konaného dne 3. října 2013 (čtvrtek) od 13.00 hodin v zasedací místnosti CityPlanu v Praze 1, Jindřišská 17, 1. patro. Toto zasedání bylo zaměřeno na některé poznatky a problémy při červnové povodni 2013 a na možnosti zlepšení připravenosti na podobné katastrofy u nás v budoucnu.

Program zasedání:

Úvod: Ivan Obrusník, DrSc. (ČNV ONK): Aktuality z činnosti Výboru v posledním období.

1. Ing. Karel Eminger, MSc. (Severočeské vodovody a kanalizace, a.s.): Povodně 2002/2013 a jejich dopady na provozování vodovodů a kanalizací
2. Ing. Richard Beneš (Lesy hl.m. Prahy): Zvládání Botiče a dalších malých toků v Praze při povodni 2013
3. Mgr. Martin Melichar (starosta MČ Praha - Velká Chuchle): Povodeň 2013 – problémy s chráněným a nechráněným územím
4. Doc. Ing. Ladislav Satrapa, CSc. (FSV ČVUT): Přehrady a povodně
5. Ing. Ivan Obrusník, DrSc. (ČNV ONK): Povodeň 2013 a některé nedostatky v budování odolnosti vůči povodním a dalším pohromám u nás – úmluva Hyogo (HFA)
6. JUDr. Jan Soviš (SSHR): Aktuality v oblasti krizového řízení a zajišťování bezpečnosti ČR.
7. Různé, obecná diskuse

Průběh jednání:

Zasedání ČNV ONK (dále Výboru) zahájil jeho předseda I. Obrusník, který krátce seznámil účastníky s děním v období od posledního jednání Výboru v listopadu 2012 a od semináře „Prevence katastrof – ochrana obyvatel a životního prostředí“, uspořádaného společně s Českým spolkem pro péči o životní prostředí v dubnu 2013. Upozornil členy Výboru, že i v roce 2013 nebude ČNV ONK finančně podporován ze strany ministerstva životního prostředí. Na druhé straně se podařilo získat jednoho sponzora.
K tématu 29. zasedání předseda řekl, že bylo logicky zaměřeno na letošní červnovou povodeň, která byla největší katastrofou v ČR od povodně v roce 2002. Měla i některé společné rysy s povodní 2002, i když byla (naštěstí) menší. V reakci na tuto povodeň byla využita řada zkušeností z povodně 2002 i některých následujících povodní. To vedlo k tomu, že se systém krizového řízení, instituce, státní a veřejná správa i občané vyrovnali s touto katastrofou poměrně úspěšně. Avšak nelze opomenout i některé nedostatky, z nichž některé se vyskytly i v roce 2002. Je třeba se na ně zaměřit a navrhnout a realizovat taková opatření, která povedou k jejich odstranění. 29. zasedání se zaměřilo na oblasti, kterým není většinou v souvislosti s povodněmi věnována hlavní pozornost, a přitom mohou značně ovlivnit dopady povodňové situace. V programu nebyly zařazeny referáty z oblasti včasného varování z důvodu, že je v současné době v běhu projekt „Vyhodnocení povodně v červnu 2013“, který koordinuje ČHMÚ (MŽP) a bude lépe se k tomuto tématu vrátit až po dokončení tohoto projektu.
Škoda, že odpadla slíbená přednáška o činnosti HZS při záchranných a likvidačních pracích při povodni 2013, neboť přednášející z GŘ HZS se na jednání nedostavil.

Ad 1: K. Eminger srovnal dopady povodní 2013 a 2002 na provozování vodovodů a kanalizací v severních Čechách a to jak na oblast pitné, tak i odpadní vody. Obě povodně negativně dopadly zejména na čističky a úpravny vody; problémy způsobovala v Labi i znečištěná voda přitékající z Prahy (kde byla vyřazena čistička). Do budoucna bude třeba se zabývat zvýšením ochrany úpraven vody vůči záplavám. Jedno z opatření by měla být výstavba mobilní hráze v Žernosekách. K. Eminger zdůraznil i skutečnost, že část přečerpávacích nádrží (kanalizace) nebyla zatopena záplavovou, ale přívalovou vodou z intenzívních srážek. Na druhé straně vodovodní síť prošla povodňovou situací prakticky bez následků. Systémy odpadních vod utrpěly v roce 2013 ve srovnání s povodní v roce 2002 mnohem menší škody. Pomohly přesnější a rychlejší předpovědi vývoje povodně a další informace, což umožnilo včasné demontážní práce a snížení škod na poloviční úroveň než při povodni 2002.

Ad 2: Problémy, způsobenými během povodně 2013 Botičem a dalšími menšími toky v Praze a okolí, se zabýval R. Beneš. Velmi důležitou roli na potoku Botič hraje Hostivařská přehrada, jejíž vypouštění během červnové povodně mělo negativní dopady na část Prahy pod touto vodní nádrží. Celá situace byla ovlivněna ne zcela jednoznačnými prognózami a obsluha hráze se soustředila na zajištění bezpečnosti hráze za těchto podmínek. Autor zmínil i nedostatečné fungování hlásné služby na malých tocích i to, že krizové řízení v oblasti Prahy bylo zaměřeno především na záplavy způsobené Vltavou. K roli Botiče, Hostivařské přehrady i dalších nádrží a malých toků v Praze za povodňových situací, způsobených mohutnými srážkami s rychlým průběhem, jako tomu bylo v červnu 2013, bude třeba se vrátit a hledat uspokojivá opatření pro zlepšení fungování krizového řízení (8.10. 2013 má proběhnout interní jednání mezi Magistrátem Hl. města a Lesy Hl. města Prahy).

Ad 3: Starosta MČ Praha – Velká Chuchle M. Melichar se zabýval průběhem povodně v této části Prahy i řadou opatření, které muselo vedení MČ během této krizové situace udělat. Velké problémy způsobovala zejména neregulovaná Berounka. Postižená byla území mezi Vltavou a náspem ul. Strakonická, Lahovičky, dostihové závodiště Velká Chuchle a objekty v okolí závodiště. V Malé Chuchli byl zatopen opět jen úzký pás mezi Vltavou a Strakonickou silnicí. K problému přímého ohrožení povodňovou vlnou, se v tzv. spodní Chuchli, přidal problém se spodní vodou, která zatopila sklepy většiny zde umístěných objektů. Podrobný popis aktivit v oblasti Chuchle je uveden v přiložené Zprávě o povodni 2.6. – 13.6. 2013. Autor uvedl i návrhy na odstranění následků povodně v oblasti Chuchle.

Ad 4: S rolí přehrad za povodňových situací seznámil účastníky <>strong>L. Satrapa. Uvedl příklady některých významných přehrad a zároveň zdůraznil obtíže při povodňových situacích, které způsobují neregulované toky jako Berounka či Sázava nebo poměrně málo regulované Labe. Upozornil na to, že spodní výpustě z přehrad při povodních pomáhají poměrně málo. Uvedl i základní parametry nádrží včetně funkce retenčního prostoru i jeho vazbu na objem povodně. Důležitá je role přehrad i při zachytávání klád a dalších plovoucích předmětů. Autor rovněž zmínil i zvláštní povodně způsobené protržením přehrad a uvedl některé případy těchto katastrof z minulosti. Přehrady v současné době vznik zvláštní povodně prakticky vylučují. V závěru uvedl návrhy některých opatření, které by pomohly pro lepší využití přehrad při povodňových situacích jako je vytváření nových objemů včetně polderů, nutnou aktualizací manipulačních pravidel, zkapacitnění bezpečnostních zařízení, revizi okrajových podmínek manipulačních řádů a samozřejmě další zvyšování přesnosti a prodlužování předstihu prognózy povodňových situací.

Ad 5: I. Obrusník se zabýval povodní 2013 z obecného hlediska snižování následků katastrof. Zdůraznil, že ČR se s povodní 2013 vyrovnala lépe než v roce 2002 především díky zkušenostem a opatřením v této oblasti v minulých letech. Upozornil účastníky, že následky katastrof jako je povodeň 2013 je třeba řešit komplexně i s ohledem na další budoucí katastrofy, které naše území zasáhnou. Je třeba využít všech možností k tomu, aby se po povodni zvyšovala odolnost staveb a infrastruktury a celková připravenost na budoucí katastrofy. Cestou je zamezení staveb v záplavových územích, revize kanalizačních i energetických sítí, podpora opatření v krajině, kontinuální zlepšování včasného varování i celého systému krizového řízení v souladu s Rámcovým akčním plánem Hyogo na léta 2005-2015 „Budování odolnosti národů a komunit vůči katastrofám“ z ledna 2005. Bude třeba zamezit některým nedostatkům při výstavbě mobilních zábran, ještě lépe využívat Vltavskou kaskádu pro zpomalení průběhu povodně (věnovat se i předpovědím s větším předstihem pro řízení kaskády), připravit se lépe na rychlý průběh povodně na malých tocích (Botič) a také dále zlepšovat krizové řízení v obcích a připravenost občanů a firem. Problémem byla i nízká stabilita důležitých funkcionářů v systému krizového řízení, ne zcela dostatečné vymezení pravomoci a zodpovědností ČHMÚ a správců toků apod. Při reakci a přípravě na povodně není dostatečné uhradit povodňové škody a dát tak stavby a území pouze do původního stavu. Výsledkem této obnovy by měly být odolnější stavby i infrastruktura. Proto musí být zvýšení odolnosti chápáno jako investice do budoucna. I. Obrusník v souladu a akčním plánem Hyogo zdůraznil, že velkým problémem je málo komplexní a koordinované řízení (mezi resorty a institucemi) u nás v období „klidu mezi povodněmi“.

Ad 6: Tradiční přehled aktuálních událostí z oblasti zajišťování bezpečnosti ČR přednesl J. Soviš. Přehled se týkal důležitých dokumentů Bezpečnostní rady státu (BRS), vlády ČR a nových právních předpisů v krizovém řízení a souvisejících oblastech. BRS mj. projednala aktualizaci prvků kritické infrastruktury a plán cvičení orgánů krizového řízení na léta 2013-2015. Vláda ČR se mj. zabývala i informací o realizaci protipovodňových opatření v ČR za rok 2012 v gesci ministerstva zemědělství. Autor uvedl i podrobnější tabulky usnesení vlády ČR a právních předpisů k povodni 2013. V BRS byl snížen počet jejich členů z 10 na 9 (což je mj. i vhodné z důvodu rozhodování, kdy stačí aby se sešlo 5 členů pro učinění rozhodnutí). Upozornil i na projednávaný legislativní problém vztahu mezi Ústředním krizovým štábem a Povodňovou komisí – ačkoli se tyto orgány personálně velmi překrývají, nelze je legislativně sloučit (různé pravomoce). Pravděpodobně se ÚPK stane součástí Krizového štábu.

Ad 7: Diskuse k jednotlivým příspěvkům i na závěr byla poměrně bouřlivá, což odpovídalo aktuálnosti i naléhavosti tématu, jakým povodně a ochrana proti nim u nás jsou. Předseda ČNV ONK poděkoval všem přednášejícím a také představitelům AF - CityPlanu za vytvoření pěkného prostředí pro 29. zasedání Výboru. Účastníkům (sešlo 30 účastníků včetně přednášejících) slíbil brzké e-mailové zaslání zápisu a prezentací jednotlivých přednášek.