VII. OBLASTI S PŘEKROČENÍM IMISNÍCH LIMITŮ


VII.1 OBLASTI S PŘEKROČENÍM IMISNÍCH LIMITŮ Z HLEDISKA OCHRANY LIDSKÉHO ZDRAVÍ

Zákon o ochraně ovzduší stanovuje imisní limity pro vybrané znečišťující látky bez dalšího rozlišení na imisní a cílové imisní limity. Pro rok 2016 jsou vymezeny oblasti s překročením imisních limitů hromadně pro všechny znečišťující látky, které jsou sledovány z hlediska ochrany lidského zdraví. Mapa oblastí s překročením alespoň jednoho imisního limitu1 bez zahrnutí ozonu podává ucelenou informaci o kvalitě ovzduší na území ČR. V roce 2016 bylo jako oblast s překročením imisních limitů vymezeno 25,9 % území ČR, kde žije přibližně 56 % obyvatel (obr. VII.1).

Zařazení zón a aglomerací do těchto oblastí je v naprosté většině zapříčiněno překročením ročního imisního limitu benzo[a]pyrenu (tab. VII.1). V menší míře se na zařazení území do těchto oblastí podílelo v roce 2016 překročení denního imisního limitu suspendovaných částic PM10 a ročního imisního limitu PM2,5 a NO2.

V meziročním porovnání podíl oblastí s překročením alespoň jednoho imisního limitu1 oproti roku 2015 vzrostl, což je dáno zejména rozšířením plochy území, kde došlo k překročení imisního limitu benzo[a]pyrenu.

Po zahrnutí přízemního ozonu (O3) bylo oblastí s překročením alespoň jednoho imisního limitu v roce 2016 vymezeno 42,9 % území ČR (obr. VII.2) s přibližně 58,9 % obyvatel ČR. Navýšení podílu obyvatel po zahrnutí přízemního ozonu (O3) do vymezení těchto oblastí není vysoké. Důvodem je výskyt zvýšených až nadlimitních koncentrací O3 převážně v relativně čistých přírodních oblastech, tedy v oblastech s menší hustotou obyvatel (obr. IV.4.1). Nicméně v porovnání s rokem 2015 podíl území, resp. obyvatel vystavených nadlimitní koncentraci O3 v roce 2016 klesl (kap. IV.4).

Z důvodu návaznosti na hodnocení v předešlých letech (obr. VII.3, tab. VII.1) byla zvláště vymezena i území s překročením imisních limitů stanovených bodem 1 přílohy č. 1 zákona o ochraně ovzduší (dříve oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší, tzv. OZKO) a území s překročením imisních limitů stanovených bodem 3 přílohy č. 1 zákona o ochraně ovzduší (dříve oblasti s překročením cílových imisních limitů bez zahrnutí ozonu). Vývoj vymezení těchto oblastí je dán zejména nadlimitním znečištěním ovzduší částicemi PM10 a do určité míry kopíruje trend jejich koncentrací (kapitola IV.1.2), tzn. největší plocha OZKO byla vyhodnocena v letech 2006, 2010 a 2011. Vývoj oblastí dříve nazývaných oblasti s překročením cílových imisních limitů bez zahrnutí ozonu je dán zejména nadlimitním znečištěním ovzduší benzo[a]pyrenem. Při hodnocení odhadu polí ročních průměrných koncentrací benzo[a]pyrenu je však nezbytné brát v úvahu větší nejistotu odhadu (kapitola IV.2, Příloha I).

Z porovnání oblastí s překročením imisních limitů, které jsou vymezovány od roku 2006, je zřejmé, že nezanedbatelná část území ČR je trvale vystavena nadlimitním koncentracím znečišťujících látek a jedná se o oblasti s vysokou hustotou zalidnění (obr. VII.1 a VII.2).


VII.2 OBLASTI S PŘEKROČENÍM IMISNÍCH LIMITŮ Z HLEDISKA OCHRANY EKOSYSTÉMŮ A VEGETACE

Z hlediska ochrany nejhodnotnějších přírodních lokalit ČR je vyhodnocováno i překročení imisních limitů pro ochranu ekosystémů a vegetace2 na území NP a CHKO (tab. VII.2). V roce 2016 celkem došlo k překročení na 7.5 % území NP a CHKO (obr. VII.5). Nadlimitní koncentrace NOx se vyskytují zejména v okolí dopravních komunikací; z hlediska nejhodnotnějších přírodních částí ČR došlo k překročení imisního limitu pro NOx na velmi malém území několika CHKO (tab. VII.2, obr. VII.4).

V roce 2016 došlo v ČR oproti roku 2015 k rozšíření území, kde byl překročen imisní limit pro přízemní O3, tj. expoziční index AOT40 (obr. IV.4.4). Nadlimitními koncentracemi O3 byla v roce 2016 zatížena zejména území v CHKO Bílé Karpaty, CHKO Pálava a NP Podyjí (obr. VII.5).

Imisní limit pro roční i zimní průměrnou koncentraci SO2 nebyl v roce 2016, stejně jako v předchozích pěti letech, překročen na území žádné CHKO ani NP.

Tab. VII.1 Překročení imisního limitu (LV) v rámci zón/aglomerací, krajů a obcí s rozšířenou působností České republiky, % plochy územního celku, 2016

Tab. VII.2 Překročení imisního limitu (NOx a AOT40) pro ochranu ekosystémů a vegetace v rámci NP a CHKO, % plochy NP a CHKO, 2016

 


Obr. VII.1 Vyznačení oblastí s překročenými imisními limity pro ochranu zdraví bez zahrnutí přízemního ozonu, 2016


Obr. VII.2 Vyznačení oblastí s překročenými imisními limity pro ochranu zdraví se zahrnutím přízemního ozonu, 2016


Obr. VII.3 Překročení imisního limitu v České republice, % plochy, 2006–2016


Obr. VII.4 Vyznačení oblastí s překročenými imisními limity pro ochranu ekosystémů a vegetace na území NP a CHKO bez zahrnutí přízemního ozonu, 2016


Obr. VII.5 Vyznačení oblastí s překročenými imisními limity pro ochranu ekosystémů a vegetace na území NP a CHKO se zahrnutím přízemního ozonu, 2016


1Roční imisní limit pro PM10, PM2,5, benzo[a]pyren, NO2, olovo, kadmium, arsen, nikl a benzen, imisní limit pro CO (max. denní 8hodinový klouzavý průměr), denní imisní limit pro PM10 a SO2, hodinový imisní limit pro SO2 a NO2.

2LV pro roční a zimní průměrnou koncentraci SO2, LV pro roční průměrnou koncentraci NOX a imisní limit pro O3 vyjádřený jako expoziční index AOT40.