Oxid siřičitý

Stav úrovně znečištění Ostravska (zahrnuje okresy Ostrava-město, Karviná, Frýdek-Místek, Nový Jičín a Opava) oxidem siřičitým v roce 1998 charakterizují mapová znázornění polí ročních aritmetických průměrů a 95% kvantilů denních koncentrací oxidu siřičitého se zobrazením naměřených hodnot na stanicích ve vyznačených třídách (viz obr. 2-20, 2-21). Největší procentuální podíl na území Ostravska zaznamenaly koncentrace v nejnižší třídě do 10 μg.m^-3 (roční aritmetický průměr), resp. ve třídě 25–50 μg.m^-3 (95% kvantil).

Ve srovnání s ostatními postiženými oblastmi bylo Ostravsko již v minulosti charakteristické relativně malým znečištěním oxidem siřičitým. Klesající trend tohoto typu znečištění v posledních letech byl potvrzen i v roce 1998, kdy zde došlo k dalšímu výraznému poklesu koncentrací oxidu siřičitého. Hodnoty, od 20 do 30 μg.m^-3 v ročním průměru, tj. pod polovinou imisního limitu, vykazovala v roce 1998 pouze severní část města Ostravy a severní část okresu Karviná. Pokles koncentrací oxidu siřičitého byl způsoben částečně velmi příznivými meteorologickými a rozptylovými podmínkami v zimní části roku 1998 a též i účinností přímých opatření k ochraně životního prostředí – pokračující plynofikace a odsiřování (elektrárna Dětmarovice). Snížení znečištění oxidem siřičitým dokládají i mapy polí koncentrací z  let 1997 a 1998. V roce 1998 byly na 97% území Ostravska zaznamenány nízké koncentrace do 20 μg.m^-3. 95% kvantil denních koncentrací oxidu siřičitého zaznamenal v roce 1998 výrazný pokles ve třídě 50–80 μg.m^-3 ve prospěch nižší třídy 25–50 μg.m^-3.

Prašný aerosol

Stav úrovně znečištění Ostravska prašným aerosolem v roce 1998 charakterizují mapová znázornění ročních aritmetických průměrů, 95% kvantilů koncentrací prašného aerosolu a 90% kvantilů koncentrací frakce PM₁₀ (viz obr. 2-22, 2-23, 2-24). Největší podíl na území Ostravska měly roční průměrné koncentrace ve třídě do 30 μg.m^-3 (71%). V okresech Ostrava-město a Karviná však převažovaly koncentrace ve třídě 40 - 60 μg.m^-3.

Ostravsko, zejména okresy Ostrava-město a Karviná, bylo v minulost – a pokud se týká velikosti zasažené plochy – stále je oblastí nejvíce postiženou prašným aerosolem. Tato skutečnost je dána specifickou skladbou zdrojů znečišťování ovzduší. V posledních letech lze i v tomto regionu pozorovat klesající trend. V roce 1998 zde došlo k  výraznému snížení znečištění touto látkou, kdy na žádném měřicím místě nebylo zaznamenáno překročení imisních limitů v 5% případů. Relativně největší znečištění prašným aerosolem, přes 50 μg.m^-3 v ročním aritmetickém průměru, vykazovaly severní části okresů Ostrava-město a Karviná, dále pak města Třinec a Český Těšín včetně okolí. Nejvyšší roční průměrnou koncentraci prašného aerosolu, 57 μg.m^-3, zaznamenala stanice hygienické služby Orlová-nemocnice. Podobně jako u oxidu siřičitého bylo snížení znečištění prašným aerosolem na Ostravsku způsobeno částečně velmi příznivými meteorologickými a rozptylovými podmínkami v zimní části roku 1998, plynofikací a odstavením některých zdrojů (Vítkovice). V tomto roce výrazně poklesl v aritmetickém průměru podíl koncentrací nad 50 μg.m^-3; zatímco v roce 1997 zabíral 16%, v roce 1998 jen 4% území Ostravska.

Oxidy dusíku

Mapová znázornění ročních aritmetických průměrů a 95% kvantilů koncentrací oxidů dusíku charakterizují formou bodových značek jednotlivá měřicí místa na Ostravsku v roce 1998.

Znečištění touto látkou, přes 40 μg.m^-3 v ročním aritmetickém průměru, zaznamenaly ojediněle stanice v okresech Ostrava-město a Karviná. Na stanici ČHMÚ Havířov, která je součástí celostátní sítě AIM, došlo k mírnému překročení denního imisního limitu ve více než 5% případů (viz tab. 2-40, 2-41, 2-42, 2-43, 2-44, 2-45, 2-46, 2-47). Roční imisní limit nebyl v roce 1998 překročen na žádné stanici. Na většině měřicích míst byl v roce 1998 zaznamenán proti předchozímu roku mírný pokles koncentrací této látky.

Z grafického znázornění ročních průběhů denních koncentrací uvedených látek na vybraných stanicích Ostravska (viz obr. 2-27) vyplývá, že prašný aerosol má na znečištění ovzduší v této oblasti stále rozhodující podíl. Na některých stanicích byl však zaznamenán i významný podíl oxidů dusíku.

Tabulky ročního chodu koncentrací a vybraných imisních charakteristik:
2-34, 2-35, 2-36, 2-37

Ostatní tabulky (tab. 2-38, 2-39) a obrázky (obr. 2-25, 2-26)