Aerologická stanice Praha - Libuš provádí třikrát denně měření prostřednictvím aerologických sond. Aerologická sonda stoupá v atmosféře pomocí vodíkem plněného meteorologického balónu až do výšky zhruba 30 - 35 km. Měření se provádí v termínech 00, 06 a 12 UTC. Průlet sondy atmosférou do okamžiku prasknutí rozpínajícího se balónu trvá kolem 90 minut, proto samotný start předchází uvedené termíny o 30 - 45 minut. Během letu měří sonda tlak vzduchu, teplotu vzduchu, vlhkost vzduchu a na základě lokalizace její polohy je určován směr a rychlost větru v jednotlivých výškách.
Výsledky posledního měření naleznete zde.
Sestava aerologického systému
Aerologický systém je tvořen radiosondou a přijímacím a vyhodnocovacím pozemním zařízením s příslušným software.
Radiosonda obsahuje čidla, která umožňují měřit tlak, teplotu a vlhkost (PTU). Stanice Praha - Libuš používá radiosondy RS92-SGP firmy VAISALA. Radiosonda RS92 má křemíkové mikročipové kapacitní tlakové čidlo měřící v rozsahu 1080 až 3hPa s přesností 0,4hPa . Teplotním čidlem je kondenzátor měřící teplotu na základě změn kapacity mezi dvěma tenkými drátky v rozsahu od +60°C do -90°C s přesností 0,1°C. Vlhkost je měřena odmrazovací metodou dvěmi vyhřívanými tenkovrstvými kondenzátorovými čidly měřícími v rozsahu 0 až 100 % RH s přesností na 2%.
K lokalizaci sondy během letu je využíván družicový navigační systém GPS (Global Positioning System). Radiosonda umožňuje retranslaci navigačních pomocných signálů, přijímaných z navigačních systémů, do pozemního zařízení. Přesnost měření vektoru větru je 0,15m/s při intervalu měření 10s.
Pozemní zařízení VAISALA DigiCORA MW21 pomocí anténního systému automaticky přijímá PTU data z radiosondy, vysílaná frekvenčně modulovanými radiovými vlnami v pásmu 400MHz. Z těchto dat jsou počítány též výška a teplota rosného bodu. Směr a rychlost větru počítá pozemní zařízení z informací o poloze radiosondy.
Program METGRAPH firmy VAISALA vyhodnotí naměřená a vypočítaná data ve standardních tlakových hladinách a určí též význačné hladiny ve výškovém profilu teploty, vlhkosti a větru. Tyto údaje zašifruje do tvaru meteorologické zprávy TEMP a zprávy BUFR. Pro národní účely je sestavována také zpráva PILOT(SPECIAL), obsahující údaje o větru ve vybraných výškových hladinách. Všechny zprávy jsou posílány FTP protokolem do regionálního telekomunikačního centra a jsou využívány nejen pro předpovědní meteorologické účely.
Historie základních aerologických měření
Aerologická měření