roce 2013 byl O3 měřen na 63 lokalitách, z nichž na 19 % (12 lokalit) došlo k překročení imisního limitu za tříleté období 2011–2013, popř. kratší (tab. XIII.11). V porovnání s předchozím tříletým obdobím 2010–2012 došlo k poklesu počtu překročení hodnoty imisního limitu 120 µg.m-3 na 35 % lokalit (22 lokalit), na 54 % (34 lokalit) došlo k nárůstu a na 11 % (7 lokalit) nebyl zaznamenán rozdíl.

Situace se tedy oproti předchozímu tříletému období 2010–2012 změnila (obr. IV.4.2). Ve srovnávání tříletých hodnocených období hrají roli emise prekurzorů a meteorologické podmínky, tj. intenzita slunečního svitu, teplota, rychlost větru a výskyt srážek, resp. relativní vlhkost (Blanchard et al. 2010; Ooka et al. 2011). Vztah mezi množstvím emitovaných prekurzorů a koncentracemi přízemního O3 však není lineární. Tato nelinearita je způsobena dálkovým přenosem O3 a jeho prekurzorů a dalšími faktory, mezi které se řadí změna klimatu, emise nemetanových těkavých organických látek (NMVOC) z vegetace a požáry lesních porostů (EEA 2013a). Vzhledem ke značně komplikované atmosférické chemii vzniku a zániku O3, jeho závislosti na absolutním množství i relativním zastoupení jeho prekurzorů v ovzduší, související i s dálkovým přenosem, a dále i na meteorologických podmínkách, je obtížné meziroční změny blíže komentovat.

Koncentracemi O3 jsou nejméně zatížené dopravní lokality ve městech, kde je O3 odbouráván chemickou reakcí s NO (více viz kapitola IV.4.3). Lze předpokládat, že koncentrace O3 jsou podlimitní i v dalších dopravně zatíženějších městech, ve kterých však z důvodu absence měření nelze pomocí stávající metodiky konstrukce map toto pravděpodobné snížení dokladovat. Naopak nejvyšší koncentrace jsou měřeny na venkovských pozaďových lokalitách (tab. XIII.11). K podobným závěrům do-spěli také Munir et al. (2012), kteří studovali vliv silniční dopravy na koncentrace přízemního O3. Z jejich výsledků vyplývá, že koncentrace přízemního O3 měřené ve městech jsou až o 26 % nižší než koncentrace měřené na venkově. Zároveň 86 % variability koncentrací O3 mezi venkovskými a městskými lokalitami bylo vysvětleno dopravou. Největší pozitivní vliv na úbytek O3 ve městech měla autobusová doprava.

K překročení imisního limitu O3 došlo v roce 2013 (průměr za tříleté období 2011–2013) na 25,6 % území ČR s cca 8,2 % obyvatel (obr. IV.4.1). V porovnání s předchozím rokem (průměr za období 2010–2012) se plocha zasaženého území zvýšila o 9 % (z 16,6 %).

Tab. IV.4.1 prezentuje počty hodin překročení informativní prahové hodnoty pro O3 180 µg.m-3 za období měření 2000–2013 na vybraných stanicích AIM. Podrobnější vyhodnocení týkající se překračování prahové hodnoty 180 µg.m-3 lze nalézt v kapitole VI. Smogový varovný a regulační systém.

Roční chod průměrných měsíčních koncentrací O3 (maximální 8hodinový klouzavý průměr za daný měsíc) je charakterizován nárůstem koncentrací v jarních a letních měsících (obr. IV.4.3) z důvodu příznivých podmínek pro vznik O3, jako je vysoká intenzita slunečního záření, vysoké teploty a nízká vlhkost vzduchu. Také v tomto případě je zřejmé, že nejvyšší maximální 8hodinové klouzavé průměry jsou zaznamenávány na venkovských lokalitách, na kterých rovněž dochází nejčastěji k překročení hodnoty imisního limitu (obr. IV.4.2). Zřetelněji je sezónní trend ročních chodů maximálních denních 8hodinových klouzavých průměrů O3 pozorovatelný ve třech po sobě jdoucích letech (2011–2013) na nejzatíženějších lokalitách (obr. IV.4.4), mezi které se v roce 2013 řadily Štítná n. Vláří, Červená, Mikulov-Sedlec a další (obr. IV.4.7).


Znečištění ovzduší O3 v roce 2013 vzhledem k imisním limitům pro ochranu ekosystémů a vegetace

Z celkového počtu 34 venkovských a předměstských stanic, pro které je podle legislativy relevantní výpočet expozičního indexu AOT401, došlo podle hodocení pro rok 2013 (jedná se o průměr za roky 2009–2013) k překročení imisního limitu pro ochranu vegetace pro O3 na jediné lokalitě, a to Štítná n. Vláří s hodnotou 19 861,8 µg.m-3.h (tab. XIII.20, obr. IV.4.5). Druhé nejvyšší hodnoty expozičního indexu za posledních pět let bylo dosaženo na lokalitě Kuchařovice (obr. IV.4.6). Oproti předchozímu hodnocenému období 2008–2012 došlo ke snížení počtu lokalit s překročením (z 15 % (5 lokalit) na 3 % (1 lokalita), z celkového počtu 34 lokalit). Pokles hodnoty expozičního indexu AOT40 za rok 2013 byl oproti roku 2012 zaznamenán na 91 % lokalit (30 lokalit), zatímco jeho nárůst byl zjištěn na 9 % lokalit (3 lokality); u jedné lokality (Frýdlant údolí) nebylo předešlé období hodnoceno.


IV.4.2 Vývoj koncentrací O3

Trend 26. nejvyššího denního maximálního 8hodinového klouzavého průměru koncentrací O3 má od roku 1996 klesající tendenci (obr. IV.4.8), ze které se výrazně vymykají roky 2003 (resp. průměr za tříleté období 2001–2003) a 2006 (resp. průměr za období 2004–2006). V roce 2003 byla 26. nejvyšší hodnota maximálního 8hodinového klouzavého průměru nejvyšší za celé sledované období. Tento rok se v celé Evropě vyznačoval výrazně nadprůměrnými koncentracemi přízemního O3 (Sicard et al. 2011; Cristofanelli et al. 2007; Pires et al. 2012) s nadprůměrnými teplotami během letního období (EEA 2014a). Roky 2003 a 2006 byly charakteristické příznivými podmínkami pro vznik přízemního O3. Do roku 2008 došlo v několika letech k překročení imisního limitu (= 120 µg.m-3), v následujících letech se 26. nejvyšší hodnoty maximálního 8hodinového průměru pohybovaly pod imisním limitem. Také z tohoto hodnocení je zřejmé, že vyšších hodnot je dosahováno zpravidla na venkovských lokalitách oproti městským a předměstským pozaďovým (obr. IV.4.8).

Klesající tendence koncentrací přízemního O3 byla zaznamenána nejen v Evropě (Sicard et al. 2013; EEA 2013a), ale také v USA (Butler et al. 2011). V letech 1990–2010 bylo na stanicích v Evropě a USA také vypozorováno snížení rozdílů mezi koncentracemi měřenými na lokalitách venkovských a městských (Paoletti et al. 2014). Zároveň na těchto stanicích došlo ke snížení maximálních měřených hodnot. Zmiňovaný pokles koncentrací přízemního O3 je mimo jiné připisován redukci emisí jeho prekurzorů, zejména NOx, ve vyspělých státech (Sicard et al. 2013).

Také vývoj expozičního indexu AOT40 se v letech 2009–2013 (průměr za 5 let) na většině lokalit vyznačuje klesajícím trendem (obr. IV.4.10). Z ročních hodnot expozičního indexu AOT40 v letech 2009–2013 tento trend sice není tak výrazný, je zde však lépe vidět, jak vysokých hodnot expoziční index v daném roce dosahoval (obr. IV.4.11).


IV.4.3 Vznik přízemního ozonu

Přízemní ozon (O3) nemá v atmosféře vlastní významný zdroj. Jedná se o tzv. sekundární látku vznikající v celé řadě velmi komplikovaných nelineárních fotochemických reakcí, které detailně popisují např. Seinfeld a Pandis (2006). Prekurzory O3 jsou oxidy dusíku (NOx) a nemetanické těkavé organické látky (NMVOC), v globálním měřítku hrají roli i metan (CH4) a oxid uhelnatý (CO). Důležitou reakcí je fotolýza NO2 zářením o vlnové délce 280–430 nm, při které vzniká NO a atomární kyslík. Reakcí atomárního a molekulárního kyslíku pak za přítomnosti katalyzátoru dochází ke vzniku molekuly O3. Současně probíhá titrace O3 oxidem dusnatým za vzniku NO2 a O2. Pokud je při této reakci O3 nahrazen radikály, jeho koncentrace v atmosféře rostou. Důležitou úlohu při těchto reakcích hraje zejména radikál OH.
NOx vznikají při veškerých spalovacích procesech. NMVOC jsou emitovány z celé řady zdrojů antropogenních (doprava, manipulace s ropou a jejími deriváty, rafinérie, použití barev a rozpouštědel atd.), ale i přirozených (např. biogenní emise z vegetace).

Při vzniku O3 z prekurzorů nezáleží pouze na absolutním množství prekurzorů, ale i na jejich vzájemném poměru (Sillman et al. 1990; Fiala, Závodský 2003). V oblastech, kde je režim limitovaný NOx, charakterizovaný relativně nízkými koncentracemi NOx a vysokými koncentracemi VOC, narůstají koncentrace O3 s rostoucími koncentracemi NOx, zatímco se mění jen málo se vzrůstajícími koncentracemi VOC. Naopak v oblastech s režimem limitovaným VOC, dochází k poklesu koncentrací O3 s rostoucími koncentracemi NOx a nárůstu koncentrací O3 s rostoucími koncentracemi VOC. Oblasti s vysokým poměrem NOx/VOC jsou typicky znečištěné oblasti okolo center velkých měst. Závislost vzniku O3 na počátečních koncentracích VOC a NOx se často vyjadřují na diagramech ozonových isoplet. Jedná se o zobrazení maximální dosažené koncentrace ozonu jako funkce počáteční koncentrace NOx a VOC (Moldanová 2009). Významnou roli při vzniku O3 hrají nejen koncentrace prekurzorů, ale i meteorologické podmínky (Colbeck, Mackenzie 1994). Imisní koncentrace O3 rostou s rostoucím ultrafialovým zářením a teplotou, naopak klesají s rostoucí relativní vlhkostí vzduchu. Vysoké koncentrace bývají spojeny s déletrvající anticyklonální situací. Kromě výše popsaného fotochemického mechanismu se koncentrace O3 mohou zvyšovat i epizodicky v důsledku průniku stratosférického O3 do troposféry a též při bouřkách. V poslední době se též zvyšuje význam dálkového přenosu O3 v rámci proudění na severní polokouli do Evropy a Severní Ameriky ze zdrojových oblastí jihovýchodní Asie. O3 je z atmosféry odstraňován reakcí s NO a suchou depozicí.

 

Tab. IV.4.1 Počty hodin překročení informativní prahové hodnoty pro ozon (180 μg.m-3) za rok na vybraných stanicích AIM, 2000–2013

Tab. XIII.11 Stanice s nejvyššími hodnotami maximálních denních 8hod. klouzavých průměrných koncentrací ozonu

Tab. XIII.20 Stanice s nejvyššími hodnotami AOT40 ozonu na venkovských a předměstských stanicích
 

 

Obr. IV.4.1 Pole 26. nejvyššího maximálního denního 8hod. klouzavého průměru koncentrace přízemního ozonu v průměru za 3 roky, 2011–2013

Obr. IV.4.2 Počty překročení hodnoty imisního limitu pro maximální denní 8hod. klouzavý průměr koncentrace přízemního ozonu v průměru za 3 roky, 2011–2013

Obr. IV.4.3 Roční chod průměrných měsíčních koncentrací max. 8hod. klouzavý průměr O3 (průměry pro daný typ stanice), 2013

Obr. IV.4.4 Stanice s nejvyššími hodnotami max. denních 8hod. klouzavých průměrných koncentrací přízemního ozonu v období 2011–2013

Obr. IV.4.5 Pole hodnot expozičního indexu AOT40, průměr za 5 let, 2009–2013

Obr. IV.4.6 Stanice s nejvyššími hodnotami expozičního indexu AOT40 za posledních 5 let, 2009–2013

Obr. IV.4.7 26. nejvyšší hodnoty maximálního denního 8hod. klouzavého průměru koncentrací přízemního ozonu v průměru za 3 roky v letech 2003–2013 na vybraných stanicích 2003–2013

Obr. IV.4.8 Trendy ročních charakteristik O3 v České republice, 1996–2013

Obr. IV.4.9 Trendy vybraných imisních charakteristik O3 (index, rok 1996 = 100), 1996–2013;
(index, rok 2000 = 100), 2000–2013

Obr. IV.4.10 Roční hodnoty expozičního indexu AOT40 v letech na vybraných stanicích 2009–2013

Obr. IV.4.11 Hodnoty expozičního indexu AOT40 v letech 2003–2013 na vybraných stanicích, průměr za 5 let


1Pro hodnocení ochrany vegetace před nadměrnými koncentracemi ozonu využívá národní legislativa ve shodě s příslušnou směrnicí EU expoziční index AOT40. Kumulativní expozice ozonem AOT40 se spočte jako suma diferencí mezi hodinovou koncentrací ozonu a prahovou úrovní 80 µg.m-3  (= 40 ppb) pro každou hodinu, kdy byla překročena tato prahová hodnota. Podle požadavků nařízení vlády č. 597/2006 Sb., se AOT40 počítá pro období tří měsíců od května do července, změřených každý den mezi 8:00 a 20:00 SEČ (= 7:00 až 19:00 světového času UTC).