Jelikož je ČR smluvní stranou Kjótského protokolu, bylo nutno vytvořit rámcové prostředí a zabezpečit plnění závazků, které z něj vyplývají. V minulých letech byla ochrana klimatu integrována do Státní politiky životního prostředí. V květnu 1999 schválila vláda ČR samostatný dokument Strategie ochrany klimatického systému Země v České republice (Usnesení vlády ČR č.480/1999), který zařazuje ochranu klimatu mezi prioritní problémy životního prostředí a vytyčuje hlavní úkoly pro jednotlivé resorty, které by měly vést ke splnění kvantitativních cílů Kjótského protokolu. Klíčový důraz je v dokumentu kladen na široké spektrum opatření souvisejících s úsporami energie a na zvýšený podíl využívání obnovitelných energetických zdrojů. Tato opatření jsou v souladu s dalšími politickými dokumenty a programy, jako Státní politikou životního prostředí (leden 2001), Státní energetickou politikou (leden 2000) a z ní vycházejícím Státním programem úspor energie a obnovitelných zdrojů (1998) a dále Dopravní politikou ČR (červen1998) a Střednědobou strategií sektoru dopravy (leden 2000). Cílem dokumentu je zajistit splnění mezinárodních závazků ČR vyplývajících z Rámcové úmluvy a Kjótského protokolu. Strategie rámcově pokrývá opatření a programy uvedené v dalších částech této kapitoly. Její realizací jsou pověřena jednotlivá resortní ministerstva, jejichž role a úkoly jsou následující:
V současné době je připravován nový zákon o ovzduší, který by měl vstoupit v platnost od 1.1.2002. Hlavním důvodem rekonstrukce stávající české legislativy v oblasti ochrany ovzduší je harmonizace a transpozice relevantních platných právních předpisů Evropských společenství, vzhledem k přípravám ČR na členství v EU. Nová právní úprava ochrany ovzduší je komplexní a zahrnuje ochranu před znečišťujícími látkami, ochranu ozonové vrstvy Země a ochranu klimatického systému Země a na to navazující společnou úpravu institutu sankcí a výkonu veřejné správy. Do zákona byla zahrnuta i část týkající se ochrany klimatického systému Země ve smyslu Rámcové úmluvy a Kjótského protokolu k této úmluvě s přihlédnutím k Rozhodnutí Rady č. 99/296/EC. Zařazením části o ochraně klimatického systému Země do návrhu zákona se ČR zařadila mezi státy, které si uvědomují nejen důležitost aktivity v této oblasti, ale i potřebu její legislativní úpravy.
V oblasti ochrany klimatu bude v novém zákoně o ovzduší legislativně zakotven Národní program ke zmírnění změny klimatu Země schvalovaný vládou (nahradí dosavadní Strategii ochrany klimatického systému Země v České republice, který bude mimo jiné obsahovat i stanovení redukčních cílů pro látky ovlivňující klimatický systém Země a lhůty k jejich dosažení. Evidenci a vyhodnocování emisí a přirozených úbytků látek ovlivňujících klimatický systém bude vést Ministerstvo životního prostředí v registru látek ovlivňujících klimatický systém, který bude založen na zkušenostech s provozem databáze REZZO. Návrh zákona dále stanovuje povinnosti provozovatelů velkých energetických zdrojů (nad 5 MW) předávat do tohoto registru údaje potřebné k evidenci emisí; způsob předávání bude stanoven zvláštní vyhláškou.
Zásadní změnou v oblasti výroby a spotřeby energie, která může výrazným způsobem přispět k omezení emisí skleníkových plynů z energetických zdrojů, je přijetí nové energetické legislativy. Nová energetická legislativa byla připravena v rámci harmonizace národní legislativy s legislativou EU a nahradila a doplnila zákon č.222/1994 Sb. o podmínkách podnikání a výkonu státní správy v energetických odvětvích (energetický zákon). Od ledna 2001 vstoupil v platnost nový energetický zákon (č.458/2000 Sb.) a zákon o hospodaření energií (č.406/2000 Sb.). V zákonech jsou zakotvena některá ustanovení přímo související se strukturou a požadavky na zdroje i spotřebu energie, které následně souvisejí i s produkcí skleníkových plynů. Zákon o hospodaření energií legislativně zakotvuje některá opatření uvedená již ve Druhém národním sdělení a zabezpečuje tak jejich realizaci.
V roce 2000 dále pokračovaly aktivity ČR jako hostitelské země v rámci projektů společně realizovaných opatření v pilotní fázi AIJ (Activities Implemented Jointly). Tyto projekty jsou zaměřeny na plnění závazků vyplývajících z Kjótského protokolu. Jejich zahrnutí již bylo zmíněno ve Druhém národním sdělení, nicméně v posledních letech došlo k určitému pokroku při realizaci konkrétních projektů. V roce 1998 byla s podporou Světové banky a švýcarské vlády zpracována studie Národní strategie pro opatření ke snížení emisí skleníkových plynů. Vzhledem k některým problematickým a nevyřešeným otázkám, týkajícím se zejména schvalovacího procesu, byla v roce 2000 vypracována nová pravidla pro projekty pilotní fáze AIJ v České republice. V letech 1996-1999 bylo dosud realizováno a Ministerstvem životního prostředí schváleno pět AIJ projektů.
V červenci 1998 byl usnesením vlády schválen návrh nově koncipovaného, meziresortně koordinovaného Státního programu na podporu úspor energie a využití obnovitelných zdrojů energie, který je v nové podobě vyhlašován od roku 1999. Tento program pokrývá všechny sektory národní ekonomiky a navazuje na jednotlivé programy z předchozích let. Klíčovou roli zde hrají zejména programy Ministerstva průmyslu a obchodu, realizované Českou energetickou agenturou (část A) a programy Ministerstva životního prostředí, realizované Státním fondem životního prostředí (část B). Další části programu jsou realizovány Ministerstvem zemědělství, Ministerstvem pro místní rozvoj, Ministerstvem obrany, Ministerstvem vnitra a dalšími resorty.
Programy České energetické agentury (ČEA) jsou zaměřeny na zavádění energeticky úsporných opatření v oblasti výroby, distribuce a spotřeby energie, vyššího využívání obnovitelných a druhotných zdrojů energie a rozvoj kogenerační výroby tepla a elektřiny. Důraz je kladen na iniciaci zvýšené účinnosti užití energie zejména v průmyslu, šíření moderních inovativních technologií a postupů, na podporu projektů s vysokou efektivitou využití finančních prostředků, podporu poradenství, vzdělávání, osvěty a propagace energeticky hospodárného chování pro nejširší veřejnost. ČEA poskytuje podporu zejména ve formě nevratných finančních dotací na individuální projekty. Každoročně ČEA vyhlašuje podprogramy, které podporují realizace energeticky úsporných projektů v bytových a rodinných domech, školství, zdravotnictví, budovách státních a veřejných institucí, projekty obnovitelných a druhotných zdrojů energie, rozvoj kombinované výroby elektrické energie a tepla, zpracování energetických auditů, financování energeticky úsporných projektů z úspor energie, vývoj a využívání moderních technologií a materiálů pro opatření ke zvýšení účinnosti užívání energie, modernizaci výrobních a rozvodných zařízení energie, zpracování energetických koncepcí měst a obcí a optimalizace zásobování sídlištních celků energií, úspory energie v průmyslu, dopravě a zemědělství a dále poradenství, vzdělávání a propagaci k hospodárnému užívání energie.
Státní fond životního prostředí (SFŽP) v současné době podporuje zejména investiční projekty a projekty na využívání obnovitelných zdrojů energie a dále osvětu, vzdělávání a poradenství v oblasti využívání obnovitelných zdrojů energie. Podpora poskytovaná SFŽP sleduje v prvé řadě environmentální efekty, a to především v těch oblastech, které nevytvářejí dostatečné vlastní zdroje pro realizaci podporovaných projektů. Těmito oblastmi jsou zejména místní samospráva, rozpočtové organizace a obyvatelstvo. Z tohoto specifického zaměření pak plyne i výše poskytované podpory, která činí 2-3 násobek výše dotací poskytovaných ČEA. SFŽP poskytuje podporu ve formě dotací a zejména zvýhodněných půjček.
Státní fond životního prostředí podporuje opatření související s úsporami energie a ochranou ovzduší také mimo rámec Státního programu na podporu úspor energie a využití obnovitelných zdrojů energie. Jedná se zejména o programy podporující přechod z tuhých paliv na ušlechtilá paliva (zemní plyn) u malých a středních zdrojů, podporu využívání kogeneračních jednotek a rozvoje energetické infrastruktury malých obcí.
Iniciativa pro úsporné osvětlení je tříletý program připravený Mezinárodní finanční korporací a financovaný Světovým fondem životního prostředí. Cílem této iniciativy je snížení emisí skleníkových plynů urychlením pronikání energeticky úsporných technologií na nově vznikající trhy. Realizace programu začala na jaře 2000 a celkový rozpočet pro ČR představuje 1,25 mil.USD. Program se zaměří zejména na veřejný sektor, domácnosti a veřejné pouliční osvětlování. Rozpočet bude použit v jednotlivých programových aktivitách tak, aby byly stimulovány místní privátní a veřejné zdroje pro znásobení účinků programu. Očekávané přínosy jsou odhadovány v přímém působení na úsporu celkem 390 kt CO2 v letech 2002-2003, v dalších letech pak jako nepřímé v úrovni 425 kt uspořených emisí CO2 ročně. Přínosem opatření je i snížení emisí znečišťujících látek.
Ministerstvo pro místní rozvoj realizuje v rámci svých programů podpory oprav, rekonstrukce a modernizace bytových domů, postavených panelovou technologií, kterých je v ČR více než 1,1 miliónu. V rámci programu jsou poskytovány finanční dotace, příspěvky na úhradu úroků a záruky na aktivity související s opravami a rekonstrukcemi panelových bytových domů. Upřednostněny jsou přitom hospodářsky slabé oblasti a oblasti s narušeným životním prostředím. Podpora je poskytována i na zateplení budov, zkvalitnění otopných soustav, rozvodů a zdrojů tepla a teplé užitkové vody a využití obnovitelných zdrojů energie v domech, což bude mít příznivý vliv na energetickou efektivnost, a tím i na emise skleníkových plynů. Rozpočet programu rekonstrukce panelových domů je pro rok 2001 cca 300 mil.Kč a počítá se s podporou na opravu cca 20 000 bytů, v dalších letech pak cca 50 000 bytů ročně. Vzhledem ke krátké době realizace programu není zatím možné přesně vyčíslit jeho přínosy pro snížení emisí skleníkových plynů a znečišťujících látek.
Převážná většina opatření uplatňovaných v sektoru dopravy a souvisejících se snižováním emisí skleníkových plynů je uplatňována a realizována průběžně a byla již uvedena i v předchozích Národních sděleních. Opatření související se snížením emisí skleníkových plynů z dopravy jsou zakotvena v dokumentu Strategie ochrany klimatického systému Země v České republice i ve schválené dopravní politice, jejíž realizací je pověřeno Ministerstvo dopravy. Změnou oproti předchozím letům je zvýšení přísunu finančních prostředků pro realizaci těchto opatření. Od roku 2000 se na financování opatření podílí významně i nově zřízený Státní fond dopravní infrastruktury. Klíčovými opatřeními v oblasti dopravy jsou aplikace mezinárodních technických standardů pro dopravní prostředky v oblasti životního prostředí a bezpečnosti, podpora postupného přesunu částí objemů osobní a nákladní přepravy v silniční a letecké dopravě na dopravu železniční, kombinovanou a vodní, podpora budování příslušné infrastruktury pro rozvoj nemotorizovaných druhů dopravy, podpora veřejné osobní dopravy, rozvoje její infrastruktury a zavádění integrovaných dopravních systémů, podpora zlepšení organizace a regulace silniční dopravy a podpora výzkumu, vývoje a aplikace alternativních druhů pohonů vozidel.
Opatření v oblasti snižování emisí znečišťujících látek a skleníkových plynů v průmyslu jsou realizována a podporována v rámci vybraných podprogramů Státního programu na podporu úspor energie a využití obnovitelných zdrojů energie. Česká energetická agentura dále v sektoru průmyslu podporuje zavádění metodiky efektivního energetického managementu, jako např. Monitoring & Targeting. K podstatnému zvýšení energetické efektivnosti a z něj vyplývajícím úsporám emisí skleníkových plynů přispěje i nová energetická legislativa, zejména aplikace povinností vyplývajících ze zákona o hospodaření energií.
V sektoru průmyslu je v ;souvislosti s přípravou na členství v EU zásadním opatřením zavádění legislativních norem EU. Klíčovou změnou bude zejména přechod na integrovaný systém ochrany životního prostředí. Cílem připravovaného zákona o integrované prevenci a omezování znečištění a integrovaném registru znečišťování je dosáhnout maximální možné prevence průmyslového znečišťování všech složek životního prostředí a zabezpečit tak plnou slučitelnost právního řádu ČR v této oblasti s právem EU, zejména se směrnicí 96/61/EC, navazujícími rozhodnutími EK a dále s doporučením OECD C(96). Odhaduje se, že pod režim IPPC bude spadat přibližně 850 podniků a 1400 zařízení (energetika 14%, výroba a zpracování kovů 20%, zpracování nerostů 7%, chemický průmysl 15%, nakládání s odpady 7%, ostatní zařízení 37%).
V souvislosti s přípravou zákona o IPPC uzavřelo Ministerstvo životního prostředí, Svaz průmyslu a dopravy a Česká podnikatelská rada pro udržitelný rozvoj koncem roku 2000 dohodu o spolupráci, která vyústila v akční plán pro léta 2000-2002. Tento plán zahrnuje oblast zavádění nové legislativy, implementaci směrnice IPPC, podporu a propagaci dalšího zavádění systémů environmentálně orientovaného řízení (EMS/EMAS) a dalších dobrovolných nástrojů v průmyslových podnicích, které se příznivě projeví i na snížení emisí skleníkových plynů. Přesné vyčíslení přínosů v oblasti snižování emisí skleníkových plynů však prozatím není pro výše zmíněné aktivity možné.
Sektor zemědělství a lesnictví spadá v ČR do působnosti Ministerstva zemědělství. Opatření přijímaná v těchto sektorech mají vliv jak na snižování emisí CO2, CH4 a N2O (v zemědělství), tak i na zvýšení úrovně propadů emisí CO2 jejich pohlcováním (v lesním hospodářství). V přijaté Strategii ochrany klimatického systému Země v České republice se resort Ministerstva zemědělství zavázal realizovat opatření týkající se zalesňování hospodářsky nevyužívaných zemědělských ploch, podporu údržby trvalých travních porostů, využívání a produkci alternativních motorových paliv, zavádění nových technologií zpracování půdy a pěstebních způsobů. Podpora zalesňování nevyužívaných zemědělských ploch a zemědělských půd nevhodných pro agrosystémy (svažité, kamenité, zamokřené, mělké půdy) byla již částečně zmíněna ve Druhém národním sdělení. Na zalesnění nevyužívaných zemědělských pozemků včetně ochrany založených lesních kultur poskytuje Ministerstvo zemědělství nevratné finanční podpory. Výměra lesů se v letech 1990-1998 zvýšila o zhruba 5000 ha. Tento nárůst je výslednicí dvou protichůdných procesů - zalesňování nelesní (mj. zemědělské) půdy a odnímání pozemků k plnění funkcí lesa hlavně pro investiční výstavbu a těžbu surovin.
Ministerstvo zemědělství podporuje v rámci svých podpůrných programů produkci alternativních motorových paliv na bázi metylesteru řepkového oleje (bionaftu) a bioetanolu formou neinvestičních, přímých nenávratných dotací. Předmětem podpory je výroba bionafty, resp. výroba do 1000 t bioetanolu, využívaného jako alternativní palivo na bázi zpracování plodin ze zemědělské produkce vyrobené v tuzemsku. Výše podpory činí do 3000 Kč na 1 t metylesteru, respektive do 15 Kč na 1 litr bioetanolu. V roce 1999 podpořilo Ministerstvo zemědělství výrobu 22,8 kt bionafty částkou 65,5 mil. Kč a výrobu 650 tis. litrů bioetanolu částkou 9,75 mil.Kč. Programy podpory produkce a využívání alternativních motorových paliv budou pokračovat i v budoucnu.
Výsledné emise skleníkových plynů (únik metanu ze skládek, spalování odpadu) lze ovlivnit způsoby likvidace odpadu. Nezanedbatelným přínosem může být i třídění odpadu na úrovni producenta, jímž lze rovněž ovlivnit spotřebu energie při zpracování surovin z recyklovaného odpadu a rozšířit možnosti podnikatelských příležitostí. Klíčovými opatřeními v oblasti odpadového hospodářství jsou příprava nového zákona o odpadech a zákona o obalech, jejichž návrhy byly zpracovávány a připravovány v průběhu roku 2001. Vzhledem k přípravě na členství v EU musí ČR splnit požadavky směrnice 99/31/ES o skládkách odpadu, která obsahuje požadavek na výrazné omezení skládkování biodegradabilních odpadů a dále požadavky předpisů EU týkajících se nakládání s obalovými odpady, zejména pokud jde o předepsaný podíl recyklace plastů, papíru a skla. V souvislosti s plněním požadavků Evropské směrnice o skládkování odpadů jsou harmonizovány i prováděcí předpisy a technické normy pro skládkování. Předpokládá se, že nové legislativní normy zásadním způsobem zlepší podmínky pro efektivní hospodaření s odpady, jejich třídění, recyklaci, likvidaci a prevenci jejich vzniku. Nový zákon o odpadech by měl vstoupit v platnost od 1.1.2002. Způsob zabezpečení omezení množství biodegradabilních komunálních odpadů bude podle nového zákona stanoven v novém plánu odpadového hospodářství v jeho závazné části, kde budou uvedeny i potřebné investiční náklady a návrh na jejich pokrytí.
Dalším opatřením, které již bylo zmíněno ve Druhém národním sdělení a jehož realizace i nadále pokračuje, je využívání a realizace nových projektů na využívání bioplynu ze skládek a čistíren odpadních vod. V posledních letech bylo realizováno několik projektů odplynění skládek odpadů, a to nejen u nových skládek, ale v několika případech i u skládek starých. Z cca 250 skládek jich bylo v roce 2001 odplyněno 12, z toho u šesti byl bioplyn energeticky využíván. Technologie využívání odpadního bioplynu byla v letech 1998-2001 realizována i v řadě městských a průmyslových čistíren odpadních vod.
