Měsíční výhled počasí
Na období od 5. 10. 2026 do 1. 11. 2026
Počasí v uplynulých čtyřech týdnech bylo s výjimkou týdne od 21.9. do 27.9. nadprůměrné a srážkově až na minulý týden, který byl prakticky beze srážek, průměrné.
Teplotně očekáváme první dva týdny předpovědi (5.10.-18.10.) průměrné až nadprůměrné, další dva týdny (19.10.-1.11.) průměrné.
Týdenní průměry nejnižších nočních teplot očekáváme v prvním týdnu předpovědi (5.10.-11.10.) kolem 7 °C, v dalších třech týdnech kolem 4 °C. Předpokládané týdenní průměry nejvyšších denních teplot budou postupně klesat z hodnot kolem 16 °C v prvním týdnu předpovědi (5.10.-11.10.) na hodnoty kolem 10 °C ve čtvrtém týdnu předpovědi (26.10.-1.11.).
Srážkově jednotlivé týdny předpovědi očekáváme průměrné nebo slabě podprůměrné.
Vysvětlivky
Jak se vytváří měsíční výhled počasí
Měsíční výhled počasí vydávaný ČHMÚ je založen na výstupech numerických předpovědních modelů a na statisticko-analogové metodě, která vychází z naměřených údajů na území ČR od roku 1912. Vyjadřuje očekávaný trend ve vývoji počasí a celkový charakter předpovědních období (týden, měsíc) z hlediska teploty vzduchu a množství srážek. Měsíční výhled počasí je vytvářen pro ČR jako celek. To znamená, že nemůže postihnout regionální odlišnosti počasí v jednotlivých regionech. Je vydáván jednou týdně, a to v pondělí kolem 17 hodiny.
Měsíční výhled je kvůli poměrně velké nejistotě předpovědi uváděn v grafické – pravděpodobnostní podobě. Grafické znázornění je založeno na porovnání týdenních průměrů teplot a úhrnů srážek za poslední 4 týdny a pravděpodobnostního vyjádření (míra nejistoty) na následující 4 týdny se statistickými (klimatickými) hodnotami teplotních a srážkových charakteristik pro území České republiky.
Pro vyhodnocení celkového charakteru měsíce je použito tzv. kvartilové rozdělení, které je standardně používáno při vyhodnocování charakteru období v klimatologii. Celý statistický soubor je rozdělený na 4 části se stejným počtem členů seřazených vzestupně. Čtvrtina členů souboru s nejnižšími hodnotami patří do spodního kvartilu, v našem případě jde o hodnoty teplotně nebo srážkově podprůměrné, čtvrtina členů s nejvyššími hodnotami patří do horního kvartilu, v našem případě jsou to hodnoty teplotně nebo srážkově nadprůměrné. Zbylá polovina hodnot (druhý a třetí kvartil) je považována za hodnoty průměrné (více ke grafům je ve vysvětlivkách).