Oddělení
meteorologie a klimatologie
| Vedoucí
oddělení |
Ing. Pavel LIPINA
|
 |
596 900 219 |
 |
lipina chmi.cz |
 |
596 910 284 |
|
Oddělení meteorologie a klimatologie
provozuje síť meteorologických a
fenologických stanic na území
bývalého Severomoravského kraje. Podle
současného administrativního členění
ČR je to celý kraj Moravskoslezský,
velká část kraje Olomouckého,
severní část Zlínského
kraje, malá východní část
kraje Pardubického a malý severní
výběžek kraje Jihomoravského.
Hranice mezi pobočkami ČHMÚ jsou tvořeny rozvodnicemi,
které vymezují ucelená
povodí. Území pobočky Ostrava je
tvořeno povodím Odry na severní Moravě a ve
Slezsku, horní Moravy po soutok s Bečvou a
povodím Bečvy. Velmi malá část na
východě je odtokovou oblastí řeky Váh.
Oddělení dále
zajišťuje kontroly a digitalizaci
meteorologických a fenologických dat,
poskytování informací o
počasí, vypracování
odborných posudků z meteorologie a klimatologie pro
území pobočky Ostrava, spravuje klimatologickou
databázi ČHMÚ a vydává
Agrometeorologický zpravodaj.
Informace
o počasí, poskytování dat, posudky,
exkurze
|
Ing. Mirka
MRÁZKOVÁ
|
 |
596 900 215 |
 |
mrazkova chmi.cz |
 |
596 910 284 |
| informace
o počasí, odborné posudky |
|
|
Jarmila PALKOVSKÁ
|
 |
596 900 217 |
 |
palkovska chmi.cz |
 |
596 910 284 |
| informace
o počasí, stálé dotazy |
|
Poskytované
meteorologické prvky a jevy
|
- Teplota vzduchu
(termínová, maximální,
minimální, přízemní)
- Úhrn, intenzita a doba
trvání srážek
- Výška
nového sněhu, celková výška
sněhové pokrývky a vodní hodnota
celkové sněhové pokrývky
- Směr a rychlost větru, údaje
o čase, směru a hodnotě maximálního
nárazu větru
- Relativní vlhkost vzduchu,
tlak vodní páry, sytostní doplněk
- Délka
trvání slunečního svitu a intenzita
slunečního záření
- Oblačnost, stav počasí a stav
půdy
- Teplota a vlhkost půdy
- Atmosférický tlak
vzduchu
- Výpar z volné
hladiny
- Údaje o výskytu,
intenzitě a době trvání
atmosférických jevů
|
Typy
poskytovaných dat a klimatologické charakteristiky
|
- Denní,
pentádní, dekádní,
měsíční, sezónní,
roční, dlouhodobá data nebo průměry,
úhrny, maxima a minima základních
meteorologických prvků manuálních
stanic (maximální,
minimální a přízemní
teplota vzduchu, úhrn srážek, nový
sníh, celková výška
sněhové pokrývky, vodní hodnota
sněhové pokrývky)
- Termínové (7, 14 a
21 hodin), denní, pentádní,
dekádní, měsíční,
sezónní, roční, dlouhodobá
data nebo průměry, úhrny, maxima a minima
základních meteorologických prvků
manuálních stanic (teplota a vlhkost vzduchu,
směr a rychlost větru, teplota a vlhkost půdy, oblačnost, stav
počasí a půdy)
- 1-hod., denní,
měsíční, roční a dlouhodobé
úhrny délky trvání
slunečního svitu manuální i
automatizovaných stanic
- 15-min, 1-hod.,
termínové, denní,
pentádní, dekádní,
měsíční, sezónní,
roční, dlouhodobá data nebo průměry,
úhrny, maxima a minima základních
meteorologických prvků automatizovaných stanic
(teplota a vlhkost vzduchu, úhrn srážek, směr a
rychlost větru, teplota a vlhkost půdy)
- 1-min, 15-min, 1-hod., 3-hod., 6-hod.,
denní, pentádní,
dekádní, měsíční,
sezónní, roční a dlouhodobé
úhrny srážek z automatizovaných
meteorologických stanic
|
Charakteristiky
počtu dnů s meteorologickým prvkem a jevem
|
- Počet dnů se srážkami
vetší než 0, 1, 5, 10, 20, 50 a 100 mm
- Počet dnů se sněhovou
pokrývkou větší než 0, 1, 5, 10, 20,
50 a 100 cm
- Počet dnů se s
výškou nového sněhu
větší než 0, 1, 5, 10, 20 a 50 cm
- Počet dnů s
maximální denní teplotou vzduchu
vyšší nebo rovnou 30°C
(tropický den)
- Počet dnů s
maximální denní teplotou vzduchu
vyšší nebo rovnou 25°C
(letní den)
- Počet dnů s
maximální denní teplotou vzduchu
nižší než 0°C (ledový den)
- Počet dnů s
maximální denní teplotou vzduchu
nižší než -10°C (arktický den)
- Počet dnů s
minimální denní teplotou vzduchu
nižší než 0°C (mrazový den)
- Počet dnů s
minimální denní teplotou vzduchu
vyšší nebo rovno 20°C
(tropická noc)
- Počet dnů s tlakem vodní
páry ve 14 hodin vyšší nebo
rovný 18,8 hPa (dusný den)
- Počet dnů se slunečním svitem
- Počet dnů jasných,
oblačných a zamračených
- Počet dnů se srážkami,
deštěm, sněžením, rosou, mlhou, kroupami,
bouřkou, …
|
Další
klimatologické charakteristiky a
speciální posudky
|
- Stanovení
převládajících směrů větru
(větrná růžice) pro lokalitu (8-mi, 16-ti směrná)
- Stanovení
převládajících směrů větru
(větrná růžice) podle tříd rychlosti
- Větrná růžice podle
tříd stability
- Výběr a posouzení
lokality pro výstavbu větrné
elektrárny (program WaSP)
- Stanovení intenzity
krátkodobých dešťů dané
lokality
- Zařazení lokality do
sněhové oblasti a výpočet
základní tíhy sněhu
- Zatížení
konstrukcí větrem podle normy ČSN 730035
- Stanovení
občanského svítání a
občanského soumraku
- Speciální
grafické nebo mapové
zpracování dat
|
Stálé
dotazy
|
- Meteorologická data mohou
být poskytována na základě
zaslané žádosti buď jednorázově nebo
ve formě stálých dotazů
- Stálý dotaz je
forma poskytování dohodnutých dat
zpravidla v měsíčním cyklu
(týdenní, čtvrtletní, roční
nebo požadovaný cyklus)
- Data jsou podle požadavku
zasílána v papírové nebo
elektronické podobě
- Další formou
poskytování dat jsou telefonické
žádosti nebo konzultace vyjmenovaných
pracovníků objednatele. Telefonické
žádosti jsou vyřizovány ihned.
Jednotlivé telefonické žádosti jsou
zaznamenávány do dopisu, který je
zpravidla v měsíčním cyklu zaslán
objednateli a poskytnutá data jsou fakturována
|
Časová
dostupnost klimatologických údajů
|
- Klimatologická data
automatických měření z
automatizovaných dobrovolnických a
profesionálních stanic máme k
dispozici téměř v on-line režimu. Tato data však
nejsou verifikována a slouží převážně
pro operativní provoz ČHMÚ
- Termínová
klimatologická data (7, 14 a 21 hodin) a
meteorologické jevy z automatizovaných
dobrovolnických a profesionálních
stanic máme k dispozici druhý den ráno
okolo 8 hodin. Rovněž tato data nejsou verifikována
- Klimatologická data z
manuálních stanic jsou po skončení
kalendářního měsíce ve formě
měsíčních výkazů nebo souborů
zasílána ze stanic na pobočku.
Převážně jsou data a výkazy k dispozici na
pobočce do 10. dne následujícího
měsíce
- Od prvního
pracovního dne
následujícího dne jsou data za
minulý měsíc digitalizována (pokud
nejsou v digitální formě) a
kontrolována různými typy a stupni kontrol
- Po digitalizaci a kontrole jsou data
připravena k dalšímu využití. Priorita
kontrol dat jednotlivých stanic je dána jejich
dostupností na pobočce a termínovými
požadavky zákazníků stálých
dotazů (např. u dat automatizovaných stanic se data
zpravidla poskytují do 10. dne
následujícího měsíce).
Přehledy jednotlivých typů stanic jsou uveden
níže v části Meteorologická
staniční síť
- V klimatologické
databázi ČHMÚ máme k dispozici
digitalizována a zkontrolována
termínová, denní a od nich
vypočítána další data
(popsáno výše) od 1. ledna 1961 do
současnosti
- V archivu nebo databázi
máme rovněž velké množství
historických klimatologických dat z
období let 1850-1960. Postup jejich digitalizace a kontrol
je v různém stupni. Stručný přehled
historických klimatologických dat a jejich
digitalizace je uveden v odkazu v části Různé.
Případnou potřebu historických dat konzultujte s
našimi pracovníky
|
Zásady
poskytování dat
|
- Meteorologická data a
odborné posudky je možno obdržet na základě
závazné písemné
žádosti zaslané na adresu ostravské
pobočky ČHMÚ nebo na základě faxové
žádosti, nebo smlouvy uzavřené mezi
zájemcem a ČHMÚ. Objednávka
zaslaná e-mailem není akceptovatelná
- Žádosti
zákazníků jsou vyřizovány do 30 dnů,
zpravidla za 2 až 3 týdny od doručení
objednávky. Za přednostní
vyřízení žádosti účtujeme
expresní příplatky
(vyřízení do druhého dne
příplatek 100 %, do tří dnů 50 %, do
týdne 25 %)
- Meteorologická data a studie
jsou poskytována za smluvní ceny. Informace o
cenách dle rozsahu a typu dat poskytují
výše uvedení pracovníci
oddělení
- Poskytovaná data ve formě
dopisu nebo v digitální podobě může
zákazník po dohodě zaplatit hotově a vyzvednout
na našem pracovišti
- Novým
zákazníků jsou meteorologická data
zasílána na dobírku
- Stálým
zákazníků s dobrou platební
morálkou poskytuje data na základě
vystavené faktury
- Poskytování
většího rozsahu dat a
náročnější klimatologické
posudky a studie (zpravidla nad 10.000,- Kč) jsou
poskytovány na základě uzavřené
smlouvy o dílo
- Urgentní žádosti
většího rozsahu nebo
vzdáleného zákazníka
vyřizujeme po dohodě na základě zaslaného
potvrzení o platbě za poskytnutí dat z
peněžního ústavu
- Bezplatně se poskytují data a
informace institucím jejichž seznam je
zveřejňován ve věstníku MŽP ČR. Jedná
se především o služby poskytované
orgánům státní správy
(odborům životního prostředí pro
neinvestiční činnost) a případy
naléhavé potřeby při
mimořádných událostech.
Dále se bezplatně poskytují
meteorologická data studentů pro
bakalářské a diplomové
práce
|
Požadované
náležitosti objednávky (žádosti)
|
- Naše
úplná adresa: ČHMÚ pobočka Ostrava, K
Myslivně 3/2182, 708 00 Ostrava-Poruba
- Úplná a
čitelná adresa objednatele
- Jméno kontaktní
osoby objednatele, telefon (e-mail), IČ, DIČ, podpis
odpovědné osoby, razítko
- Jasné a
konkrétní zadání
požadovaných údajů (meteorologické
prvky nebo jevy, místo, datum a čas, období,
…). Při pochybnostech o formulaci požadavku doporučuje
kontaktovat naše pracovníky
|
Zásady
poskytování dat studentům
|
- Data studentům pro potřeby
diplomových a bakalářských
prací poskytujeme zdarma na základě
potvrzení vedoucího diplomové
(bakalářské) práce, kde je uvedeno
jméno studenta, téma práce,
přesná specifikace dat, lokalita, časové
období
- Potvrzení musí
být na hlavičkovém papíře fakulty
(ústavu) a musí být uveden
závazek že tato data budou využita výhradně pro
potřeby této diplomové
(bakalářské) práce
- Poskytování
dlouhodobých charakteristik je omezeno na dobu max. 10 let
- Studenti si data musí přijet
vypsat na naše pracoviště osobně
- Před samotnou
návštěvou je nutná
telefonická domluva k termínu a času
návštěvy (ne vždy se Vám můžeme
věnovat)
- Poskytnutí
většího rozsahu dat se
provádí na základě uzavřené
smlouvy o poskytnutí dat uzavřenou mezi pobočkou
ČHMÚ Ostrava a příslušnou fakultou
(ústavem) a je účtován
manipulační poplatek. Návrh smlouvy
poskytují výše uvedení
pracovníci naší pobočky
|
Exkurze na
našem pracovišti
|
- Z provozních důvodů a na
základě našich dosavadních
zkušeností jsme omezili
pořádání exkurzí na
našem pracovišti na minimum. Exkurze
zajišťujeme výjimečně pro
menší skupinky vážných
zájemců studentů vysokých a středních
škol či zájmových kroužků apod.
Exkurze pro žáky základních
škol neprovádíme.
Základní informace pro zájemce na
stránkách odborných útvarů
naší pobočky a stránkách oddělení
přístrojové techniky ČHMÚ
- S platností od 1. ledna 2006
jsou exkurze na našem pracovišti
poskytovány zájemcům na základě
objednávky (telefonické, osobní,
písemné či elektronické) za poplatek,
který činí jednotně 400,- Kč za 1 hodinu
výkladu
- Dohodnutý a
potvrzený termín konání
exkurze s našimi pracovníky je
závazný pro obě strany
- Poplatek za exkurzi je
splatný nejpozději v den konání
exkurze před jejím začátkem v hotovosti
|
Meteorologická
staniční síť
| Vedoucí
skupiny |
Mgr. Miroslav ŘEPKA
|
 |
596 900 216 |
 |
repka chmi.cz |
 |
596 910 284 |
|
|
| Skupina
staniční sítě se zabývá
správou dobrovolnických
meteorologických stanic a
získáváním,
pořizováním,
kontrolou a ukládáním
naměřených a napozorovaných dat jak z
dobrovolnických, tak z profesionálních
stanic v rámci působnosti pobočky.
|
Síť
dobrovolnických stanic
|
Dobrovolnické
stanice jsou stanice, které obsluhují
dobrovolní pozorovatelé z řad občanů na
základě příkazní smlouvy s
ČHMÚ. Pozorovatelé mají za povinnost
podle typu stanice měřit meteorologické prvky a pozorovat
meteorologické jevy podle platného návodu
pro pozorovatele (1.6MB). Činnost oddělení ve
vztahu k těmto stanicím zahrnuje
zřizování nových stanic, popř.
stěhování a rušení stanic,
jejich revize, vybavování stanic
funkční přístrojovou technikou, výkazy
a pomůckami. Pracovníci oddělení
zajišťují školení
pozorovatelů a pravidelně je informují o kvalitě
pozorování. Za provedená
meteorologická měření a
pozorování je pozorovatelům vyplácena
dohodnutá odměna dle platných
sazebníků. Meteorologická data jsou po
skončení kalendářního
měsíce zasílána na pobočku ke
kontrolám a digitalizaci. |
Kategorie
dobrovolnických stanic
|
|
| Srážkoměrné
stanice |
V
klimatologickém termínu 7 hodin
středoevropského času pozorovatel
provádí měření denního
úhrnu srážek
| Srážky |
| Množství srážek
se udává v milimetrech (s přesností na
desetiny milimetru).Je to výška, do
které by na povrchu země sahaly spadlé
(usazené) srážky ve formě vody nebo voda
vzniklá rozpuštěním tuhých
srážek, kdyby se nevsákla do půdy, neodtekla ani
neodpařila. Výšce srážek 1 mm
odpovídá množství vody 1 litr na 1 m2
vodorovné plochy.Srážkoměr se
skládá z velké
srážkoměrné nádoby (souprava obsahuje
dvě), nálevky, konvice (asi dvoulitrové) a
skleněné kalibrované odměrky.
Srážkoměr se umísťuje na podstavec tak, aby
horní okraj velké
srážkoměrné nádoby byl ve
výšce 1 m nad terénem.Na
stanicích v pozorovací síti
ČHMÚ se standardně používají
srážkoměry se záchytnou plochou 500 cm2.Pro
měření kapalných srážek v
bezmrazovém období (pro většinu stanic
stanoveno od 15. dubna do 15. října) se
používá srážkoměr tak, že do
velké srážkoměrné nádoby se
vloží konvice, na nádobu se nasadí
nálevka tak, aby její trubka ústila v
konvici. V mrazovém období (od 15.
října do 15. dubna) se jako srážkoměr
používá pouze velká
srážkoměrná nádoba bez
nálevky a konvice.Při měření srážek v
bezmrazovém období se konvice vyjme,
srážky se přelijí do odměrky, na které
se přečte s přesností na desetiny mm množství
srážek.Při nepatrných
srážkách se každé množství
menší než 0,05 mm uvádí
jako neměřitelné množství. U usazených
srážek se jejich množství
uvádí pouze v tom případě, jsou-li ve
srážkoměru stopy srážek
odpovídající alespoň
neměřitelnému množství.V zimním
období, pokud jsou ve srážkoměru tuhé
srážky, vymění pozorovatel
srážkoměrnou nádobu. Nádobu se
srážkami odnese do teplé místnosti
(nikoliv příliš vytopené, aby se
srážky nevypařily) a nechá srážky
roztát. Po rozpuštění
srážek se změří množství
stejným způsobem jako v bezmrazovém
období. Pro docílení
rychlejšího rozpuštění
tuhých srážek je možno do
srážkoměrné nádoby přilít
přesně odměřené množství teplé vody.
Toto množství je pak nutno od celkového
naměřeného množství odečíst. Pokud je
v nádobě led, je nutno jej mechanicky
rozrušit.Pro klimatologické účely se
množství srážek měří jednou denně v
termínu 07 hodin.Neměřitelné množství
srážek značíme 0T. Jako neměřitelné
množství zaznamenáváme i
srážky, které sice byly pozorovány,
ale po kterých ve srážkoměru nezůstalo ani stopy.
Množství srážek menší než
0,1 mm, ale alespoň rovné 0,05 mm
uvádíme jako 0,1 mm. |
a sněhových charakteristik, tj.
výška nového sněhu
| Výška nově
napadlého sněhu |
| Za nový sníh
považujeme vrstvu sněhu nebo ledu, která přímo
nebo nepřímo vznikla v důsledku tuhých
srážek (sníh, kroupy, sněhové krupky,
sněhová zrna, zmrzlý déšť,
námrazové krupky, náledí,
zmrazky |
, celková
výška sněhové pokrývky
| Celková
výška sněhové pokrývky |
| Za celkovou
výšku sněhové pokrývky
považujeme výšku vrstvy sněhu nebo ledu,
která přímo nebo nepřímo vznikla v
důsledku tuhých srážek (sníh, kroupy,
sněhové krupky, sněhová zrna, zmrzlý
déšť, námrazové krupky,
náledí, zmrazky |
a vodní
hodnota celkové sněhové pokrývky
| Vodní hodnota
celkové sněhové pokrývky |
| Vodní hodnotou
celkové sněhové pokrývky se
rozumí množství vody obsažené ve
sněhové pokrývce, které vznikne
jejím úplným
rozpuštěním a udává se v
milimetrech vodního sloupce (s přesností na
desetiny milimetru).K měření vodní hodnoty
celkové sněhové pokrývky
používáme velkou srážkoměrnou
nádobu a skleněnou odměrku. Na vybraných
stanicích (převážně s vysokou sněhovou
pokrývkou) se používá
váhový sněhoměr.Vzorek sněhové
pokrývky se odebere na místě s
neporušenou rovnoměrnou sněhovou vrstvou tak, že se z
ní pomocí volné
srážkoměrné nádoby vyřízne
svislý válec až k povrchu země. Pak se odhrabe ze
stran vykrojeného válce sníh, pod
válec se zasune lopata či velká poklice (k
srážkoměru se nedodává),
nádoba se obrátí dnem dolů a sebere se
do ní zbytek sněhu pod válcem. Není-li
možné změřit celou vrstvu vysoké
sněhové pokrývky najednou,
provádí se měření po
částech. Sníh se nechá pomalu roztopit
a změří se množství vody v odměrném
válci. |
. V průběhu celého dne pozorovatel
zaznamenává výskyt a průběh
meteorologických jevů
| Atmosférické
jevy |
| úkazy
pozorované v atmosféře nebo na zemském
povrchu s výjimkou oblaků. Může mít charakter
srážek, suspenzí a usazenin pevných
nebo kapalných částic |
.
Data jsou zapisována do měsíčních
srážkoměrných výkazů, popř.
vkládána do pořizovacího programu a
zasílána po skončení měsíce
poštou, popř. v souborech na disketě nebo elektronickou
poštou na pobočku.
| Srážkoměrná
staniční síť v působnosti pobočky Ostrava |
| indikativ |
jmeno |
zem.šírka |
zem. délka |
nadm. výška |
| O1ALBR01 |
Albrechtice |
49°46‘37“ |
18°30‘53“ |
292 |
| O1BELA01 |
Bělá
pod Pradědem, Filipovice |
50°09‘36“ |
17°10‘11“ |
680 |
| O1BILA02 |
Bílá,
Hlavatá |
49°25‘20“ |
18°22‘50“ |
770 |
| O1BILO01 |
Bílovec |
49°45‘42“ |
17°59‘30“ |
290 |
| O1BUDI01 |
Budišov
nad Budišovkou |
49°47‘50“ |
17°37‘55“ |
530 |
| O1CELA01 |
Čeladná |
49°31‘03“ |
18°20‘20“ |
510 |
| O1CERN01 |
Černá
Voda |
50°18‘36“ |
17°09‘25“ |
312 |
| O1DEHY01 |
Děhylov |
49°52‘10“ |
18°10‘00“ |
292 |
| O1DLOU01 |
Dlouhá
Stráň |
49°57‘33“ |
17°30‘04“ |
520 |
| O1FULN01 |
Fulnek |
49°42‘35“ |
17°54‘10“ |
310 |
| O1HAMR01 |
Staré
Hamry |
49°28‘05“ |
18°26‘20“ |
527 |
| O1HART01 |
Slezská
Harta |
49°53‘30“ |
17°34‘45“ |
521 |
| O1HAT001 |
Hať |
49°56‘45“ |
18°15‘15“ |
220 |
| O1HAVI01 |
Havířov,
Bludovice |
49°46‘08“ |
18°26‘42“ |
270 |
| O1HERM01 |
Heřmanovice |
50°11‘41“ |
17°23‘20“ |
652 |
| O1HNOJ01 |
Hnojník |
49°41‘08“ |
18°32‘41“ |
371 |
| O1HODS01 |
Hodslavice |
49°32‘50“ |
18°01‘35“ |
340 |
| O1HRAB01 |
Hrabyně |
49°52‘42“ |
18°03‘12“ |
395 |
| O1HRAD01 |
Hradec nad
Moravicí |
49°52‘22“ |
17°52‘37“ |
275 |
| O1HUKV01 |
Hukvaldy |
49°37‘41“ |
18°13‘40“ |
308 |
| O1JISL01 |
Jindřichov ve
Slezsku |
50°15‘18“ |
17°30‘22“ |
375 |
| O1KARL01 |
Karlovice |
50°06‘30“ |
17°26‘17“ |
490 |
| O1KLIM01 |
Klímkovice |
49°47‘04“ |
18°08‘05“ |
240 |
| O1KRUZ01 |
Kružberk |
49°49‘28“ |
17°39‘50“ |
435 |
| O1LICH01 |
Lichnov |
50°00‘45“ |
17°38‘06“ |
393 |
| O1LOMN01 |
Horní
Lomná |
49°31‘26“ |
18°38‘05“ |
590 |
| O1LORY01 |
Lomnice u
Rýmařova |
49°52‘08“ |
17°25‘00“ |
595 |
| O1LUBN01 |
Lubno |
49°35‘56“ |
18°23‘08“ |
390 |
| O1MAMO01 |
Malá
Morávka-Karlov |
50°01‘10“ |
17°18‘03“ |
675 |
| O1MELC01 |
Melč |
49°50‘55“ |
17°45‘50“ |
470 |
| O1MIKU01 |
Mikulovice |
50°18‘02“ |
17°19‘23“ |
321 |
| O1MOPR01 |
Morávka |
49°35‘05“ |
18°32‘20“ |
541 |
| O1MOST01 |
Mosty u Jablunkova |
49°30‘20“ |
18°45‘25“ |
502 |
| O1NERA01 |
Dolní
Lutyně-Nerad |
49°54‘53“ |
18°25‘00“ |
208 |
| O1NOJI01 |
Nový
Jičín |
49°35‘17“ |
18°01‘43“ |
290 |
| O1NYDE01 |
Nýdek |
49°39‘22“ |
18°45‘55“ |
400 |
| O1ODRY01 |
Odry |
49°40‘10“ |
17°50‘07“ |
290 |
| O1OLES01 |
Olešná |
49°40‘00“ |
18°19‘00“ |
308 |
| O1OSOB01 |
Osoblaha |
50°16‘27“ |
17°43‘15“ |
216 |
| O1OSTR01 |
Slezská
Ostrava |
49°50‘52“ |
18°19‘32“ |
267 |
| O1PASK01 |
Paskov |
49°43‘58“ |
18°18‘00“ |
255 |
| O1PRIB01 |
Příbor |
49°38‘25“ |
18°08‘03“ |
310 |
| O1RAMZ01 |
Ramzová |
50°11‘40“ |
17°03‘56“ |
740 |
| O1RASK01 |
Raškovice |
49°38‘42“ |
18°28‘07“ |
392 |
| O1SANC01 |
Šance |
49°30‘45“ |
18°25‘08“ |
509 |
| O1SKRI01 |
Skřipov |
49°49‘04“ |
17°54‘50“ |
485 |
| O1SPAL01 |
Spálov |
49°42‘13“ |
17°43‘56“ |
525 |
| O1STUD01 |
Studénka |
49°42‘21“ |
18°04‘02“ |
234 |
| O1SUDI01 |
Sudice |
50°01‘55“ |
18°04‘25“ |
217 |
| O1TESI01 |
Český
Těšín |
49°44‘33“ |
18°37‘00“ |
282 |
| O1TREM01 |
Třemešná |
50°13‘12“ |
17°34‘00“ |
350 |
| O1TRIN01 |
Třinec-Dolní
Líštná |
49°41‘31“ |
18°41‘55“ |
380 |
| O1TYRA01 |
Tyra |
49°37‘33“ |
18°38‘58“ |
485 |
| O1USPO01 |
Morávka-Uspolka |
49°33‘43“ |
18°33‘10“ |
532 |
| O1VIDL01 |
Vidly |
50°06‘20“ |
17°16‘18“ |
781 |
| O1VIDN01 |
Vidnava |
50°22‘22“ |
17°11‘10“ |
232 |
| O1ZENK01 |
Ženklava |
49°33‘42“ |
18°06‘25“ |
340 |
| O1ZLHO01 |
Zlaté
Hory |
50°15‘40“ |
17°23‘32“ |
414 |
| O2BEZD01 |
Bezděčí-Unerázka |
49°42‘00“ |
16°45‘24“ |
315 |
| O2BRAN01 |
Branná-Františkov |
50°07‘52“ |
17°00‘53“ |
586 |
| O2CERO01 |
Červená
Voda |
50°02‘43“ |
16°44‘22“ |
535 |
| O2DSDN01 |
Dlouhé
Stráně, dolní nádrž |
50°05‘15“ |
17°10‘55“ |
823 |
| O2HANU01 |
Hanušovice |
50°04‘55“ |
16°56‘30“ |
425 |
| O2HOSJ01 |
Hoštejn |
49°52‘28“ |
16°46‘13“ |
305 |
| O2KOZL01 |
Kozlov |
49°36‘10“ |
17°32‘07“ |
620 |
| O2LITO01 |
Litovel |
49°42‘16“ |
17°04‘16“ |
234 |
| O2LOSI01 |
Velké
Losiny |
50°02‘26“ |
17°03‘15“ |
415 |
| O2MIRO01 |
Mírov |
49°47‘48“ |
16°50‘26“ |
385 |
| O2OLKL01 |
Olomouc-Kl.
Hradisko |
49°36‘32“ |
17°15‘51“ |
215 |
| O2OSKA01 |
Oskava, Bedřichov |
49°53‘33“ |
17°08‘19“ |
330 |
| O2PAPR01 |
Paprsek |
50°12‘38“ |
16°59‘34“ |
1010 |
| O2PETR01 |
Petrov nad Desnou |
50°00‘54“ |
17°04‘19“ |
405 |
| O2ROHL01 |
Rohle |
49°51‘33“ |
17°01‘10“ |
341 |
| O2RUDA01 |
Ruda nad
Moravou-Hostice |
49°59‘32“ |
16°53‘00“ |
360 |
| O2SKLE01 |
Malá
Morava-Sklené |
50°07‘40“ |
16°50‘50“ |
740 |
| O2STEP01 |
Štěpánov
u Olomouce |
49°41‘01“ |
17°13‘25“ |
221 |
| O2STER01 |
Šternberk |
49°43‘30“ |
17°17‘50“ |
276 |
| O2TOVA01 |
Tovačov |
49°25‘55“ |
17°16‘45“ |
200 |
| O2UJEZ01 |
Velký
Újezd |
49°34‘30“ |
17°29‘22“ |
378 |
| O2ZICH01 |
Žichlínek |
49°53‘02“ |
16°38‘23“ |
358 |
| O3DLUH01 |
Dluhonice |
49°26‘58“ |
17°24‘35“ |
205 |
| O3DRAH01 |
Hranice-Drahotuše |
49°33‘07“ |
17°42‘21“ |
241 |
| O3FRLH01 |
Francova Lhota |
49°11‘48“ |
18°06‘10“ |
520 |
| O3HALE01 |
Halenkov |
49°19‘12“ |
18°08‘55“ |
420 |
| O3HOLI01 |
Horní
Lideč |
49°11‘10“ |
18°03‘32“ |
450 |
| O3KELC01 |
Kelč |
49°28‘23“ |
17°49‘41“ |
300 |
| O3LIPN01 |
Lipník
nad Bečvou |
49°31‘04“ |
17°35‘28“ |
227 |
| O3POTS01 |
Potštát-Kyžlířov |
49°38‘30“ |
17°40‘35“ |
565 |
| O3RAJN01 |
Rajnochovice |
49°24‘40“ |
17°48‘50“ |
405 |
| O3STRI01 |
Střítěž
nad Ludinou |
49°36‘18“ |
17°44‘28“ |
340 |
| O3VABY01 |
Valašská
Bystřice |
49°25‘00“ |
18°06‘29“ |
465 |
| O3VEKA01 |
Velké
Karlovice-Pluskovec |
49°21‘05“ |
18°17‘50“ |
560 |
| O3ZDEC01 |
Zděchov |
49°15‘20“ |
18°04‘45“ |
520 |
|
Klimatologické
stanice
|
a)
manuální
Ve třech klimatologických termínech v 7, 14, a 21
hodin středoevropského času se provádí
měření základních
meteorologických prvků teplota vzduchu
| Suchá teplota |
| teplota vzduchu měřená ve
výšce 2 m nad povrchem země. K měření
se používá staniční teploměr,
který je umístěn v meteorologické
budce. Staniční teploměr je rtuťový teploměr se
stupnicí dělenou po 0,2°C.Teplotu
odečítáme s přesností na
0,1°C. |
,
maximální
| Maximální
teplota |
| maximální
teplota vzduchu vyjadřuje nejvyšší
teplotu za období předchozích 24 hodin, tj. od
termínu 21 předcházejícího
dne do termínu 21 dne měření, měřenou v
meteorologické budce. Maximální
teploměr je skleněný rtuťový teploměr
podobné konstrukce jako lékařský, se
stupnicí dělenou po 0,2°C nebo 0,5°C.
Umístěn je v meteorologické budce v
držáku téměř vodorovně. Měrná
nádobka je poněkud níže než opačný
konec teploměru. |
a
minimální
| Minimální
teplota |
| minimální
teplota vzduchu vyjadřuje nejnižší teplotu za
období předchozích 24 hodin, tj. od
termínu 21 předcházejícího
dne do termínu 21 dne měření, měřenou v
meteorologické budce. K měření
minimální teploty se
používá skleněný teploměr ve
kterém je měrnou tekutinou alkohol, obvykle s
dělením po 0,2°C nebo 0,5°C. V
kapiláře se v alkoholu volně pohybuje malá
skleněná tyčinka zvaná index. Čte se konec indexu
vzdálenější od měrné
nádobky s přesností na desetiny stupně. |
teplota vzduchu,
přízemní minimální teplota
vzduchu
| Přízemní
minimální teplota |
| minimální
teplota vzduchu za období od posledního
nastavení přístroje v termínu 21
předchozího dne, měřenou ve výšce 5 cm
nad povrchem země nebo nad úrovní
sněhové pokrývky. Používá
se teploměr stejného druhu jako pro měření
minimální teploty v budce. Umísťuje se
na volné prostranství s krátce
sestřiženým trávníkem do
speciálního stojánku
zabodnutého do země. V zimě, pokud sněhová
pokrývka překročí výšku 5
cm, se stojánek umístí na povrch
sněhové pokrývky, tak aby čidlo bylo ve
výšce 5 cm nad její
úrovní. Způsob čtení
přízemního minimálního
teploměru je shodný jako u
minimálního. Čtení se však
provádí pouze v termínu 07.
Napadá-li na teploměr sníh, opatrně se
odstraní a teploměr se přečte. |
, relativní
vlhkost vzduchu
| Vlhkost vzduchu |
| relativní vlhkost vzduchu
je poměr množství vodní páry ve
vzduchu skutečně obsažené k největšímu
množství páry, které by se v něm za
dané teploty mohlo vyskytnout, vyjadřuje se v procentech.
Měření relativní vlhkosti se
provádí vlhkoměrem, který je
umístěn v meteorologické budce ve
výšce 2 m nad povrchem země. Princip
přístroje je založen na vlastnosti lidského vlasu
(zbaveného nečistot a tuku) prodlužovat se s
přibývající relativní
vlhkostí a zkracovat se s jejím
ubýváním.Ke
zjišťování hodnot relativní
vlhkosti vzduchu a tlaku vodní páry se na
meteorologických stanicích také
používá tzv. psychrometru, jedná se o
dva teploměry, které byly popsány v
předchozí části věnované teplotě
vzduchu – suchý a vlhký
teploměr.Suchý měří skutečnou teplotu vzduchu,
vlhký teploměr je díky punčošce
ponořené do nádobky s vodou pod
přístrojem ochlazován. Voda přivedená
punčoškou na teploměrnou nádobku se odpařuje,
odnímá teploměru teplo a údaj
vlhkého teploměru klesá. Velikost
ochlazení závisí na teplotě a obsahu
vlhkosti ve vzduchu. Z údajů obou teploměrů můžeme při
znalosti fyzikálních
závislostí zjistit relativní vlhkost
vzduchu a tlak vodní páry.K tomuto
účelu se obvykle používají tabulky,
které jsou uzpůsobeny ke snadnému
vyhledávání veličin,
podrobný návod k použití je v
úvodu tabulek.Pro nepřetržitý záznam
průběhu relativní vlhkosti vzduchu se
používá registrační
přístroj – hygrograf. Relativní vlhkost
odečítáme v pravidelných
termínech v souladu programem
pozorování stanice s přesností na 1 %.
|
, směr a rychlost
větru
| Přízemní
vítr (směr a rychlost větru) |
| Za přízemní
vítr je považováno proudění vzduchu ve
výšce asi 10 m nad zemí. U větru
zjišťujeme jeho směr a rychlost.Směr
přízemního větru vyjadřuje světovou stranu, odkud
vítr vane. Pro klimatologické účely se
udává v desítkách stupňů
azimutu.Rychlost přízemního větru představuje
dráhu vzduchové částice, kterou
proběhne za jednotku času. Udává se v m.s-l.V
síti klimatologických stanic
používáme nejčastěji anemoindikátor
nebo větrnou směrovku, ale mohou být instalovány
i jiné přístroje (anemometr, anemograf,
anemorumbometr). Přístroj se umisťuje obvykle na
stožár ve výšce asi 10 m nad
zemí, případně v dostatečné
výšce nad střechou budovy.Není-li
stanice vybavena přístrojem, který by umožňoval
měření rychlosti větru, používá se pro
stanovení této hodnoty odhad dle Beaufortovy
anemometrické stupnice.Pozorovatel sleduje
vizuálně indikátor přístroje po dobu 2
minut před a 2 minut po ostatním
pozorování. Z obou
pozorování pak určí průměrnou rychlost
v m.s-1 s přesností na celé m.s-1. |
. Dále pozorovatel v termínech měření
zaznamenává oblačnost
| Oblačnost |
| Množství oblačnosti
vyjadřuje, jakou celkovou část oblohy, pro
klimatologické potřeby vyjádřenou v
desetinách (pro synoptické účely v
osminách), oblačnost
pokrývá.Množství oblačnosti odhadujeme
z místa, které umožňuje přehlédnout
celou oblohu. Roztroušená oblaka si
představíme seskupena tak, aby se nepřekrývala,
ale aby mezi nimi nebyly mezery. Pak odhadujeme, kolik desetin oblohy
je zakryto oblaky, případně mlhou. Je-li pozorovatel zcela
obklopen hustou mlhou, posuzuje se mlha jako oblačnost. |
, stav
počasí
| Stav počasí |
Stav počasí
slouží k zaznamenání
výskytu atmosférických jevů,
které jsou v příslušném
termínu pozorovány, k jejich
vyjádření se používá
definovaných kódových čísel.
- 0 Jasno (množství
oblačnosti 0 až 2 desetiny)
- 1 Polojasno (množství
oblačnosti 3 až 7 desetin)
- 2 Zataženo (množství
oblačnosti 8 až 10 desetin)
- 3 Zvířený
sníh nebo prach
- 4 Mlha
- 5 Mrholení
- 6 Déšť
- 7 h nebo sníh s
deštěm
- 8 Přeháňka
- 9 Bouřka
blízká nebo vzdálená
|
a stav půdy
| Stav půdy |
| Stavem půdy rozumíme
konsistenční vlastnosti povrchové vrstvy půdy
(nikoliv porostu). V bezmrazovém období
určují stav půdy především
kapalné srážky, v zimním
období mráz, který způsobuje
mrznutí půdy (přesněji vody obsažené v půdě),
dále sněhová pokrývka a
její kvalita. |
. V termínu 7 hodin. měří úhrn
srážek
| Srážky |
| Množství srážek
se udává v milimetrech (s přesností na
desetiny milimetru).Je to výška, do
které by na povrchu země sahaly spadlé
(usazené) srážky ve formě vody nebo voda
vzniklá rozpuštěním tuhých
srážek, kdyby se nevsákla do půdy, neodtekla ani
neodpařila. Výšce srážek 1 mm
odpovídá množství vody 1 litr na 1 m2
vodorovné plochy.Srážkoměr se
skládá z velké
srážkoměrné nádoby (souprava obsahuje
dvě), nálevky, konvice (asi dvoulitrové) a
skleněné kalibrované odměrky.
Srážkoměr se umísťuje na podstavec tak, aby
horní okraj velké
srážkoměrné nádoby byl ve
výšce 1 m nad terénem.Na
stanicích v pozorovací síti
ČHMÚ se standardně používají
srážkoměry se záchytnou plochou 500 cm2.Pro
měření kapalných srážek v
bezmrazovém období (pro většinu stanic
stanoveno od 15. dubna do 15. října) se
používá srážkoměr tak, že do
velké srážkoměrné nádoby se
vloží konvice, na nádobu se nasadí
nálevka tak, aby její trubka ústila v
konvici. V mrazovém období (od 15.
října do 15. dubna) se jako srážkoměr
používá pouze velká
srážkoměrná nádoba bez
nálevky a konvice.Při měření srážek v
bezmrazovém období se konvice vyjme,
srážky se přelijí do odměrky, na které
se přečte s přesností na desetiny mm množství
srážek.Při nepatrných
srážkách se každé množství
menší než 0,05 mm uvádí
jako neměřitelné množství. U usazených
srážek se jejich množství
uvádí pouze v tom případě, jsou-li ve
srážkoměru stopy srážek
odpovídající alespoň
neměřitelnému množství.V zimním
období, pokud jsou ve srážkoměru tuhé
srážky, vymění pozorovatel
srážkoměrnou nádobu. Nádobu se
srážkami odnese do teplé místnosti
(nikoliv příliš vytopené, aby se
srážky nevypařily) a nechá srážky
roztát. Po rozpuštění
srážek se změří množství
stejným způsobem jako v bezmrazovém
období. Pro docílení
rychlejšího rozpuštění
tuhých srážek je možno do
srážkoměrné nádoby přilít
přesně odměřené množství teplé vody.
Toto množství je pak nutno od celkového
naměřeného množství odečíst. Pokud je
v nádobě led, je nutno jej mechanicky
rozrušit.Pro klimatologické účely se
množství srážek měří jednou denně v
termínu 07 hodin.Neměřitelné množství
srážek značíme 0T. Jako neměřitelné
množství zaznamenáváme i
srážky, které sice byly pozorovány,
ale po kterých ve srážkoměru nezůstalo ani stopy.
Množství srážek menší než
0,1 mm, ale alespoň rovné 0,05 mm
uvádíme jako 0,1 mm. |
,
výšku nového sněhu
| Výška nově
napadlého sněhu |
| Za nový sníh
považujeme vrstvu sněhu nebo ledu, která přímo
nebo nepřímo vznikla v důsledku tuhých
srážek (sníh, kroupy, sněhové krupky,
sněhová zrna, zmrzlý déšť,
námrazové krupky, náledí,
zmrazky |
, celkovou
výšku sněhové pokrývky
| Celková
výška sněhové pokrývky |
| Za celkovou
výšku sněhové pokrývky
považujeme výšku vrstvy sněhu nebo ledu,
která přímo nebo nepřímo vznikla v
důsledku tuhých srážek (sníh, kroupy,
sněhové krupky, sněhová zrna, zmrzlý
déšť, námrazové krupky,
náledí, zmrazky |
a
vodní
hodnotu sněhové pokrývky
| Vodní hodnota
celkové sněhové pokrývky |
| Vodní hodnotou
celkové sněhové pokrývky se
rozumí množství vody obsažené ve
sněhové pokrývce, které vznikne
jejím úplným
rozpuštěním a udává se v
milimetrech vodního sloupce (s přesností na
desetiny milimetru).K měření vodní hodnoty
celkové sněhové pokrývky
používáme velkou srážkoměrnou
nádobu a skleněnou odměrku. Na vybraných
stanicích (převážně s vysokou sněhovou
pokrývkou) se používá
váhový sněhoměr.Vzorek sněhové
pokrývky se odebere na místě s
neporušenou rovnoměrnou sněhovou vrstvou tak, že se z
ní pomocí volné
srážkoměrné nádoby vyřízne
svislý válec až k povrchu země. Pak se odhrabe ze
stran vykrojeného válce sníh, pod
válec se zasune lopata či velká poklice (k
srážkoměru se nedodává),
nádoba se obrátí dnem dolů a sebere se
do ní zbytek sněhu pod válcem. Není-li
možné změřit celou vrstvu vysoké
sněhové pokrývky najednou,
provádí se měření po
částech. Sníh se nechá pomalu roztopit
a změří se množství vody v odměrném
válci. |
(jako srážkoměrná stanice). Pozorovatel rovněž
sleduje výskyt atmosférických jevů v
průběhu celého dne. Na některých
stanicích se dále měří také
sluneční
svit
| Sluneční svit |
| Sluneční svit je prvek,
který vyjadřuje dobu, po kterou Slunce v průběhu dne
svítí. Zaznamenává se s
přesností na desetiny hodiny.K měření
slunečního svitu používáme slunoměr
(heliograf). Umísťuje se na otevřeném
místě, kde není zastíněn proti Slunci.
Instaluje se na pevný podstavec ve
výšce asi 1,5 m. Na stanicích s
vysokou sněhovou pokrývkou i výše. Ve
výjimečných případech lze slunoměr
instalovat i na střechu. Princip je velmi jednoduchý,
základ přístroje tvoří koule
vyrobená ze speciálního skla, jemně
broušená a leštěná.
Jedná se v podstatě o kulovou čočku, která
soustřeďuje sluneční paprsky
procházející koulí do
jednoho bodu. Výsledkem tepelného
účinku těchto soustředěných paprsků je
propálenina na speciální
papírové pásce
umístěné v prstenci, který je
součástí podstavce přístroje. Poloha
prstence je nastavitelná podle stupňů zeměpisné
šířky, které jsou vyznačeny na
stupnici na boku stojánku. Vlivem
zdánlivého denního pohybu Slunce
vzniká na pásce propálená
souvislá či přerušovaná
čára.Páska se vyměňuje jednou za den po
západu Slunce, a to i ve dnech, kdy nebyl
sluneční svit zaznamenán. Registrační
pásky jsou trojího druhu a
používají se podle ročního
období. |
, teploty půdy
| Teploty půdy |
| Na meteorologických
stanicích se v souladu s programem
pozorování sledují teploty půdy ve
standardních stanovených hloubkách, 5
cm, 10 cm, 20 cm, 50 cm a 100 cm a měří se v
klimatologických termínech.K měření
teploty půdy se používají půdní
teploměry, a to dvojího druhu. Pro
menší hloubky (obvykle do 20 cm včetně) se
používají teploměry lomené. Jsou
trvale zasazené do země a ta část teploměru,
která ční nad povrchem půdy, je
zahnutá pro pohodlnější
čtení. V zahnuté části teploměru se
nachází stupnice. Pro hloubky 50 a 100 cm se
používají teploměry hloubkové. Jsou
zasazeny do výřezů na spodním konci
dřevěných nebo plastových tyčí,
kterými se přístroj při čtení vytahuje
ze země. Hloubkový teploměr má
zvlášť objemnou rtuťovou nádobku,
která dole vyčnívá z výřezu
tyče a je chráněna čepičkou z mědi. Tyč se
zasouvá do svislé ochranné trubice
(nejčastěji z novoduru) zasazené do půdy. |
, popř. výpar
| Výpar |
| Výpar vody představuje
množství vody, které se vypaří z
volné vodní hladiny za 24 hodin,
vyjádřené v milimetrech.Výparoměr je
válcovitá nádoba z
ocelového plechu (popř. z plastu) s
kónusovým dnem. Uprostřed nádoby je
upevněna vodící trubka pro nasazení
odběrné nádobky. Na trubce je upevněna
stavová jehla nebo stavoznak pro
udržování stálé
výšky hladiny vody ve výparoměru.
Plocha vodní hladiny výparoměru je 3000
cm2.Měření se provádí v
bezmrazovém období roku v termínu 07
po ukončení všech meteorologických
pozorování, ale vždy do 7 hodin 30 minut SEČ (8
hodin 30 minut SELČ), vždy ve stejnou dobu. Pokud se v době, kdy
má být prováděno měření
výparu, na stanici vyskytují
silnější srážky, změří se
výpar i srážky ve srážkoměru
výparoměrné soupravy až po ukončení
srážek, nejpozději však v
nejbližším termínu
klimatologických pozorování
(měření srážek standardním
srážkoměrem se provádí vždy v
termínu 07). |
nebo
atmosférický tlak vzduchu
| Atmosférický
tlak vzduchu |
| Tlak vzduchu je síla,
kterou na pozorovacím místě působí
ovzduší na plošnou jednotku,
umístěnou v libovolné poloze. Je roven
váze svislého vzdušného
sloupce od místa měření až po horní
hranici atmosféry.Rtuťový tlakoměr
udává barometrický tlak
výškou rtuťového sloupce ve
vzduchoprázdné, nahoře uzavřené
skleněné trubici. Váha rtuti ve sloupci je v
rovnováze s váhou ovzduší,
která působí na hladinu rtuti v
nádobce, do níž je trubice otevřeným
koncem postavena.Výška sloupce rtuti se
měří v torrech s přesností na desetiny (torr je
1mm výšky rtuťového sloupce). |
. Data jsou podobně jako u srážkoměrných stanic
zapisována do klimatologických výkazů,
popř. vkládána do pořizovacího
programu a zasílána po skončení
měsíce poštou, popř. v souborech na disketě nebo
e-mailem.
Kliknutím na indikativ (např. O1BIKR01) se
zobrazí fotka stanice
Kliknutím na jméno stanice se zobrazí
lokalizace stanice na mapě
|
| Síť
klimatologických manuálních stanic v
působnosti pobočky Ostrava |
| indikativ |
jmeno |
zem.šírka |
zem. délka |
nadm. výška |
| O1BIKR01 |
Bílý Kříž |
49°30‘10“ |
18°32‘20“ |
908 |
| O1BILA01 |
Bílá pod Konečnou |
49°27‘18“ |
18°31‘29“ |
720 |
| O1BOHD01 |
Bohdanovice |
49°54‘03“ |
17°37‘45“ |
463 |
| O1BOHU01 |
Bohumín |
49°55‘11“ |
18°20‘44“ |
200 |
| O1FREN01 |
Frenštát pod
Radhoštěm |
49°32‘27“ |
18°14‘29“ |
436 |
| O1JABL01 |
Jablunkov-Návsí |
49°35‘45“ |
18°44‘36“ |
362 |
| O1KARV01 |
Karviná-Staré Město |
49°52‘36“ |
18°30‘12“ |
219 |
| O1KAST01 |
Karlova Studánka |
50°04‘25“ |
17°18‘28“ |
780 |
| O1KRNO01 |
Krnov |
50°05‘50“ |
17°42‘54“ |
323 |
| O1MORK01 |
Mořkov |
49°32‘40“ |
18°03‘33“ |
345 |
| O1PORU02 |
Ostrava-Poruba |
49°49‘31“ |
18°09‘32“ |
242 |
| O1ROPI01 |
Ropice |
49°41‘35“ |
18°36‘47“ |
327 |
| O1RYMA01 |
Rýmařov-Harrachov |
49°57‘12“ |
17°17‘10“ |
645 |
| O1VITK01 |
Vítkov |
49°46‘37“ |
17°45‘43“ |
480 |
| O1ZARY01 |
Město Albrechtice-Žáry |
50°09‘07“ |
17°33‘19“ |
483 |
| O2DUBI01 |
Dubicko |
49°49‘35“ |
16°58‘05“ |
275 |
| O2PASE01 |
Paseka |
49°47‘51“ |
17°13‘51“ |
290 |
| O2STKU01 |
Staré Město p Kr. Sn.-Kunčice |
50°11‘36“ |
16°56‘36“ |
658 |
| O2TREB01 |
Třebářov |
49°48‘58“ |
16°41‘56“ |
375 |
| O3BECV01 |
Horní Bečva |
49°25‘53“ |
18°18‘05“ |
565 |
| O3HOST01 |
Hošťálková |
49°21‘08“ |
17°53‘12“ |
385 |
| O3HUSL01 |
Huslenky-Kychová |
49°17‘58“ |
18°07‘42“ |
450 |
| O3ROZN01 |
Rožnov pod Radhoštěm |
49°27‘42“ |
18°08‘49“ |
370 |
b) automatizované
(interové)
Tyto stanice měří všechny
meteorologické prvky jako stanice
manuální. Měření se však
provádí pomocí
automatických přístrojů (čidel) s intervalem
záznamu 15 minut, u srážek s intervalem
záznamu 1 minuta. Stanice jsou vybaveny PC s modemem,
který přenáší
naměřená data pomocí systému GPRS
každých 20 minut na centrální
počítač na pobočku. Pozorovatel je povinen sledovat a
zapisovat atmosférické jevy v průběhu dne a v
zimním období měřit sněhové
charakteristiky klasickými přístroji.
Tyto stanice předávají denně zprávu
obsahující souhrn informací o průběhu
počasí a naměřených hodnotách prvků za
uplynulých 24 hodin a jsou kódovány
vždy po ranním pozorovacím termínu.
Tyto kódované zprávy se
nazývají INTER, proto se tyto stanice
označují jako „interové“ a
data z těchto stanic slouží pro operativně
využívané zpravodajství. Dodavatelem
těchto stanic je společnost Meteoservis Vodňany, v.o.s.
Kliknutím na indikativ (např. O1PORU01) se
zobrazí fotka stanice
Kliknutím na jméno stanice se zobrazí
lokalizace stanice na mapě
|
| Síť
automatizovaných klimatologických stanic v
působnosti pobočky |
| indikativ |
jmeno |
zem.šírka |
zem. délka |
nadm. výška |
| O1BELO01 |
Bělotín |
49°35‘15“ |
17°48‘18“ |
298 |
| O1JAVO01 |
Javorník |
50°23‘43“ |
17°00‘32“ |
289 |
| O1JESE01 |
Jeseník |
50°13‘43“ |
17°11‘13“ |
465 |
| O1LUCI01 |
Lučina |
49°43‘52“ |
18°26‘33“ |
300 |
| O1OPAV01 |
Opava-Otice |
49°55‘12“ |
17°52‘32“ |
270 |
| O1PORU01 |
Ostrava-Poruba |
49°49‘31“ |
18°09‘32“ |
242 |
| O1SVET01 |
Světlá Hora |
50°02‘00“ |
17°24‘08“ |
593 |
| O2JEVI01 |
Jevíčko |
49°37‘50“ |
16°43‘45“ |
342 |
| O2OLOM01 |
Olomouc-Holice |
49°34‘33“ |
17°17‘02“ |
210 |
| O2SUMP01 |
Šumperk |
49°58‘28“ |
16°57‘45“ |
328 |
| O3VALM01 |
Valašské
Meziříčí |
49°27‘50“ |
17°58‘30“ |
334 |
| O3VSET01 |
Vsetín |
49°20‘35“ |
17°59‘55“ |
387 |
|
| Síť
profesionálních stanic |
Profesionální
stanice jsou obsluhovány pozorovateli, kteří jsou
zaměstnanci ČHMÚ a jejich provoz a metodické
řízení zajišťuje odbor
profesionální staniční sítě
(OPSS) ,
odbor letecké meteorologie (OLM)
ČHMÚ v Praze, popř. jsou pod správou
Armády ČR (AČR). Program klimatologických
pozorování je stejný jako u
klimatologických automatizovaných
(interových) stanic, ale jejich hlavním
úkolem jsou synoptická
pozorování. Tato pozorování
probíhají každou hodinu a jsou okamžitě
předávána v kódované
zprávě SYNOP do centra v Praze-Komořanech. Data z
některých synoptických stanic jdou pak i do
celosvětového systému výměny
meteorologických dat. Kromě prvků, které jsou
pozorovány na klimatologických
stanicích, se v synoptickém
pozorování sleduje i výška
a druh oblačnosti, atmosférický tlak vzduchu,
tlaková tendence, dohlednost, podrobněji se
rozlišuje typ padajících
srážek atd. Data ve formě klimatologických
výkazů jsou v souborech zasílána po
skončení měsíce na pobočku, kde se
dále revidují, opravují a po importu
do databáze prochází kontrolou.
Profesionální stanice jsou s
nepřetržitým provozem (N) nebo jsou tzv.
kombinovaného typu (K), kdy v průběhu noci stanice pracuje v
automatickém, bezobslužném provozu.
Kliknutím na indikativ (např. O1CERV01) se
zobrazí fotka stanice
Kliknutím na jméno stanice se zobrazí
lokalizace stanice na mapě
|
| Síť
automatizovaných klimatologických stanic v
působnosti pobočky |
| indikativ |
jmeno |
zem.šírka |
zem. délka |
nadm. výška |
| O1CERV01 |
Červená |
49°46‘39“ |
17°32‘31“ |
750 |
| O1LYSA01 |
Lysá hora |
49°32‘46“ |
18°26‘52“ |
1322 |
| O1MOSN01 |
Mošnov, letiště Ostrava |
49°41‘54“ |
18°07‘18“ |
250 |
| O1SERA01 |
Šerák |
50°11‘18“ |
17°06‘27“ |
1328 |
| O2LUKA01 |
Luká |
49°39‘09“ |
16°57‘13“ |
510 |
| O3PRER01 |
Přerov, vojenské letiště |
49°25‘27“ |
17°24‘28“ |
203 |
|
| Síť
doplňkových stanic |
Tyto stanice
doplňují základní meteorologickou
staniční síť. Jedná se o doplňkovou
síť automatických srážkoměrů (SRA-AMS),
které jsou umístěny na některých
srážkoměrných nebo klimatologických
stanicích, jejichž data jsou přenášena
datovou linkou na hydrologické oddělení
regionálního předpovědního
pracoviště a slouží pro operativní
účely a rovněž jako vstupní data do
srážko-odtokového modelu, pomocí
kterého se předpovídají průtoky na
tocích v konkrétních
povodích.
Další doplňkové stanice jsou stanice
srážkoměrné (SRA) nebo
klimatologické (KLIMA), které
se z nějakého důvodu odlišují od
standardních stanic těchto typů. Stanice jsou buď vybaveny
nestandardními přístroji (různé typy
automatizovaných meteorologických stanic) nebo
pozorovatel provádí měření
nepravidelně. Některé stanice jsou vybaveny pouze
jedním přístrojem a doplňují
měřenými údaji určitou charakteristiku
dané oblasti, např. měření větru (ANEMO).
Mezi doplňkové stanice můžeme zařadit rovněž
zvláštní
srážkoměrná zařízení,
zvaná totalizátory (TOTAL).
Tyto přístroje se umísťují do
horských nebo špatně dostupných
oblastí a tam, kde nelze zajistit pravidelné
měření srážek. Měření se
provádí zpravidla dvakrát ročně,
provádí je pracovníci
oddělení, a tyto „půlroční“
úhrny jsou pomocí referenčních
srážkoměrných stanic
přepočítávány na
měsíční úhrny srážek.
Kliknutím na indikativ (např. O1LICH02) se
zobrazí fotka stanice
Kliknutím na jméno stanice se zobrazí
lokalizace stanice na mapě
|
| Doplňková
staniční síť v působnosti pobočky Ostrava |
| indikativ |
jmeno |
zem.šírka |
zem. délka |
nadm. výška |
| O1LICH02 |
Lichnov SRA-AMS |
50°00‘45“ |
17°38‘06“ |
393 |
| O2BRAN02 |
Branná-Františkov SRA-AMS |
50°07‘52“ |
17°00‘53“ |
586 |
| O2KOZL02 |
Kozlov SRA-AMS |
49°36‘10“ |
17°32‘07“ |
620 |
| O2STME02 |
Staré Město u M. Tř. SRA-AMS |
49°47‘41“ |
16°40‘45“ |
408 |
| O3HUSL02 |
Huslenky-Kychová SRA-AMS |
49°17‘58“ |
18°07‘42“ |
450 |
| O3VABY02 |
Valašská Bystřice SRA-AMS |
49°25‘00“ |
18°06‘29“ |
465 |
| O7OLSA01 |
Olšany KLIMA |
49°57‘50“ |
16°51‘45“ |
320 |
| O7KRNO01 |
Krnov-letiště ANEMO |
50°04‘10“ |
17°41‘35“ |
360 |
| O7MARU01 |
Maruška SRA |
49°21‘58“ |
17°49‘46“ |
663 |
| O7OVCA01 |
Ovčárna SRA |
50°04‘18“ |
17°14‘13“ |
1320 |
| O7CANT0T |
Velká Čantoryje TOTAL |
49°40‘45“ |
18°47‘45“ |
974 |
| O7GRUN0T |
Grúň TOTAL |
49°29‘27“ |
18°29‘42“ |
855 |
| O7KLIN0T |
Malý Klín TOTAL |
50°07‘12“ |
17°11‘48“ |
1099 |
| O7KRAL0T |
Králický
Sněžník TOTAL |
50°12‘00“ |
16°51‘00“ |
1380 |
| O7PORU0T |
Ostrava-Poruba TOTAL |
49°49‘31“ |
18°09‘32“ |
242 |
| O7PUST0T |
Poustevny TOTAL |
49°29‘30“ |
18°16‘45“ |
1005 |
| O7ROPI0T |
Ropička TOTAL |
49°37‘01“ |
18°33‘35“ |
880 |
| O7SERA0T |
Šerák TOTAL |
50°11‘18“ |
17°06‘27“ |
1320 |
| O7SKRT0T |
Skřítek TOTAL |
50°00‘00“ |
17°09‘21“ |
876 |
| O7ZDEC0T |
Zděchov TOTAL |
49°14‘40“ |
18°04‘45“ |
730 |
|
Mapy stanic
|
- Mapa staniční sítě
- vše...
250kB
- Mapa základní
staniční sítě - klimatologické stanice... 200kB
- Mapa základní
staniční sítě -
profesionální stanice... 175kB
- Mapa základní
staniční sítě - klimatologické stanice
automatizované... 180kB
- Mapa základní
staniční sítě - klimatologické stanice
manuální... 180kB
- Mapa základní
staniční sítě - srážkoměrné
stanice manuální... 200kB
- Mapa doplňkové
staniční sítě - srážkoměrné
stanice automatické... 175kB
- Mapa doplňkové
staniční sítě - totalizátory... 175kB
|
Poznámky
k termínům měření
|
V meteorologii a
klimatologii se měří v termínech
měření (7, 14 a 21 hodin SEČ), v době platnosti
letního času se měří v 8, 15 a 22 hodin SELČ pro
zachování stejného času
měření. Meteorologické stanice neměří
přesně v 7, 14 nebo 21 hodin, ale měří v termínu
středního místního
slunečního času, který je pro každou stanici
vypočítán podle zeměpisné
délky.
Nejzápadnější
meteorologická stanice na území
naší pobočky (Žichlínek)
měří v 6:53 hodin a
nejvýchodnější stanice pobočky (Mosty
u Jablunkova) měří v 6:45 hodin. občanského času.
|
Fenologie a
Agrometeorologické zpravodajství
|
Ing. Věra
ŠEDĚNKOVÁ
|
 |
596 900 211 |
 |
sedenkova chmi.cz |
 |
596 910 284 |
|
|
Fenologická
staniční síť
|
Fenologie
patří k dalším aktivitám
oddělení meteorologie a klimatologie. Naše
staniční síť čítá 13 stanic
polních, 4 stanice ovocných dřevin a 3 stanice
lesní. Na fenologických stanicích se
sleduje vývoj zemědělských plodin,
ovocných dřevin, lesních dřevin a bylin v
závislosti na počasí a klimatických
podmínkách oblastí, kde jsou
jednotlivé fenologické stanice
rozmístěny. Vývojová stádia
zemědělských plodin, lesních a
ovocných dřevin, keřů a bylin se označují jako
fenofáze (např. počátek doby
rašení, kvetení, jednotlivé
fáze zralosti, …). Fenofáze se
sledují na základě znalosti odrůd
sledovaných plodin a jejich porostních
podmínek. V rámci
hlášení se sleduje např.
hnojení a výnos sledovaných plodin na
1 ha. Z uvedených stanic zpracováváme
v pravidelných, pevně stanovených
termínech hlášení,
které zasílají
pozorovatelé. V současné době jsme
zahájili vkládání dat do
nové fenologické databáze
Fenologická pozorování
provádíme podle platných metodik
pozorování.
V roce 2004 vydal ČHMÚ Fenologický atlas
jako doplněk metodik pozorování.
|
Agrometeorologický
zpravodaj
|
Od roku 1999 se věnujeme
pravidelnému zpravodajství pro zemědělce ve formě
vydávaného Agrometeorologického
zpravodaje. Ten je vydáván ve
vegetačním období březen-říjen 1x za
týden (zpravodaj v době vegetačního
období), v době vegetačního klidu
listopad-únor 1x za měsíc (zpravodaj v
době vegetačního období) ve
spolupráci s pracovníky
Regionální předpovědního
pracoviště pobočky Ostrava a Státní
rostlinolékařskou správou v Opavě.
Zpravodaj obsahuje rámcovou vyhlídku
vývoje počasí na aktuální
období, stručné hodnocení
počasí za uplynulé období včetně
odchylek průměrných týdenních či
měsíčních teplot a procentického
vyjádření úhrnů srážek v
porovnání s dlouhodobými průměry
včetně extrémních hodnot, dále
obsahuje informace o výsledcích
fenologických pozorování a v
neposlední řadě se zde objevují také
informace o stavu a vývoji chorob a škůdců na
zemědělských plodinách v jednotlivých
okresech, které získáváme
ve spolupráci se Státní
rostlinolékařskou správou (SRS) v Opavě.
Součástí těchto informací je
také postup eliminace všech
vyskytujících se škodlivých
činitelů. Odběratelé jsou informováni i o
zkušenostech ze zahraniční.
Agrometeorologický zpravodaj má sloužit
zejména široké zemědělské
veřejnosti, ale není výjimkou, že jej
využívají také firmy, které
působí v distribuci chemických
přípravků pro zemědělství nebo které
se zabývají poradenstvím v oblasti
zemědělství a dále také i knihovny pro
studijní účely. Pro co
nejširší informovanost
vycházíme z těsného spojení
se zemědělskými podniky, abychom mohli
přinášet nejčerstvější
zprávy o aktuálním stavu porostů v
oblasti působnosti naší pobočky.
|
Výzkumná,
informační a poradenská činnost
|
Ve spolupráci
se SRS v Opavě se podílíme na
stanovení stupně ohrožení některými
škodlivými činiteli pro možnost
včasného a efektivního
ošetření porostů. Jedná se
zejména o plíseň bramborovou na
bramborách a rajčatech, skvrnatičku řepnou na cukrovce,
kadeřavost broskvoní, mšice, zavíječe
kukuřičného, blýskáčka a krytonosce v
řepce ozimé.
|
Správa
klimatologické databáze CLIDATA
|
Ing. Martin STŘÍŽ
|
 |
596 900 270 |
 |
striz chmi.cz |
 |
596 910 284 |
| správce
aplikace CLIDATA |
|
Oddělení meteorologie a klimatologie pobočky Ostrava
zajišťuje:
- Správu
klimatologické databáze Clidata
- Správu fenologické
databáze Fenodata pro celý Český
hydrometeorologický ústav.
- Zajišťuje koordinaci
vývoje a údržby databází a
zajišťuje spolupráci s programátory
společnosti ATACO
s.r.o. kteří programují
databázové aplikace
- Správce databáze
zajišťuje instalace aplikací Clidata v
rámci pracovišť ČHMÚ
- Vývoj a instalace aplikace
Clidata GIS která slouží zejména pro
prostorové kontroly dat a uživatelské
využívání GIS
- Správce databáze se
podílí na řešení
úkolů a projektů v prostředí GIS v
rámci ČHMÚ (programování
nových metod pro využívání
digitálního modelu terénu
(CLIDATA-DEM, IDW/SPLINE, Kriging/SPLINE,
shlazování v GIS pomoci kubické
konvolute, atd.))
- Správce databáze v
rámci objednávek zákazníků
programátorsky připravuje zajišťuje
speciální aplikace pro výpočty a
mapové zpracování v rámci
GIS, výpočty měsíčních gridů
požadovaných meteorologických prvků za
definované období, digitalizace GIS vrstev
oblastí, podílí se na
mezioborové spolupráci v rámci
ČHMÚ.
- Zajišťuje přípravu
realizace, školení uživatelů a instalace aplikace
Clidata
v rozvojových zemích
- Aktivní účast na
projektu COST
725 (fenologická aplikace, statistické
zpracování fenologických dat a
zpracování evropské mapy
fenologických stanic)
|
Databáze
Clidata v oddělení meteorologie a klimatologie
|
Většina
činností v oddělení meteorologie a klimatologie
je přímo či nepřímo spjata s klimatologickou
databází Clidata nebo Fenodata:
- Nově zřízené
stanici je přidělen databázový indikativ. Stanice
se nadefinuje do všech formulářů, kde se
vyplní další povinné či
nepovinné položky popisující stanici,
dobu pozorování, její
umístění
- K již definované stanici se
nadefinují všechna měření a
pozorování, které bude stanice
provádět. Definujeme přístrojové
vybavení, informace o pozorovateli
- Do databázových
formulářů zapisuje veškerá
školení pozorovatelů, závady na
stanici, výměny meteorologických
přístrojů, jejich kalibrace
- Všechny současně i historicky
pozorující stanice mají
všechny základní popisy
definovány
- Po skončeni
kalendářního měsíce
pozorovatelé manuálních stanic
zasílají měsíční
výkazy pozorování na pobočku k
digitalizaci a kontrole
- Automatizované stanice
zasílají data z měření nyní
již převážně v on-line režimu na pobočku kde se ihned
importují do klimatologické databáze.
Po skončení měsíce jsou data
kontrolována
- Při importu a
pořizování dochází k
prvotním kontrolám dat, kdy nelze importovat nebo
digitalizovat data mimo databázově definované
limity
- Při importu a kontrolách jsou
datům v databázovém prostředí
přidělovány validační flagy podle stupně jejich
kontrol
- Nad vloženými
základními daty se počítají
podle definovaných algoritmů další
data (denní, pentádní,
dekádní, měsíční,
roční, normálová,
extrémní, …)
- Z dat se rovněž
počítají definované charakteristiky
počtu dnů s meteorologickým prvkem a jevem (dle
definovaných kvalitativních nebo
kvantitativních definicí)
- Specifikem databáze je rovněž
úplné zpracování
meteorologických jevů
- Takto uloženými a
vypočítanými daty je možné
dále pracovat. Nástroje na
prohlížení, výpočty, úpravu
a dat (SQL), nebo na výběr z databáze,
prohlížení a export dat (DISCOVERER)
používají správci dat,
pracovníci v posudkové činnosti a
další uživatelé v ČHMÚ
- Pro uživatele dat je připravena řada
aplikací nad databází pro
práci s daty (výpočty větrných růžic,
x-denní funkce meteorologických prvků,
speciální pohledy (view) na data v
databázi
- Databáze umožňuje
automatické zasílání
definovaných dat v požadovaném čase uživatelům
- Data se replikují mezi
servery a tak jsou dostupná na
centrálních pracovištích
data ze všech poboček
- Nad databází
fungují speciální aplikace pro
práci s GIS
|
Aktuality,
zajímavosti, odkazy, různé
Informace o počasí a
podnebí ČR
Zajímavé odkazy z
oboru meteorologie a klimatologie ČHMÚ
Pobočky ČHMÚ
Spolupracující firmy a
organizace, společnosti
Meteorologické služby
Dodavatelé a výrobci
meteorologických přístrojů
Zajímavé nebo
užitečné odkazy
Meteorologické publikace, literatura,
přednášky
Různé
|

Martin Stříž ČHMÚ © 2005 |