pro omezování následků katastrof
The UN ISDR is based on the Strategy:
"A Safer World in the 21st century:
Disaster and Risk Reduction"
Zápis z 23. zasedání Českého národního výboru pro omezování následků katastrof (ČNV ONK)
konaného dne 24. března 2011 od 13h30 v zasedací místnosti CityPlanu v Praze 1, Jindřišská 17. Zasedání bylo věnováno úloze národních výborů pro omezování následků katastrof s ohledem na aktuální situaci v Japonsku a v Libyi. Zejména zemětřesení s cunami a havárie jaderné elektrárny v Japonsku výrazně ovlivní proces snižování katastrof nejen v Japonsku, ale v celém světě a pochopitelně i u nás.
Program zasedání:
- Ing. Ivan Beneš: Fukušima a Libye z pohledu energetické bezpečnosti.
- Ing. Ivan Obrusník, DrSc.: Význam dopadů rozsáhlé katastrofy (přírodní i technologické) v Japonsku pro další činnost národních výborů (platforem) pro omezování následků katastrof.
- RNDr. Jan Zedník: Zemětřesení a tsunami v Japonsku z pohledu seismologa.
- MUDr. M. Adámková, CSc.: Nebezpečné chemické, biologické, a radioaktivní látky (CBRN).
- Organizační záležitosti, různé.
Průběh jednání:
Předseda NV ONK I. Obrusník zahájil 23. Zasedání NV ONK (dále Výboru) a krátce seznámil účastníky s děním zejména v oblasti mezinárodní spolupráce v oblasti snižování katastrof od posledního jednání Výboru v říjnu 2010. Zdůraznil užitečnost zapojení výboru do mezinárodní evropské sítě národních platforem, jejímiž členy jsou kromě NV ONK platformy z Francie Německa a Polska. Pak následovaly odborné přednášky podle výše uvedeného programu, které byly silně ovlivněny katastrofou v Japonsku a situací v Libyi.Ad 1) I. Beneš se zaměřil na podstatné faktory katastrofy v Japonsku a to zejména na problém havárie jaderných reaktorů v elektrárně Fukušima. Zabýval se též významem a vlivem této katastrofy na další rozvoj energetiky ve světě i u nás. Velký vliv na energetiku, zejména v Evropě, může mít i současná kritická situace v Libyi, která může urychlit proces zdražování energie. I. Beneš se dotkl i výhledu na budoucnost energetiky a jejich problémů ve světě i u nás. Stát by k problémům energetiky v souvislosti se současnou situací ve světě měl přihlédnout při návrhu energetické strategie. Mohou se objevovat i black-outy, kterým je třeba zabraňovat i rozvojem ostrovních systémů pro dodávání elektrické energie. Ukazuje se, že otázkám energetické bezpečnosti u nás je třeba věnovat stále větší pozornost.
Ad 2) O katastrofě v Japonsku promluvil i I. Obrusník, který zdůraznil, že tato katastrofa je příkladem velké katastrofy technologického původu vzniklé iniciací dopadem přírodní katastrofy (zemětřesení a především vlny cunami). Vysvětlil podstatu vlny cunami a její velkou nebezpečnost. Ochrana proti tomuto jevu v Japonsku byla velice obtížná vzhledem k velmi malé vzdálenosti epicentra zemětřesení od ostrova Honšú. Ukazuje se, že tato katastrofa má velmi vážný dopad na Japonsko, i když je známo, že je velmi dobře připraveno na zemětřesení a další katastrofy. Přesto právě enormní rozsah zemětřesení a vlny cunami vedly k obrovským ztrátám jak na životech, tak i na majetku. V závěru I. Obrusník zdůraznil nutnost zvýšení pozornosti státních orgánů v ČR problematice katastrof a jejich snižování a zejména plánovitému zvyšování odolnosti vůči těmto katastrofám, zdokonalování systému včasného varování a zlepšování vzdělávání a připravenosti obyvatelstva.
Ad 3) J. Zedník seznámil účastníky s podrobnostmi o vzniku a parametrech zemětřesení v Japonsku z hlediska seismologa. Toto zemětřesení patří mezi 10 největších zemětřesení na světě za posledních 100 let. Jeho magnitudo dosáhlo hodnoty 9. Systém včasného varování v Japonsku na zemětřesení zareagoval dobře, ale reakce na cunami byla v některých oblastech poněkud opožděná. Ke vzniku zemětřesení vedl posun zemských desek až o 30 m. Hlavní fáze zemětřesení trvala 10 minut a dotřesy pokračovaly překvapivě poměrně dlouho. Ukázalo se, že japonské budovy, zejména ty modernější ve městech, byly vůči zemětřesení relativně odolné. Hlavní škody způsobila vlna cunami, která podle posledních údajů byla vysoká až 23m. V závěru seznámil J. Zedník účastníky se sítí včasného varování na zemětřesení v ČR i s konkrétními záznamy o zemětřesení v Japonsku z této sítě.
Ad 4) M. Adámková se ve své prezentaci zaměřila na chemické látky a biologická agens a možné ohrožení životního prostředí těmito látkami. Uvedla i zákony a vyhlášky, které se této problematiky týkají. Klasifikaci chemických látek a havarijní plánování má v gesci ministerstvo životního prostředí, úniky chemických látek GŘ Hasičského záchranného sboru, zatímco radioaktivní látky a jejich šíření jsou v gesci SÚJB. M. Adámková zdůraznila význam bezpečnostní hrozby CBRN i nutnost prevence a zvyšování připravenosti na tyto hrozby.
Ad 5) Posledním bodem byly organizační záležitosti. Z diskusí k jednotlivým referátům i během celkové diskuse na konci jednání Výboru vyplynulo, že je třeba u nás věnovat větší pozornost než dosud zvyšování odolnosti a územnímu plánování a zejména vzdělávání občanů pro zvyšování jejich připravenosti na možné pohromy. Japonsko ukázalo i na to, že kombinované katastrofy (přírodní a technologické) mohou skutečně vzniknout, a proto je třeba se dobře připravit i na tuto možnost a zmapovat rizika na území ČR. Účastníci jednání se shodli na tom, že některé z příštích setkání bude třeba věnovat vzdělávání v oblasti prevence katastrof a to zejména ve školách i možnosti pomoci Výboru v těchto aktivitách.
Všechny prezentace přednášejících jsou přílohou tohoto zápisu (zřejmě po částech) případně je možné je získat z webu: www.chmi.cz/files/katastrofy.html. Předseda Výboru poděkoval I. Benešovi z CityPlanu za umožnění konání jednání a jeho perfektní zajištění v zasedačce CityPlanu. Příští schůze NV se bude konat pravděpodobně během května 2011.
| Zapsal: I. Obrusník předseda Českého NV ONK | 31. března 2011 |
8. 4. 2011