SIVS - Vítr
Všeobecná charakteristika
V závislosti na rozložení atmosférického tlaku (a tedy i tlakových výší, tlakových níží, hřebenů vysokého tlaku, brázd nízkého tlaku) se vzduch nepřetržitě přemísťuje, a to především v horizontálním směru. Toto přemísťování vzduchu se nazývá vítr. Rychlost větru se vyjadřuje v m/s nebo v km/h (1 m/s = 3,6 km/h) a na meteorologických stanicích se měří ve výšce 10 m nad zemí. Pro slovní vyjádření síly větru se často používá Beaufortova stupnice, podle které jsou rychlosti větru na základě jejich projevů rozděleny do 12 stupňů, přičemž každému stupni je přiřazen určitý název.
V předpovědích a výstražných informacích se udává směr a rychlost větru, někdy i jeho nárazy. Směr větru udává převládající směr, odkud vítr vane (severozápadní, jižní,….). Rychlostí větru se rozumí průměrná rychlost větru měřená zpravidla za období 10 minut. Náraz větru je krátkodobé zvýšení rychlosti větru (po dobu alespoň 1 s, nejvýše však 20 s) alespoň o 5 m/s nad průměrnou rychlost větru, zpravidla nad hranici 12 m/s.
V mimotropických zeměpisných šířkách (a tedy i v Evropě) dochází často k náhlým změnám směru a rychlosti větru, oproti stálejšímu režimu větru v tropech. Průměrná rychlost větru se při zemském povrchu pohybuje většinou od 2 do 8 m/s a zřídka převyšuje 15 m/s. V tropických cyklónách, které vznikají nad tropickými oblastmi oceánů a dosáhly stádia hurikánu či tajfunu, dosahuje vítr rychlostí větších než 33 m/s (119 km/h). V tornádech na některých místech zeměkoule (zejména v USA) rychlost větru může v krátkých časových intervalech dosahovat až 100 m/s (360 km/h).
Směr a rychlost větru je ve značné míře ovlivněn orografií terénu. Nad oceánem je vítr silnější a jeho směr poměrně stálý, nad pevninou často bývá výrazně ovlivněn orografií, lesním porostem či zástavbou. Rychlost větru obvykle s výškou stoupá a je nejvyšší zejména u orografických překážek (kopce, hřebeny hor apod.).
Nedůležitější charakteristikou větru z hlediska možného nebezpečí je jeho působení na překážky dynamickým tlakem, tedy jeho destruktivní účinky při vysokých rychlostech. Zároveň však silný vítr přenáší prach, sníh a další tuhé částice, čímž zhoršuje viditelnost, vytváří sněhové jazyky, závěje, apod.
Vítr ovlivňuje i teplotní poměry. Zesilováním větru se zvyšuje intenzita výparu z vodních ploch, půdy i vlhkých těles. Tím je odnímáno teplo, včetně tepla z těla člověka, čímž dochází k poklesu teploty. Silný vítr významně ztěžuje chůzi, ale i dýchání. Dále ovlivňuje lidskou psychiku a zatěžuje organizmus, zejména ve spojitosti s nízkými teplotami, resp. pocitem chladu. Při mrazivém počasí a větru snadno dochází k omrznutí.
V České republice se nebezpečné rychlosti větru vyskytují v zimní polovině roku nejčastěji při postupu hlubokých tlakových níží přes střední Evropu k východu, v letní polovině roku při intenzivní bouřkové činnosti. V prvním případě s přibližující se hlubokou tlakovou níží tlak vzduchu začíná silně klesat. Pokud střed tlakové níže postupuje severně od nás, otepluje se, neboť naše území se přechodně dostává do tzv. teplého sektoru této tlakové níže, který je obvykle i její největrnější částí. Čím je tlaková níže hlubší, tzn. čím větší je rozdíl mezi tlakem vzduchu na jejím okraji a uprostřed níže, tím fouká silnější vítr. Nejsilnější poryvy větru jsou obvykle spojeny s přechodem studené fronty a za ní ve studeném vzduchu v týlu tlakové níže dochází k prudkému vzestupu tlaku vzduchu. Největší rychlosti větru jsou zaznamenány na hřebenech hor, ale i na všech vyvýšených místech v republice, včetně Českomoravské vrchoviny.
Naměřené extrémy v České republice
Katastrofické následky způsobil velmi silný vítr v říjnu 1870, kdy byla zničena značná část lesů (převážně smrkových) na Šumavě. V novější době v listopadu 1984 utrpěly značné škody lesy zejména v jižní polovině Čech, kdy padlo přes 5 miliónů metrů krychlových dřevní hmoty (polovina tehdejší roční těžby). V nižších polohách byl největší náraz větru naměřen ve Znojmě 23. 11. 1984 a to 48 m/s (173 km/h).
V poslední době extrémních hodnot dosahoval vítr ve večerních a nočních hodinách z 18. na 19. ledna 2007. Při rychlém postupu hluboké tlakové níže, nazvané Kyrill, přes Dánsko a Baltské moře k východu, dosahovala rychlost větru v České republice 10 až 20 m/s (36 až 72 km/h), v nárazech 23 až 35 m/s (83 až 126 km/h), ve vyšších a exponovaných polohách 35 až 45 m/s (126 až 162 km/h), ojediněle i více: Sněžka 60 m/s (216 km/h), Milešovka 47 m/s (167 km/h), Ústí n. Labem 44 m/s (158 km/h). Zejména ve vyšších polohách se tyto rychlosti blíží nebo i překračují hodnoty odpovídající 20-leté době opakování. Vítr způsobil značné škody na lesních porostech, popadalo nebo bylo poškozeno téměř 10 milionů metrů krychlových dřevní hmoty (roční těžba v ČR je kolem 15,5 miliónů m3). Řada silnic a železnic byla neprůjezdná, došlo k četným výpadkům elektrické energie, četným škodám na budovách a majetku.
Kratší dobu trvající a jen o málo slabší nárazový vítr se v celé ČR vyskytl i o rok později 1. - 2. března 2008 při přechodu tlakové níže Emma.
Silný nárazový vítr se vyskytl také v závěru března 2015 v souvislosti s přechodem frontálního systému spojeného s hlubokou tlakovou níží Niklas. Při přechodu se vyskytovaly nejen intenzivní dešťové i sněhové přeháňky, ale i silné nárazy větru, které dosahovaly většinou 20 až 30 m/s, Tušimice naměřily 35 m/s. Na hřebenech hor dosahovaly nárazy větru nad 30 m/s, Velký Javor naměřil 42 m/s, Fichtelberg 43 m/s, Sněžka 45 m/s. Na likvidaci následků silného větru se podílely stovky profesionálních i dobrovolných hasičů. Provoz vlaků byl následkem silného větru zastaven či omezen zhruba na dvacítce tratí, bez elektřiny byly tisíce odběratelů. Kvůli sněhu a větru byla na několik hodin uzavřena dálnice D8.
Dne 29. října 2017 se přes střední Evropu přehnala vichřice spojená s hlubokou tlakovou níží, která dostala jméno Herwart. Od rána do brzkých odpoledních hodin se v ČR vyskytoval velmi silný vítr s nárazy 25 až 35 m/s (Ústí nad Labem – Kočkov 36,5 m/s), na horách až vichřice s nárazy 30 až 45 m/s (Fichtelberg 49 m/s, Luční Bouda 50,5 m/s). Kromě velkých materiálních škod, četných problémů v dopravě a výpadků v energetice si vyžádala 10 lidských životů: 4 v Německu, 2 v Polsku a 4 v Česku.
Vydávání výstražných informací SIVS
Výstražné informace na vítr se vydávají s předstihem zpravidla 36 až 12 hodin, obvykle pro více krajů současně, někdy i pro celé území České republiky.
Do tohoto nejsou zahrnuty případy zesílení větru v důsledku bouřkové činnosti. Na nebezpečí nárazů větru v souvislosti s bouřkovou činností upozorňují výstražné informace s kódem č. V Bouřkové jevy.
Výstražné informace se vydávají na:
Možné škody a doporučení k eliminaci vlivů
Nejvíce úrazů způsobených větrem je spojeno s ulámáním velkých větví nebo i vyvracením stromů a jejich následným pádem na osoby, automobily, málo odolné objekty apod., přičemž někdy dochází až k usmrcení osob. Dále se jedná o úrazy způsobené padající střešní krytinou, taškami, okapy a jinými předměty. Silný vítr působí také škody na lesích, na budovách a majetku, v energetice (rozsáhlé výpadky elektrické energie), omezení dopravy (neprůjezdnost komunikací) apod.
Řadu škod a následků silného větru lze minimalizovat vhodnými a včasnými opatřeními: