Měsíční výhled počasí vydávaný ČHMÚ je založen na statisticko-analogové metodě, která spočívá ve vyhledávání období v minulosti, ve kterých se podobně vyvíjely vybrané meteorologické prvky v porovnání s jejich aktuálním vývojem. Pro tuto metodu se vytváří zvláštní databáze údajů, ze kterých jsou spočítány vybrané statistické prvky. Při tvorbě předpovědi se přihlíží i k výstupům z numerických předpovědních modelů pro střednědobou a měsíční předpověď, zejména z Evropského centra pro střednědobé předpovědi počasí (ECMWF).
Na rozdíl od krátkodobých a střednědobých předpovědí počasí není měsíční výhled zaměřen na předpověď konkrétních hodnot teploty vzduchu a srážek pro jednotlivé dny. Vzhledem k rostoucí míře nejistoty s délkou předpovědního období (poměrně spolehlivé jsou předpovědi v závislosti na meteorologické situaci na 5 až 7 dní), je měsíční výhled vypracován jako pravděpodobnostní. Vyjadřuje tak očekávaný trend ve vývoji počasí a celkový charakter předpovědních období (týden, měsíc) z hlediska teploty vzduchu a množství srážek.
Grafické znázornění měsíčního výhledu je založeno na porovnání průběhu počasí (průměrných teplot a úhrnů srážek) za poslední 4 týdny a pravděpodobnostního vyjádření (míra nejistoty) předpovědi na následující 4 týdny se statistickými (klimatickými) hodnotami teplotních a srážkových charakteristik pro území České republiky.
Pro vyhodnocení celkového charakteru měsíce je použito tzv. kvartilové rozdělení, které je standardně používáno při vyhodnocování charakteru období v klimatologii. Celý statistický soubor je rozdělený na 4 části se stejným počtem členů seřazených vzestupně. Čtvrtina členů souboru s nejnižšími hodnotami patří do spodního kvartilu, v našem případě jde o hodnoty teplotně nebo srážkově podprůměrné, čtvrtina členů s nejvyššími hodnotami patří do horního kvartilu, v našem případě jsou to hodnoty teplotně nebo srážkově nadprůměrné. Zbylá polovina hodnot (druhý a třetí kvartil) je považována za hodnoty průměrné.
Barevné pole vyjadřuje rozsah průměrných týdenních teplot vzduchu (graf nahoře) a úhrnů srážek (graf dole) na základě měření ze stanic do výšky přibližně 600 m n. m. z celého území ČR za období 1981 až 2010. Vždy pro týdenní období od pondělí do neděle. Modrá značí rozsah kategorie podprůměrných hodnot (dolní - první kvartil*), zelená rozsah kategorie průměrných hodnot (prostřední - druhý a třetí kvartil*), červená kategorie nadprůměrných hodnot (horní - čtvrtý kvartil*). Extrémní (nejnižší a nejvyšší) hodnoty jsou od roku 1951.
Plná černá čára spojuje naměřené průměrné týdenní teploty resp. týdenní úhrny srážek v ČR za poslední čtyři týdny (protože se výhled vydávává v sobotu, pro aktuální týden byly hodnoty pro sobotu a neděli použity předpovězené).
Předpovědní výstupy jsou zobrazeny v pravděpodobnostní podobě. Čárkovaná černá čára spojuje mediány, tedy střední hodnoty předpovědí teplot, resp. úhrnů srážek pro následující čtyři týdny. Černé obdélníčky se svislými úsečkami ukazují předpokládané rozpětí hodnot průměrných teplot, resp. úhrnů srážek (opět kvartily) po jednotlivých týdnech a vyjadřují tak míru nejistoty předpovědi. Samotné obdélníčky vyjadřují nejpravděpodobnější rozsah průměrných teplot vzduchu a úhrnů srážek (druhý a třetí kvartil) a konce úseček krajní předpovídané hodnoty (dolní, resp. horní kvartil).
Graf "Předpověď rozpětí týdenních minimálních a maximálních teplot": Obdélníčky šedé barvy s modrým pruhem zobrazují nejpravděpodobnější hodnotu průměrné minimální (noční) teploty vzduchu v daném týdnu. Obdélníčky šedé barvy s červeným pruhem zobrazují nejpravděpodobnější hodnotu průměrné maximální (denní) teploty vzduchu v daném týdnu.
Svislé úsečky ukazují možné rozpětí hodnot těchto teplot po jednotlivých týdnech a podobně jako u předchozího grafu vyjadřují míru nejistoty předpovědi.
Sloupcové grafy předpovědi pravděpodobnosti kategorie teplot a srážek vyjadřují pravděpodobnost, s jakou je možné očekávat teplotu vzduchu a množství srážek v jednotlivých předpovědních obdobích (čtyřtýdenní předpovědní období jako celek a čtyři jednotlivé týdny). Pravděpodobnosti jsou rozděleny do tří kategorií (podprůměrná, průměrná, nadprůměrná), které jsou stanoveny na základě statistického vyhodnocení teplot vzduchu a množství srážek v ČR za období 1961 až 2000. Výška sloupců odpovídá procentuálnímu počtu analogů (běhů) spadajících do jednotlivých kategorií.